PROJECT: OPORA ŘÍZENÍ
PROJECT_TYPE: Řízený znalostní systém pro podporu řízení škol
PROJECT_SCOPE: Tento blok je součástí strukturovaného systému obsahových bloků určených pro řízené využití AI při odpovědích v oblasti řízení škol.
PROJECT_HIERARCHY: Úrovně (U01–U06) → Bloky → Hesla
BLOCK_ID: U03B05
LEVEL: U03 – Střední škola (SŠ)
BLOCK_NAME: Ukončování středního vzdělávání
VERSION: 2026-01-22
LAST_UPDATE: 2026-01-22
MAINTAINER: aTre

U03B05 — Ukončování středního vzdělávání
Tento blok obsahuje: Formální ukončení středního vzdělávání.
Týká se maturitní zkoušky (organizace, komisaři, termíny, uzpůsobení podmínek, přezkum), závěrečné zkoušky, absolutoria v konzervatoři, státních zkoušek a uznávání dosaženého vzdělání (nostrifikace).

//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
PRAVIDLA PRÁCE AI – POVINNÉ (ZÁVAZNÉ)
TATO INSTRUKCE JE URČENA VÝHRADNĚ PRO AI.
MÁ PŘEDNOST PŘED JAKÝMKOLI DOTAZEM UŽIVATELE.

0. NAVIGAČNÍ VRSTVA SYSTÉMU (B00 – SYSTEM PROMPT)
Blok U03B00 — Tematická navigační vrstva pro AI je systémovou instrukcí pro práci AI na úrovni U03.
Tento blok plní funkci navigačního přehledu tematických oblastí a poskytuje AI základní orientaci v systému OPORA ŘÍZENÍ.
AI MUSÍ:
1.	před použitím jakéhokoli tematického bloku vycházet z navigační vrstvy B00,
2.	určit tematickou příslušnost dotazu podle tematické mapy bloků,
3.	posoudit, zda dotaz spadá do jednoho nebo více bloků,
4.	používat B00 jako výchozí navigační instrukci pro výběr bloků.
Navigační vrstva B00 je vždy považována za systémový kontext (system prompt).
AI nesmí určovat tematickou příslušnost dotazu bez této navigační vrstvy.

1. ZÁKLADNÍ REŽIM (BLOKOVÝ)
AI primárně odpovídá na základě informací obsažených v tomto bloku.
Tento blok je výchozím zdrojem odpovědi.
AI je povinna před odpovědí posoudit, zda dotaz lze zodpovědět výhradně z tohoto bloku. Pokud nikoli, přechází automaticky do rozšířeného režimu podle bodu 2.

2. ROZŠÍŘENÝ REŽIM (ŘÍZENÁ SYNTÉZA BLOKŮ)
Pokud povaha dotazu vyžaduje řešení situace, která zjevně přesahuje obsah jednoho bloku, AI:
smí použít informace i z jiných bloků systému OPORA ŘÍZENÍ
smí kombinovat bloky v rámci stejné úrovně i mezi úrovněmi
ALE POUZE ZA TĚCHTO PODMÍNEK:
AI MUSÍ:
1.	výslovně uvést, ze kterých bloků čerpá
(např. „Tato odpověď vychází z bloků U03B02, U03B05 a U03B03.“)
2.	používat výhradně informace obsažené v blocích systému OPORA ŘÍZENÍ
3.	nepoužívat obecné znalosti, vlastní výklady ani právní informace mimo systém
4.	nevytvářet závěry, které nelze rekonstruovat z obsahu uvedených bloků

2A. NAVIGAČNÍ ROZŠÍŘENÍ DOTAZU (ŘÍZENÁ NAVIGACE BLOKŮ)
Pokud AI na základě navigační vrstvy B00 vyhodnotí, že dotaz tematicky přesahuje obsah aktuálního bloku, AI MUSÍ:
1.	identifikovat tematicky související bloky,
2.	upozornit uživatele na možnost rozšíření dotazu,
3.	nabídnout označení souvisejících bloků bez jejich automatického použití.
AI může uvést například:
„Pro přesnější odpověď může být vhodné doplnit dotaz o informace z bloku U03B06 — Dokumentace, evidence a práce s informacemi.“
Navigační rozšíření slouží pouze k tematickému upřesnění dotazu a nesmí obsahovat věcné řešení ani interpretaci.

3. CO AI NESMÍ ANI V ROZŠÍŘENÉM REŽIMU
AI NESMÍ:
– používat informace mimo systém OPORA ŘÍZENÍ
– domýšlet chybějící informace
– aplikovat analogii
– zobecňovat nad rámec obsahu bloků
– odpovídat stylem „v praxi se postupuje“, „obvykle“, „zpravidla“
– vytvářet nové právní výklady

4. KDY AI MUSÍ ODMÍTNOUT ODPOVĚĎ
Pokud informace nejsou obsaženy v žádném relevantním bloku systému, AI MUSÍ:
1.	výslovně uvést, že systém neposkytuje dostatečné informace,
2.	neuvádět žádné věcné řešení,
3.	doporučit tematickou oblast nebo blok, nikoli vlastní výklad.

5. STRUKTURA ODPOVĚDI AI
Každá odpověď musí obsahovat:
Použité bloky:
(seznam bloků, ze kterých AI čerpala)
Věcná odpověď:
(rekonstruovatelná výhradně z obsahu těchto bloků)
Navigační instrukce pro AI

6. NAVIGAČNÍ SOUVISLOSTI BLOKŮ
Tento blok je součástí úrovně U03 systému OPORA ŘÍZENÍ.
Tematické zařazení dotazu a výběr kombinace bloků se řídí blokem:
U03B00 — Tematická navigační vrstva pro AI (system prompt).
AI má před použitím tohoto bloku:
1.	určit tematickou příslušnost dotazu podle B00,
2.	kombinovat tento blok pouze s dalšími tematicky odpovídajícími bloky,
3.	nevykládat tento blok izolovaně, pokud situace přesahuje jeho vymezení.

//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

START HESLO
U03B05H001 — Absolutorium v konzervatoři

Absolutorium v konzervatoři

§ 89 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Ukončování vzdělávání v konzervatoři
(1) Vzdělávání v konzervatoři se zpravidla ukončuje absolutoriem v konzervatoři. Dokladem je vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři a diplom absolventa konzervatoře. Označení absolventa konzervatoře, které se uvádí za jménem, je "diplomovaný specialista", zkráceně "DiS.". Žáci mohou ukončit vzdělávání také maturitní zkouškou, nejdříve však po čtvrtém ročníku, v případě šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře a po osmém ročníku v případě osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře.
(2) Vysvědčení o maturitní zkoušce a vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři jsou opatřena doložkou o získání příslušného stupně vzdělání.

§ 1a vyhlášky č. 3/2015 Sb., o některých dokladech o vzdělání
 
Doložky o výuce v cizím jazyce a o odlišnostech u maturitní zkoušky
(2) Pokud se vzdělávání na základě souhlasu vydaného v souladu s § 81 odst. 9 školského zákona ukončuje odlišným způsobem, na vysvědčení o maturitní zkoušce se na rubové straně uvádí doložka, která obsahuje označení rozhodnutí o souhlasu, podle kterého maturitní zkouška probíhala.

§ 90 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Absolutorium v konzervatoři
(1) Účelem absolutoria v konzervatoři je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových dovedností, vědomostí a postojů absolventa, které jsou důležité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání.
(2) Absolutorium v konzervatoři je komplexní odborná zkouška, která se skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů stanovených rámcovým vzdělávacím programem, zkoušky z cizího jazyka, absolventské práce a její obhajoby, absolventského výkonu z jednoho nebo dvou hlavních oborů, popřípadě zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy, pokud tak stanoví rámcový vzdělávací program. Absolutorium v konzervatoři pro obor tanec se skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů stanovených rámcovým vzdělávacím programem, absolventské práce a její obhajoby, absolventského výkonu a zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy. Obsah a termíny konání zkoušek stanoví ředitel školy.
(3) Žák může konat absolutorium v konzervatoři, pokud úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání v příslušném oboru vzdělání a
a) v šestiletém vzdělávacím programu úspěšně vykonal závěrečné komisionální zkoušky z českého jazyka a literatury a dějin oboru nebo maturitní zkoušku,
b) v osmiletém vzdělávacím programu úspěšně vykonal závěrečné komisionální zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka nebo maturitní zkoušku.
(4) Žák, který ukončuje vzdělávání v konzervatoři absolutoriem bez předchozího konání maturitní zkoušky, koná v termínu stanoveném ředitelem školy závěrečnou komisionální zkoušku z předmětů podle odstavce 3 ve školním roce, v němž byla výuka těchto předmětů ukončena, nejpozději však do konce prvního pololetí následujícího školního roku. Neprospěl-li žák u závěrečné komisionální zkoušky, stanoví zkušební komise termín opravné zkoušky. Opravnou závěrečnou komisionální zkoušku může žák konat nejvýše dvakrát. Předsedu a členy zkušební komise pro závěrečnou komisionální zkoušku jmenuje ředitel školy.
(5) Absolutorium v konzervatoři se koná před zkušební komisí. Předsedu zkušební komise jmenuje krajský úřad; předseda zkušební komise musí být pedagogickým pracovníkem z jiné konzervatoře nebo vysoké školy, který má odpovídající odbornou a pedagogickou způsobilost a nejméně pětiletou umělecko-pedagogickou praxi. Místopředsedu a členy zkušební komise pro absolutorium v konzervatoři jmenuje ředitel školy, místopředsedou je jmenován pedagogický pracovník příslušné školy s nejméně pětiletou pedagogickou praxí; členem komise musí být vedoucí absolventské práce, vedoucí absolventského výkonu a oponent. Ustanovení § 74 odst. 9 a 10 se použije obdobně.
(6) Po dobu 5 vyučovacích dnů před zahájením absolutoria v konzervatoři se žáci nezúčastňují vyučování, tato doba je určena pro přípravu na absolutorium.
(7) Zkušební komise může žákovi povolit odklad závěrečné komisionální zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři, popřípadě stanovit žákovi termín náhradní zkoušky, pokud se z vážných důvodů nemohl ke konání závěrečné komisionální zkoušky nebo absolutoria dostavit a do 3 pracovních dnů od konání zkoušky nebo absolutoria se písemně omluvil předsedovi zkušební komise. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout.
(8) Jestliže se žák nedostavil k závěrečné komisionální zkoušce nebo absolutoriu bez řádné omluvy, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.
(9) Neprospěl-li žák ze zkoušky absolutoria v konzervatoři, popřípadě neobhájil-li absolventskou práci, může konat opravnou zkoušku, popřípadě opravnou obhajobu absolventské práce v termínu, který mu určí zkušební komise. Opravnou zkoušku a opravnou obhajobu absolventské práce je možno konat dvakrát.
(10) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal absolutorium v konzervatoři. Nevykonal-li žák v určeném termínu úspěšně absolutorium v konzervatoři a byla mu povolena opravná zkouška nebo odklad zkoušky, zachovávají se mu práva a povinnosti žáka do 30. června školního roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.
(11) Žák může absolutorium v konzervatoři vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být žákem školy podle odstavce 10 věty druhé.
(12) Každý, kdo konal absolutorium v konzervatoři, může požádat krajský úřad do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky, o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky. Při přezkoumání se postupuje obdobně podle § 82 odst. 1 a 4.

§ 113 c zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři
(1) Osoba s alespoň základním vzděláním, která podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů) získala dílčí kvalifikace potvrzující ve svém souhrnu získání všech odborných způsobilostí stanovených podle Národní soustavy kvalifikací k řádnému výkonu všech pracovních činností vykonávaných v rámci určitého povolání, může, i bez předchozího vzdělávání ve střední škole nebo konzervatoři a bez předchozího úspěšného vykonání zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání za všechny ročníky vzdělávání, získat stupeň vzdělání úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři v odpovídajícím oboru vzdělání. Ředitel školy s odpovídajícím oborem vzdělání umožní, na základě žádosti osoby uvedené ve větě prvé, této osobě vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři v jím určeném termínu. V případě dílčích zkoušek konaných ústní formou a zkoušek společné části maturitní zkoušky koná žák zkoušky v termínech stanovených prováděcím právním předpisem.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 může závěrečnou zkoušku, maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři konat, i pokud není žákem příslušné školy. V takovém případě zkoušku koná za obdobných podmínek, jako kdyby byla žákem školy. Nejedná-li se o školu zřízenou státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí, může ředitel školy podmínit možnost vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři zaplacením úplaty ve výši jím stanovené; úplata je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost dané školy.
(3) Odstavce 1 a 2 se nevztahují na obory vzdělání, v rámci kterých se získává způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání).

§ 184 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Účast členů ve zkušební komisi pro závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutorium v konzervatoři, absolutorium a činnost komisaře a hodnotitele a maturitního asistenta je jiným úkonem v obecném zájmu (§ 203 odst. 1 zákoníku práce), při němž náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. V těchto případech se nepoužije § 206 odst. 4 a 5 zákoníku práce. Právnická osoba, která vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají, poskytuje osobám uvedeným ve větě první cestovní náhrady za podmínek a ve výši stanovených v části sedmé zákoníku práce s tím, že za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad se považuje bydliště těchto osob. 

§ 19 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů
 
Vzdělávání v konzervatoři
Komise pro závěrečnou komisionální zkoušku (§ 90 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb.) je nejméně tříčlenná. Komisi tvoří předseda, zkoušející učitel, kterým je zpravidla učitel vyučující žáka danému předmětu, a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.

§ 7 vyhlášky č.  47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění pozdějších předpisů

Absolutorium v konzervatoři
(1) Obhajoba absolventské práce, teoretická zkouška z odborných předmětů, zkouška z cizího jazyka nebo zkouška z umělecko-pedagogické přípravy5) se koná v termínech stanovených ředitelem školy v období od 1. do 30. června; v případě, že žáci konají ve stejném ročníku také maturitní zkoušku, v období od 1. června do 31. července.
(2) Téma absolventského výkonu a téma absolventské práce stanoví žákovi ředitel školy nejpozději 6 měsíců před zahájením konání absolutoria v konzervatoři. Absolventskou práci předá žák ve 3 vyhotoveních nejpozději 1 měsíc před stanoveným termínem obhajoby vedoucímu absolventské práce.
(3) Absolventský výkon může být individuální nebo skupinový. Absolventský výkon může mít podobu veřejného vystoupení. Absolventský výkon se může konat nejdříve od 10. února příslušného školního roku. V den absolventského výkonu se žák neúčastní vyučování.
(4) Pro teoretickou zkoušku z odborných předmětů, zkoušku z umělecko-pedagogické přípravy a zkoušku z cizího jazyka se stanoví 25 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje.
(5) Příprava ke každé zkoušce (obhajobě absolventské práce, teoretické zkoušce z odborných předmětů, zkoušce z cizího jazyka nebo zkoušce z umělecko-pedagogické přípravy) trvá nejméně 20 minut. Obhajoba absolventské práce, teoretická zkouška z odborných předmětů nebo zkouška z umělecko-pedagogické přípravy trvá nejdéle 30 minut, zkouška z cizího jazyka trvá nejdéle 15 minut.
(6) Vzdělává-li se žák v rámci jednoho oboru vzdělání současně ve dvou hlavních oborech, může konat zkoušku z absolventského výkonu, popřípadě z umělecko-pedagogické přípravy, z obou těchto hlavních oborů.

§ 8 vyhlášky č.  47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění pozdějších předpisů

Zkušební komise pro absolutorium v konzervatoři
(35) Zkušební komise (§ 90 odst. 5 školského zákona ) má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda a místopředseda. Dalšími členy jsou učitel příslušného předmětu, vedoucí absolventské práce, vedoucí absolventského výkonu, oponent a přísedící.
(36) Předsedu zkušební komise jmenuje krajský úřad nejpozději do 5. února příslušného školního roku, členy zkušební komise jmenuje ředitel školy nejpozději do 5. února příslušného školního roku. Jmenování se vztahuje i na  náhradní zkoušky a opravné zkoušky.
(37) V případě, že člen zkušební komise nemůže z vážných důvodů dlouhodobě vykonávat svou funkci, orgán, který ho jmenoval, jej odvolá a jmenuje nového člena komise. V případě krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební komise při absolutoriu v konzervatoři jej zastupuje místopředseda. 

§ 9 vyhlášky č.  47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění pozdějších předpisů 

Klasifikace a hodnocení absolutoria v konzervatoři
(38) Klasifikace jednotlivých částí absolutoria v konzervatoři se provádí podle následující stupnice prospěchu:
a) 1 – výborně,
b) 2 - velmi dobře,
c) 3 – dobře,
d) 4 - nevyhověl.
(39) Klasifikaci žáka z jednotlivých zkoušek navrhují jednotliví zkoušející, u absolventského výkonu vedoucí absolventského výkonu, u absolventské práce vedoucí absolventské práce. Vedoucí absolventské práce navrhuje klasifikaci na základě písemně zpracovaného oponentního posudku a průběhu obhajoby absolventské práce. 
(40) Do celkového hodnocení absolutoria v konzervatoři se započítává klasifikace ze všech částí absolutoria v konzervatoři. Celkové hodnocení absolutoria v konzervatoři provádí zkušební komise podle této stupnice:
a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže celkový průměr klasifikace žáka u absolutoria v konzervatoři není vyšší než 1,5, absolventský výkon je klasifikován stupněm  1 - výborně a žák nemá v klasifikaci podle odstavce 1 stupeň prospěchu horší než 2 - velmi dobře, 
b) prospěl(a), jestliže celkový průměr klasifikace žáka  u absolutoria v konzervatoři je vyšší než 1,5 a žák nemá v žádné části absolutoria klasifikaci podle odstavce 1 stupeň prospěchu 4 - nevyhověl,
c) neprospěl(a), jestliže žák má v některé části absolutoria klasifikaci podle odstavce 1 stupeň prospěchu 4 - nevyhověl.
(41) Hodnocení jednotlivých zkoušek se oznámí žákovi v den, ve kterém tyto zkoušky konal. Celkové hodnocení absolutoria oznámí žákovi předseda zkušební komise v den, ve kterém žák absolutorium v konzervatoři ukončil.

§ 10 vyhlášky č.  47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění pozdějších předpisů

Další podmínky konání absolutoria v konzervatoři 
(42) Předměty nebo jiné ucelené části učiva, z nichž ředitel školy stanoví témata  pro absolutorium, jsou stanoveny ve školním vzdělávacím programu.
(43) Ústní zkoušky a obhajoba absolventské práce se konají ve škole, kde se žáci vzdělávali. 
(44) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma. 
(45) Žáci mohou konat zkoušku z toho cizího jazyka, který se ve škole vyučuje.
(46) Ředitel školy může žákovi, který již dříve získal vyšší odborné vzdělání v konzervatoři,  uznat jednotlivou zkoušku absolutoria, pokud svým obsahem odpovídá zkoušce, kterou by měl žák konat.
(47) Žákům, kteří úspěšně vykonali absolutorium v konzervatoři, vydá škola nejpozději do 7 dnů od jeho vykonání vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři a diplom absolventa konzervatoře s příslušným označením absolventa konzervatoře. 

Postup v případě ztráty dokladu o vzdělání (vysvědčení, výuční list, diplom o absolutoriu) 

Životní situace: 
Ztráta nebo poškození dokladu o vzdělání – vysvědčení (podobně výuční list či diplom o absolutoriu). 
Postup při řešení situace: 
V případě ztráty nebo poškození vysvědčení je třeba požádat školu, která vydala prvopis vysvědčení, o vydání stejnopisu vysvědčení (kopii vysvědčení škola nevydává). Stejnopis vysvědčení se vydává na základě dokumentace uložené ve škole. 
O vydání stejnopisu vysvědčení školu požádá osoba, které byl vydán prvopis vysvědčení, nebo její zákonný zástupce. Forma žádosti není právními předpisy stanovena. 
Za vystavení stejnopisu vysvědčení může škola požadovat úhradu vynaložených nákladů, jejíž výše nesmí překročit 100 Kč. 
Specifické případy: 
- Pokud ve škole již není uložena dokumentace potřebná pro vydání stejnopisu vysvědčení, obraťte se na místně příslušný státní okresní archiv s žádostí o výpis z archivní dokumentace dané školy (archivy nevydávají stejnopisy vysvědčení). Na základě výpisu z archivní dokumentace následně požádejte školu o vydání stejnopisu vysvědčení. Seznam státních okresních archivů a jejich kontaktní údaje jsou k dispozici například na https://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/d0006 . 
- Pokud dokumentace školy, ke které se žádost o vydání stejnopisu vysvědčení vztahuje, byla zničena (například při požáru nebo zaplavení budovy školy), vydá škola o této skutečnosti žadateli potvrzení. 
- Pokud škola, která vydala prvopis, již neexistuje, vydá stejnopis vysvědčení škola, která převzala její dokumentaci (nástupnická škola). Pro vyhledání nástupnické školy doporučujeme obrátit se na odbor školství příslušného krajského úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy, případně na Odbor správy a řízení vzdělávací soustavy MŠMT, tel.: 234 811 347, e-mail: sekretariat.odbor20@msmt.cz (k dispozici jsou údaje až od roku 2000). 
- Pokud nástupnická škola neexistuje, může stejnopis vysvědčení vydat jiná škola poskytující vzdělávání v tomtéž nebo podobném oboru vzdělání. Pro vydání stejnopisu vysvědčení je třeba předložit výpis z archivní dokumentace zrušené školy. 
Právní předpisy: 
- zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
- vyhláška č. 3/2015 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění pozdějších předpisů 
- zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů


END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U03B05H660 — Závěrečná zkouška - přezkoumání průběhu a výsledků

Závěrečná zkouška - přezkoumání průběhu a výsledků

§ 82 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky
(1) Každý, kdo konal
a) závěrečnou zkoušku,
b) maturitní zkoušku, kromě dílčí zkoušky společné části,
anebo byl z konání těchto zkoušek vyloučen, může písemně požádat krajský úřad o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení. Krajský úřad rozhodne o žádosti ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že výsledek zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky; v opačném případě výsledek zkoušky potvrdí. Škola, v níž žák konal maturitní zkoušku, Česká školní inspekce a Centrum při plnění úkolů podle § 80 odst. 3 § 80 odst. 1 nebo 3 poskytují krajskému úřadu součinnost při posuzování žádosti. Opakování zkoušky s výjimkou zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce a zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí se koná nejpozději do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí, a to před zkušební komisí, kterou jmenuje krajský úřad. Opakování dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce a zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí se koná v nejbližším možném termínu, který stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Každý, kdo konal zkoušku společné části maturitní zkoušky konanou formou didaktického testu, nebo byl z konání této zkoušky vyloučen, může písemně požádat ministerstvo o přezkoumání výsledku této zkoušky nebo přezkoumání rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky. Ministerstvo žadateli odešle písemné vyrozumění o výsledku přezkoumání nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti.
(3) Žádost podle odstavce 1 nebo 2 lze podat příslušnému správnímu úřadu do 20 dnů od konce období stanoveného prováděcím právním předpisem pro konání příslušné závěrečné nebo maturitní zkoušky nebo v případě dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky od konce období stanoveného prováděcím právním předpisem pro konání příslušné dílčí zkoušky.
(4) Každý má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku zkoušky.

§ 4a vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři

Závěrečná zkouška v oborech vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou
Žák oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou (Tabulka D6 v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 211/2010 Sb.) pokračuje ve vzdělávání, i když nevykonal závěrečnou zkoušku úspěšně. Náhradní a opravné zkoušky závěrečné zkoušky se konají podle § 5 vyhlášky č. 47/2005 Sb.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U03B05H661 — Závěrečná zkouška ve střední škole

Závěrečná zkouška ve střední škole
 
§ 74 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
 
Závěrečná zkouška
(1) Závěrečná zkouška se skládá
a) v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání s výučním listem, z písemné zkoušky a ústní zkoušky a praktické zkoušky z odborného výcviku,
b) v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání, z praktické zkoušky z odborných předmětů a teoretické zkoušky z odborných předmětů.
(2) Žák může konat závěrečnou zkoušku, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání.
(3) Termíny konání závěrečných zkoušek stanoví ředitel školy. V závěrečných zkouškách podle odstavce 1 písm. a) škola využívá jednotných zadání a související zkušební dokumentace. Tato zadání a zkušební dokumentaci připravuje a školám zpřístupňuje ministerstvo nebo právnická osoba zřízená a pověřená ministerstvem zpracováním jednotných zadání závěrečných zkoušek a zkušební dokumentace. Škola je povinna zabezpečit zadání a související dokumentaci proti jejich zneužití. Pro závěrečné zkoušky podle odstavce 1 písm. b) stanoví témata, obsah, formu a pojetí zkoušek ředitel školy.
(4) Před zahájením ústní zkoušky, popřípadě praktické zkoušky se žáci neúčastní vyučování po dobu 4 vyučovacích dnů v termínu stanoveném ředitelem školy.
(5) Závěrečná zkouška je veřejná s výjimkou písemných zkoušek a jednání zkušební komise o hodnocení žáka; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů z důvodu ochrany soukromí pacienta.
(6) Závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. V případě, že organizace či délka písemné nebo praktické zkoušky vylučuje stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, určí její předseda člena zkušební komise, který odpovídá za řádný průběh zkoušky.
(7) Předsedu zkušební komise jmenuje do konce února příslušného školního roku krajský úřad. Jmenování je platné pro zkoušky konané v daném kalendářním roce. Krajský úřad může pro termín opravných zkoušek a náhradních zkoušek omezit počet zkušebních komisí a určit žákovi v dané škole jinou komisi, než před kterou konal nebo měl konat zkoušku v řádném termínu; v takovém případě pozbývá platnosti jmenování předsedy zkušební komise, před níž nebudou opravné zkoušky ani náhradní zkoušky konány; o této skutečnosti informuje krajský úřad ředitele školy a předsedu zkušební komise nejpozději do 30. června. Ostatní členy zkušební komise jmenuje ředitel školy. V oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání s výučním listem, jmenuje ředitel školy členem zkušební komise také odborníka z praxe.
(8) Předseda zkušební komise
a) má odbornou kvalifikaci v příslušném nebo příbuzném oboru a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let,
b) nesmí být v základním pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke škole, na níž bude funkci vykonávat, 
c) nebyl vyučujícím žáků, kteří konají závěrečnou zkoušku, v průběhu jejich středního vzdělávání.
(9) Předseda zkušební komise
a) řídí práci zkušební komise a odpovídá za její činnost,
b) odpovídá za řádný průběh zkoušek a klasifikaci,
c) je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky v případě, že žák použil nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušil; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne předseda zkušební komise bezprostředně,
d) oznamuje žákovi hodnocení jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky.
(10) Zkušební komise rozhoduje o klasifikaci žáka z jednotlivých zkoušek na návrh členů zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy zkušební komise.

§ 75 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Žák vykoná závěrečnou zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou její součástí.
(2) V případě, že žák zkoušku, která je součástí závěrečné zkoušky, vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky předsedovi zkušební komise nebo nekoná závěrečnou zkoušku z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném zkušební komisí. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku.
(3) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, v němž úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku. Nevykonal-li žák závěrečnou zkoušku v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit. Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.
(4) Žák může závěrečnou zkoušku vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být žákem školy podle odstavce 3 věty druhé.

§ 184 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Účast členů ve zkušební komisi pro závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutorium v konzervatoři, absolutorium a činnost komisaře je jiným úkonem v obecném zájmu (§ 203 odst. 1 zákoníku práce), při němž náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. V těchto případech se nepoužije § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce. Právnická osoba, která vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají, poskytuje osobám uvedeným ve větě první cestovní náhrady za podmínek a ve výši stanovených v části sedmé zákoníku práce s tím, že za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad se považuje bydliště těchto osob.
(2) Za výkon funkce předsedy zkušební komise pro závěrečné zkoušky, pro absolutorium v konzervatoři a absolutorium, funkce předsedy zkušební maturitní komise a komisaře. Odměnu, s výjimkou odměny komisaře, kterou poskytuje Centrum, poskytuje právnická osoba vykonávající činnost školy. Výši odměny a pravidla jejího poskytování stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3) Činnost zadavatele je součástí základního pracovněprávního vztahu k právnické osobě vykonávající činnost školy, v níž je tato funkce vykonávána.
(4) Účast členů v Akreditační komisi je jiným úkonem v obecném zájmu (§ 203 odst. 1 zákoníku práce), při němž náleží členům této komise náhrada jízdních výdajů v prokázané výši, náhrada prokázaných výdajů za ubytování a stravné; poskytovatelem těchto náhrad je ministerstvo. Stravné se poskytuje ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Členům Akreditační komise může být dále ministerstvem poskytnuta odměna.

§ 185 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(8) Žáci, kteří měli řádně ukončit střední vzdělávání závěrečnou zkouškou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, konají závěrečnou zkoušku podle dosavadních právních předpisů. Žáci, kteří měli řádně ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou před 1. zářím 2010, konají maturitní zkoušku podle právních předpisů účinných do 31. srpna 2009. Studenti, kteří měli řádně ukončit vyšší odborné vzdělávání absolutoriem před nabytím účinnosti tohoto zákona, konají absolutorium podle dosavadních právních předpisů.

§ 4a vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři

Závěrečná zkouška v oborech vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou
Žák oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou (Tabulka D6 v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 211/2010 Sb.) pokračuje ve vzdělávání, i když nevykonal závěrečnou zkoušku úspěšně. Náhradní a opravné zkoušky závěrečné zkoušky se konají podle § 5 vyhlášky č. 47/2005 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 3/2015 Sb.

Vzory tiskopisů podle § 2 odst. 2 písm. b)
Vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list
4.1 Vysvědčení o závěrečné zkoušce (střední vzdělání)
4.2 Vysvědčení o závěrečné zkoušce (střední vzdělání s výučním listem) - dvouleté obory
4.3 Výuční list - dvouleté obory
4.4 Vysvědčení o závěrečné zkoušce (střední vzdělání s výučním listem) - tříleté obory
4.5 Výuční list - tříleté obory

§ 1 vyhlášky č.  47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění pozdějších předpisů
 
Závěrečná zkouška v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje stupně středního vzdělání
(1) Teoretická zkouška z odborných předmětů je ústní zkouškou. Pro teoretickou zkoušku z odborných předmětů stanoví ředitel školy 20 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje.  
(2) Pokud tak stanoví školní vzdělávací program, lze teoretickou zkoušku z odborných předmětů členit na dvě samostatně klasifikované zkoušky, popřípadě může být součástí této zkoušky písemné nebo grafické řešení zadaného úkolu.  
(3) Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů člení na dvě samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke každé zkoušce nejméně 15 minut a každá zkouška nejdéle 15 minut. Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů nečlení na dvě samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke zkoušce nejméně 15 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Je-li součástí tématu písemné nebo grafické řešení úkolu, může předseda zkušební komise prodloužit dobu přípravy až o dalších 15 minut. 
(4) Praktickou zkoušku z odborných předmětů koná žák před teoretickou zkouškou z odborných předmětů. Pro praktickou zkoušku z odborných předmětů stanoví ředitel školy 3 až 5 témat, z nichž se pro skupinu žáků stanovenou ředitelem školy jedno téma vylosuje.  Zkouška trvá nejdéle 240 minut. 
(5) Závěrečná zkouška se koná v červnu v termínech stanovených ředitelem školy.  

§ 2 vyhlášky č.  47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění pozdějších předpisů

Závěrečná zkouška v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje stupně středního vzdělání s výučním listem
(1) Jednotlivé samostatně klasifikované zkoušky závěrečné zkoušky se konají v pořadí: písemná zkouška, praktická zkouška z odborného výcviku a ústní zkouška.
(2) Písemná zkouška trvá nejdéle 240 minut. 
(3) Počet témat praktické zkoušky stanoví ředitel školy. Pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno téma vylosuje. Praktickou zkoušku koná žák nejdéle 3 dny; u oborů vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění trvá praktická zkouška 2 až 4 týdny. V jednom dni trvá praktická zkouška nejvýše 7 hodin.
(4) Pro ústní zkoušku stanoví ředitel školy 25 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Příprava k ústní zkoušce trvá nejméně 15 minut a zkouška trvá nejdéle 15 minut. Je-li součástí tématu  grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise prodloužit dobu přípravy až o dalších 15 minut.
(5) Závěrečná zkouška se koná v červnu v termínech stanovených ředitelem školy. V oborech vzdělání, kde praktická zkouška trvá 2 až 4 týdny, může ředitel školy stanovit termín závěrečné zkoušky od 20. května. Termín praktické zkoušky před 20. květnem může ředitel školy stanovit po dohodě s ministerstvem. Ředitel školy může stanovit jiný termín závěrečné zkoušky v případě ukončování vzdělávání v rámci rekvalifikace podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ).

§ 3 vyhlášky č.  47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění pozdějších předpisů

Zkušební komise
(1) Zkušební komise²) má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel zkoušených žáků.
(2) Dalšími členy komise jsou
a) pro závěrečnou zkoušku podle § 1 učitel odborných předmětů³) a přísedící,
b) pro závěrečnou zkoušku podle § 2 učitel odborného výcviku³), učitel odborných předmětů³) a odborník z praxe, případně zástupce duálního poskytovatele jako přísedící s hlasem poradním.
(3) Přísedícím uvedeným v odstavci 2 písm. a) se rozumí pedagogický pracovník vyučující týž nebo příbuzný předmět.
(4) Odborníkem z praxe se rozumí ten, kdo vykonává činnost související s daným nebo příbuzným oborem vzdělání, v němž se závěrečná zkouška koná.
(5) Místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje ředitel školy do 15. března příslušného školního roku.
(6) Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník střední školy, ve které se zkoušky konají, který vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let.
(7) Učitele odborného výcviku, který není zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají, a zástupce duálního poskytovatele jmenuje ředitel školy po projednání s jeho zaměstnavatelem.
(8) V případě, že člen zkušební komise nemůže z vážných důvodů dlouhodobě vykonávat svou funkci, orgán, který ho jmenoval, jej odvolá a jmenuje nového člena komise. Při krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební komise při závěrečné zkoušce jej zastupuje místopředseda.

§ 4 vyhlášky č.  47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění pozdějších předpisů

Klasifikace a hodnocení závěrečné zkoušky 
(14) Klasifikace jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky se provádí podle následující stupnice prospěchu:
a) 1 – výborný,
b) 2 – chvalitebný,
c) 3 – dobrý,
d) 4 – dostatečný,
e) 5 – nedostatečný.
(15) V případě, že organizace a délka písemné nebo praktické zkoušky vylučuje stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, navrhuje klasifikaci této zkoušky zkušební komisi  ten člen komise, který byl zkoušce přítomen.
(16) Do celkového hodnocení závěrečné zkoušky se započítává klasifikace všech zkoušek závěrečné zkoušky. 
(17) Celkové  hodnocení  žáka  u  závěrečné  zkoušky  provádí zkušební komise podle této stupnice:
 a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže celkový průměr klasifikace žáka u závěrečné zkoušky není vyšší než 1,5,
 b) prospěl(a),  jestliže  žák  nemá z žádné zkoušky závěrečné zkoušky stupeň prospěchu 5 – nedostatečný,
 c) neprospěl(a),  jestliže  žák  má  z některé zkoušky závěrečné zkoušky stupeň prospěchu 5 - nedostatečný. 
(18) Hodnocení písemné zkoušky a praktické zkoušky se žákům oznámí nejpozději 1 týden před zahájením ústní zkoušky. Celkové hodnocení závěrečné zkoušky včetně hodnocení jednotlivých zkoušek oznámí žákovi předseda zkušební komise v den, ve kterém žák tuto zkoušku ukončil.

§ 5 vyhlášky č.  47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění pozdějších předpisů

Opravné zkoušky a náhradní zkoušky 
(19) Termíny opravných zkoušek (§ 75 odst. 2 školského zákona) stanoví ředitel školy, termíny náhradních zkoušek stanoví zkušební komise, a to v září, v prosinci a v termínu podle § 1 odst. 5 a § 2 odst. 5. Termíny zveřejní ředitel školy nejméně 2 měsíce před konáním zkoušek na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup. 
(20) Uchazeč oznámí řediteli školy písemně, ve kterém termínu podle odstavce 1 chce opravnou zkoušku nebo náhradní zkoušku konat. Oznámení musí být doručeno řediteli školy nejpozději 1 měsíc před konáním zkoušky.  
(21) Žáci, kteří nekonali závěrečnou zkoušku v termínu podle § 1 odst. 5 a § 2 odst. 5 z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání a kteří ukončí poslední ročník vzdělávání nejpozději do 31. srpna příslušného školního roku, konají závěrečnou zkoušku v měsíci září následujícího školního roku v termínu stanoveném zkušební komisí.

§ 6 vyhlášky č.  47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění pozdějších předpisů

Další podmínky konání závěrečné zkoušky
(22) Předměty nebo jiné ucelené části učiva, z nichž ředitel školy stanoví témata  pro závěrečnou zkoušku, jsou stanoveny v rámcovém a školním vzdělávacím programu.
(23) Zkoušky se konají ve škole, kde se žáci vzdělávali. Praktická zkouška se může konat i na pracovištích jiných osob, kde se koná praktické vyučování na základě dohody uzavřené mezi právnickou osobou, která vykonává činnost školy a touto osobou.
(24) Při jednotlivých zkouškách mohou žáci užívat pomůcky, které jsou stanoveny v zadání tématu práce.
(25) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma. 
(26) Pro účel praktické zkoušky se za jednu hodinu považuje doba 60 minut. 
(27) Ředitel školy může žákovi, který již dříve získal střední vzdělání nebo střední vzdělání s výučním listem, uznat jednotlivou zkoušku úspěšně vykonané závěrečné zkoušky, pokud svým obsahem odpovídá zkoušce, kterou by měl žák konat.
(28) Žákům, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku, vydá škola nejpozději do 7 dnů od závěrečné porady zkušební komise vysvědčení o závěrečné zkoušce nebo vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list.
 
Zkratka EQF na vysvědčeních, diplomech a výučních listech

V roce 2015 byla vydána vyhláška č. 3/2015 Sb., o některých dokladech ve vzdělávání, podle níž se od 1. 10. 2017 objeví údaj o úrovni Evropského rámce kvalifikací (EQF) na absolventských vysvědčeních, výučních listech a diplomech o absolutoriu. Tato změna se týká základních, středních, vyšších odborných škol i konzervatoří.  

§ 1 odst. 4 vyhlášky: Místo pro uvedení resortního identifikátoru školy se na příslušných tiskopisech uvádí zkratkou "IZO". Na vysvědčeních o maturitní zkoušce se místo pro uvedení resortního identifikátoru právnické osoby, která vykonává činnost školy, uvádí zkratkou "RED IZO". Místo pro uvedení dosažené úrovně kvalifikace podle evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení se uvádí zkratkou "EQF“.

Součástí vyhlášky jsou nové formuláře vysvědčení a dalších dokladů, které školy mohou nepovinně vydávat již nyní. Od 1. 10. 2017 bude používání formulářů s uvedenou zkratkou EQF povinné.

Přehled dokladů ve vzdělávání a příslušné úrovně EQF:
 Vysvědčení o získání základního vzdělání v základní škole a vysvědčení o ukončení kursu pro získání základního vzdělání - EQF 2 (tedy pouze vysvědčení v 9. ročníku – získal vzdělání poskytované základní školou)
 Vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční listy absolventů dvouletých oborů – EQF 2
 Vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční listy absolventů tříletých oborů – EQF 3
 Vysvědčení o maturitní zkoušce - EQF 4
 Vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři a diplom o absolutoriu v  konzervatoři - EQF 6
 Vysvědčení o absolutoriu a diplom o absolutoriu ve vyšší odborné škole – EQF 6
 
Viz heslo EQF na vysvědčeních, diplomech a výučních listech

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U03B05H149 — Konzervatoř

Konzervatoř
 
§ 86 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Cíle vzdělávání v konzervatoři
Vzdělávání v konzervatoři rozvíjí znalosti, dovednosti a další schopnosti žáka získané v základním a v základním uměleckém vzdělávání, poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje žáky pro výkon náročných uměleckých nebo uměleckých a umělecko pedagogických činností v oborech hudba, tanec, zpěv a hudebně dramatické umění. Vzdělávání v konzervatoři vytváří dále předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti.

§ 87 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Stupně vzdělání v konzervatoři
(1) Úspěšným ukončením vzdělávacího programu v konzervatoři se dosahuje těchto stupňů vzdělání
a) střední vzdělání s maturitní zkouškou,
b) vyšší odborné vzdělání v konzervatoři.
(2) Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák úspěšným ukončením odpovídající části vzdělávacího programu v konzervatoři nejdříve po 4 letech v denní formě vzdělávání v šestiletém vzdělávacím programu nebo po 8 letech v denní formě vzdělávání v osmiletém vzdělávacím programu.
(3) Vyšší odborné vzdělání v konzervatoři získá žák úspěšným ukončením šestiletého nebo osmiletého vzdělávacího programu.

§ 88 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Přijímání ke vzdělávání v konzervatoři
(1) Ke vzdělávání do prvního ročníku šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání, do prvního ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří úspěšně ukončili pátý ročník základní školy, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti, stanoví-li tak nařízení vlády upravující soustavu oborů vzdělání.
(2) Na přijímací řízení ke vzdělávání v konzervatoři se použijí ustanovení upravující přijímací řízení do oborů středního vzdělání s talentovou zkouškou, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 88a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Zvláštní pravidla pro první kolo přijímacího řízení ke vzdělávání v konzervatoři
(1) Ke vzdělávání v konzervatoři uchazeč podává v prvním kole přijímacího řízení samostatnou přihlášku.
(2) Přihláška do oboru vzdělání v konzervatoři se v prvním kole přijímacího řízení započítává do počtu 2 oborů středního vzdělání s talentovou zkouškou pro účely § 60a odst. 1.
(3) Termín pro podání přihlášky do oboru vzdělání v konzervatoři v prvním kole přijímacího řízení předchází termínu pro podání přihlášky do oboru středního vzdělání.
(4) Přijímací zkoušky do oboru vzdělání v konzervatoři v prvním kole přijímacího řízení probíhají v období předcházejícímu období pro konání přijímacích zkoušek do oboru středního vzdělání.
(5) Výsledky prvního kola přijímacího řízení zveřejní konzervatoř přede dnem pro zpětvzetí přihlášky nebo její části v prvním kole přijímacího řízení do oboru středního vzdělání.
(6) Přijetím uchazeče do jiného oboru středního vzdělání v prvním kole přijímacího řízení zanikají právní účinky přijetí uchazeče ke vzdělávání v konzervatoři; ustanovení § 60l odst. 2 se použije obdobně.

§ 89 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Ukončování vzdělávání v konzervatoři
(1) Vzdělávání v konzervatoři se zpravidla ukončuje absolutoriem v konzervatoři. Dokladem je vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři a diplom absolventa konzervatoře. Označení absolventa konzervatoře, které se uvádí za jménem, je "diplomovaný specialista", zkráceně "DiS.". Žáci mohou ukončit vzdělávání také maturitní zkouškou, nejdříve však po čtvrtém ročníku, v případě šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře a po osmém ročníku v případě osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře.
(2) Vysvědčení o maturitní zkoušce a vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři jsou opatřena doložkou o získání příslušného stupně vzdělání.

§ 1a vyhlášky č. 3/2015 Sb., o některých dokladech o vzdělání
 
Doložky o výuce v cizím jazyce a o odlišnostech u maturitní zkoušky
(2) Pokud se vzdělávání na základě souhlasu vydaného v souladu s § 81 odst. 9 školského zákona ukončuje odlišným způsobem, na vysvědčení o maturitní zkoušce se na rubové straně uvádí doložka, která obsahuje označení rozhodnutí o souhlasu, podle kterého maturitní zkouška probíhala.

§ 90 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Absolutorium v konzervatoři
(1) Účelem absolutoria v konzervatoři je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových dovedností, vědomostí a postojů absolventa, které jsou důležité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání.
(2) Absolutorium v konzervatoři je komplexní odborná zkouška, která se skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů stanovených rámcovým vzdělávacím programem, zkoušky z cizího jazyka, absolventské práce a její obhajoby, absolventského výkonu z jednoho nebo dvou hlavních oborů, popřípadě zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy, pokud tak stanoví rámcový vzdělávací program. Absolutorium v konzervatoři pro obor tanec se skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů stanovených rámcovým vzdělávacím programem, absolventské práce a její obhajoby, absolventského výkonu a zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy. Obsah a termíny konání zkoušek stanoví ředitel školy.
(3) Žák může konat absolutorium v konzervatoři, pokud úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání v příslušném oboru vzdělání a
a) v šestiletém vzdělávacím programu úspěšně vykonal závěrečné komisionální zkoušky z českého jazyka a literatury a dějin oboru nebo maturitní zkoušku,
b) v osmiletém vzdělávacím programu úspěšně vykonal závěrečné komisionální zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka nebo maturitní zkoušku.
(4) Žák, který ukončuje vzdělávání v konzervatoři absolutoriem bez předchozího konání maturitní zkoušky, koná v termínu stanoveném ředitelem školy závěrečnou komisionální zkoušku z předmětů podle odstavce 3 ve školním roce, v němž byla výuka těchto předmětů ukončena, nejpozději však do konce prvního pololetí následujícího školního roku. Neprospěl-li žák u závěrečné komisionální zkoušky, stanoví zkušební komise termín opravné zkoušky. Opravnou závěrečnou komisionální zkoušku může žák konat nejvýše dvakrát. Předsedu a členy zkušební komise pro závěrečnou komisionální zkoušku jmenuje ředitel školy.
(5) Absolutorium v konzervatoři se koná před zkušební komisí. Předsedu zkušební komise jmenuje krajský úřad; předseda zkušební komise musí být pedagogickým pracovníkem z jiné konzervatoře nebo vysoké školy, který má odpovídající odbornou a pedagogickou způsobilost a nejméně pětiletou umělecko-pedagogickou praxi. Místopředsedu a členy zkušební komise pro absolutorium v konzervatoři jmenuje ředitel školy, místopředsedou je jmenován pedagogický pracovník příslušné školy s nejméně pětiletou pedagogickou praxí; členem komise musí být vedoucí absolventské práce, vedoucí absolventského výkonu a oponent. Ustanovení § 74 odst. 9 a 10 se použije obdobně.
(6) Po dobu 5 vyučovacích dnů před zahájením absolutoria v konzervatoři se žáci nezúčastňují vyučování, tato doba je určena pro přípravu na absolutorium.
(7) Zkušební komise může žákovi povolit odklad závěrečné komisionální zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři, popřípadě stanovit žákovi termín náhradní zkoušky, pokud se z vážných důvodů nemohl ke konání závěrečné komisionální zkoušky nebo absolutoria dostavit a do 3 pracovních dnů od konání zkoušky nebo absolutoria se písemně omluvil předsedovi zkušební komise. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout.
(8) Jestliže se žák nedostavil k závěrečné komisionální zkoušce nebo absolutoriu bez řádné omluvy, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.
(9) Neprospěl-li žák ze zkoušky absolutoria v konzervatoři, popřípadě neobhájil-li absolventskou práci, může konat opravnou zkoušku, popřípadě opravnou obhajobu absolventské práce v termínu, který mu určí zkušební komise. Opravnou zkoušku a opravnou obhajobu absolventské práce je možno konat dvakrát.
(10) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal absolutorium v konzervatoři. Nevykonal-li žák v určeném termínu úspěšně absolutorium v konzervatoři a byla mu povolena opravná zkouška nebo odklad zkoušky, zachovávají se mu práva a povinnosti žáka do 30. června školního roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.
(11) Žák může absolutorium v konzervatoři vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být žákem školy podle odstavce 10 věty druhé.
(12) Každý, kdo konal absolutorium v konzervatoři, může požádat krajský úřad do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky, o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky. Při přezkoumání se postupuje obdobně podle § 82 odst. 1 a 4.

§ 18 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, část druhá, ve znění pozdějších předpisů

Vzdělávání v konzervatoři
(1) Nejnižší počet žáků konzervatoře je 80. Velikost oddělení závisí na jeho odborném zaměření a na počtu žáků studujících v oborech vzdělání hudba, zpěv, tanec nebo hudebně dramatické umění. Nejnižší počet žáků v oddělení je 5. Nejvyšší počet žáků v oddělení je 500.
(2) Oddělení v konzervatoři je pracoviště, kde se uskutečňuje všeobecné vzdělávání, odborné teoretické vzdělávání nebo speciálně odborná příprava žáků pro výkon náročných uměleckých a umělecko-pedagogických činností. Do působnosti oddělení patří zejména rozvoj určité složky uměleckého oboru, příprava a uskutečňování částí školních vzdělávacích programů, výchovná, vzdělávací, umělecká a další tvůrčí činnost. Oddělení tvoří pedagogičtí pracovníci a žáci všech ročníků, studující příslušné zaměření uměleckého oboru. V čele oddělení je vedoucí oddělení, kterého jmenuje a odvolává ředitel konzervatoře.

§ 19 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, část druhá, ve znění pozdějších předpisů
 
Komise pro závěrečnou komisionální zkoušku (§ 90 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb.) je nejméně tříčlenná. Komisi tvoří předseda, zkoušející učitel, kterým je zpravidla učitel vyučující žáka danému předmětu, a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.

§ 20 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, část druhá, ve znění pozdějších předpisů
 
Pro žáky, kteří se vzdělávají v osmiletém vzdělávacím programu pro obor tanec, zajišťuje škola také celodenní výchovu, stravování a ubytování.

§ 25 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů

Ustanovení týkající se vzdělávání ve střední škole se vztahují i na vzdělávání v konzervatoři, nestanoví-li tato vyhláška jinak.

Vyhláška č. 3/2015 Sb., o některých dokladech o vzdělání

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 28 odst. 7 a 8 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 179/2006 Sb.:
§ 1
Obsah a forma tiskopisů dokladů o vzdělání
(1) Tiskopisy vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu jsou opatřeny šedým podtiskem s motivem malého státního znaku a lipových listů na každé straně tiskopisu.
(2) Tiskopisy vysvědčení, výučních listů a diplomů pro hodnocení žáků a studentů při dosažení základního vzdělání, středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem, středního vzdělání s maturitní zkouškou a vyššího odborného vzdělání jsou mimo náležitostí podle odstavce 1 dále opatřeny
a) vodotiskem s motivy lipových ratolestí,
b) označením série tiskopisu a alespoň šestimístným číslem tiskopisu a
c) místem pro uvedení grafického kódu, které se na příslušných tiskopisech uvádí zkratkou "QR kód"; v grafickém kódu je obsaženo vždy jméno, příjmení a datum narození hodnocené osoby, resortní identifikátor školy, označení oboru vzdělání, školního roku, klasifikace v povinných předmětech a celkové hodnocení.
(3) Tiskopisy podle odstavce 2 se vyhotovují na listu formátu 210 x 280 mm s přípustnou odchylkou 3 mm. Ostatní tiskopisy podle odstavce 1 se vyhotovují na listu, případně dvojlistu formátu 210 x 297 mm s přípustnou odchylkou 3 mm.
(4) Místo pro uvedení resortního identifikátoru školy se na příslušných tiskopisech uvádí zkratkou "IZO". Na vysvědčeních o maturitní zkoušce se místo pro uvedení resortního identifikátoru právnické osoby, která vykonává činnost školy, uvádí zkratkou "RED IZO". Místo pro uvedení dosažené úrovně kvalifikace podle evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení se uvádí zkratkou "EQF".
(5) Na vysvědčení se u oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou (Tabulka D6 v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů) uvádí obor vzdělání s maturitní zkouškou i doplňující obor vzdělání s výučním listem.
§ 2
Vzory tiskopisů dokladů o vzdělání
(1) Vzory tiskopisů vysvědčení pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka na konci pololetí jsou uvedeny v případě
a) základní školy v příloze č. 1 k této vyhlášce,
b) střední školy a konzervatoře v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(2) Vzory tiskopisů dokladů o vzdělání jsou uvedeny v případě dosažení
a) základního vzdělání v základní škole a v kurzech pro získání základního vzdělání v příloze č. 3 k této vyhlášce,
b) středního vzdělání a středního vzdělání s výučním listem v příloze č. 4 k této vyhlášce,
c) středního vzdělání s maturitní zkouškou v příloze č. 5 k této vyhlášce,
d) vyššího odborného vzdělání v konzervatoři v příloze č. 6 k této vyhlášce,
e) vyššího odborného vzdělání v příloze č. 7 k této vyhlášce.
(3) Vzory tiskopisů vysvědčení jsou uvedeny v případě
a) vysvědčení o státní jazykové zkoušce v příloze č. 8 k této vyhlášce,
b) základní umělecké školy v příloze č. 9 k této vyhlášce.
§ 3
Obsah a forma výpisů z vysvědčení
Ve výpisu z vysvědčení musí být uvedeny údaje vyplývající ze vzoru příslušného tiskopisu vysvědčení uvedeného v přílohách k této vyhlášce. Výpis z vysvědčení se opatří vždy jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem osoby, která výpis vystavila.
§ 4
Opis a stejnopis vysvědčení, výučního listu a diplomu o absolutoriu
(1) Opis vysvědčení, výučního listu a diplomu o absolutoriu (dále jen "opis") vydá škola na žádost osobě, jíž byl vydán prvopis, nebo jejímu zákonnému zástupci. Opis se vydává jako kopie předloženého prvopisu a opatřuje se doložkou "Tento opis doslovně souhlasí s prvopisem" spolu s otiskem úředního razítka právnické osoby vykonávající činnost školy (dále jen "razítko"), jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem osoby, která opis vystavila, a datem vydání opisu. V případě, že je prvopis tvořen více samostatnými listy, uvedou se tyto náležitosti na každém listu. Vydání opisu se uvede v příslušné dokumentaci školy.
(2) Stejnopis vysvědčení, výučního listu a diplomu o absolutoriu (dále jen "stejnopis") vydá škola na žádost osobě, jíž byl vydán prvopis, nebo jejímu zákonnému zástupci. Stejnopis se vyhotovuje na příslušném tiskopisu platném v době vydání prvopisu, popřípadě není-li k dispozici tento tiskopis, vyhotoví se stejnopis na jiném vhodném tiskopisu. Vydání stejnopisu se zaznamená v příslušné dokumentaci školy.
(3) Pokud nelze opatřit podpisy osob, které podepsaly prvopis, uvedou se na stejnopisu jména a příjmení těchto osob s dovětkem "v. r.". Pokud nelze opatřit otisk razítka použitý na prvopisu, uvede se na stejnopisu namísto tohoto otisku zkratka "L. S.". Na stejnopis se připojí doložka "Tento stejnopis souhlasí s prvopisem". K doložce se uvedou tyto náležitosti: jméno popřípadě jména, příjmení a podpis ředitele školy a název právnické osoby, která stejnopis vydala, otisk razítka a datum vyhotovení stejnopisu. V případě, že se stejnopis vyhotovuje na více samostatných listech, opatří se doložkou a náležitostmi každý list stejnopisu.
(4) Pokud škola, která vydala prvopis, již neexistuje, vydá stejnopis postupem podle odstavců 2 a 3 škola, která ukládá její dokumentaci, nebo jiná škola poskytující vzdělávání v tomtéž nebo podobném oboru vzdělání, pokud jí žadatel o vystavení stejnopisu vysvědčení předloží kopie dokladů, na jejichž základě lze stejnopis vydat, pořízené podle zákona o archivnictví a spisové službě (Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě) nebo ověřené podle zákona o ověřování (Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování).
(5) Pokud dokumentace školy, ke které se žádost o vydání stejnopisu vztahuje, byla zničena, vydá škola o této skutečnosti žadateli potvrzení.
(6) Pokud se stejnopis vydává z důvodu změny jména, příjmení nebo rodného čísla, uvede se na stejnopisu jméno a příjmení žadatele a jeho rodné číslo podle stavu ke dni vydání stejnopisu. K žádosti o vydání stejnopisu se přiloží prvopis vysvědčení, výučního listu nebo diplomu o absolutoriu a doklady o změně jména, příjmení a rodného čísla. Změna jména nebo příjmení se dokládá rozhodnutím příslušného správního úřadu o povolení změny jména a příjmení (§ 74 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách), popřípadě jeho úředně ověřeným opisem. Změna rodného čísla se dokládá v souladu s jiným právním předpisem (§ 15 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb.).
§ 5
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání.
2. Vyhláška č. 489/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání.
3. Vyhláška č. 63/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění vyhlášky č. 489/2006 Sb.
4. Vyhláška č. 205/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění pozdějších předpisů.
5. Vyhláška č. 431/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění pozdějších předpisů.
6. Vyhláška č. 86/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění pozdějších předpisů.
§ 6
Přechodné ustanovení
Do 30. září 2017 lze používat tiskopisy podle vyhlášky č. 223/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 7
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 3/2015 Sb.

Vzory tiskopisů podle § 2 odst. 1 písm. b)
Vysvědčení pro střední školy a konzervatoře
2.1 Ročníkové vysvědčeni střední školy a konzervatoře - do 18 povinných předmětů
2.2 Ročníkové vysvědčení střední školy a konzervatoře - do 30 povinných předmětů - str. 1 až 4
2.3 Ročníkové vysvědčení střední školy a konzervatoře - slovní hodnocení - str. 1 až 4
2.4 Ročníkové vysvědčení střední školy a konzervatoře - klasifikací i slovním hodnocením - str. 1 až 4
2.5 Ročníkové vysvědčení střední školy a konzervatoře - 16 povinných předmětů - polské
2.6 Ročníkové vysvědčení střední školy a konzervatoře - 30 povinných předmětů - str. 1 až 4 - polské
2.7 Ročníkové vysvědčeni střední školy a konzervatoře - slovní hodnocení - str. 1 až 4 - polské
2.8 Ročníkové vysvědčení střední školy a konzervatoře - klasifikací i slovním hodnocením - str. 1 až 4 - polské

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 3/2015 Sb.

Vzory tiskopisů podle § 2 odst. 2 písm. d)
Vysvědčení o absolutoriu a diplom o absolutoriu v konzervatoři
6.1 Vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři - 4 str.
6.2 Vysvědčení o absolutoriu druhého hlavního oboru
6.3 Diplom absolventa konzervatoře

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U03B05H189 — Maturitní komisař

Maturitní komisař
 
§ 78a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Ministerstvo vydá katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky (dále jen „katalog“) pro příslušný zkušební předmět obsahující rozsah vědomostí a dovedností, které mohou být ověřovány zkouškami společné části maturitní zkoušky. Katalogy ministerstvo zveřejní vždy nejpozději 48 měsíců před termínem konání zkoušek způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo může vydat pro některé obory vzdělání rozdílné katalogy pro příslušný zkušební předmět. 
(2) Zkoušky společné části maturitní zkoušky jsou neveřejné. Účast je povolena žákům konajícím zkoušku, pedagogickému pracovníkovi pověřenému funkcí zadavatele zkoušky (dále jen „zadavatel“), školnímu maturitnímu komisaři (dále jen „komisař“), řediteli školy a školním inspektorům České školní inspekce. V případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je povolena též účast osob zajišťujících asistenci nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo do dalších komunikačních systémů, a to za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.
(3) Zkoušky společné části maturitní zkoušky může žák konat, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání.
(4) Před konáním každé ze zkoušek společné části maturitní zkoušky je žák povinen předložit zadavateli svůj průkaz totožnosti opatřený fotografií. Nepředložení průkazu totožnosti nebo důvodné pochybnosti o totožnosti žáka, který jej předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění žáka ke zkoušce. Důvody nepřipuštění žáka ke zkoušce zaznamená zadavatel v protokolu o maturitní zkoušce.

§ 80 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Orgány zajišťující maturitní zkoušku
(1) Ministerstvo odpovídá za přípravu a metodické řízení průběhu společné části maturitní zkoušky, za vedení evidence přihlášek a evidence výsledků maturitních zkoušek. Ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba připravuje katalogy a zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a označuje zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky nebo jejich částí za informace veřejně nepřístupné. Ministerstvo je správcem25) registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a výsledků maturitních zkoušek. Registr obsahuje za účelem identifikace žáka rodné číslo žáka, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, jméno a příjmení žáka a datum a místo jeho narození.
(2) Ministerstvo může pověřit jím zřízenou právnickou osobu
a) tvorbou zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a jejich distribucí do škol,
b) zajištěním zpracování a centrálního vyhodnocení výsledků zkoušek společné části maturitní zkoušky,
c)  zajištěním odborné přípravy pedagogického pracovníka určeného ředitelem školy k odborné přípravě pro výkon funkce zadavatele nebo komisaře,
d)  zajištěním konání zkoušek ověřujících znalost právních předpisů upravujících organizaci, obsah a průběh maturitní zkoušky,
e) vydáváním osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele nebo komisaře pedagogickému pracovníku, který úspěšně vykonal zkoušku podle písmene d),
f) jmenováním komisaře a jeho odměňováním.
(3) Ministerstvo je správcem registru pedagogických pracovníků oprávněných k výkonu funkce komisaře a zadavatele. Registr je neveřejným seznamem a obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum a místo narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresu elektronické pošty pedagogického pracovníka, jím vykonávanou funkci a číslo a datum vydání osvědčení o způsobilosti k výkonu této funkce a název a resortní identifikátor školy, v níž pedagogický pracovník koná přímou pedagogickou činnost.
Výklad
Z důvodu nezbytnosti jistoty zajištění společné části maturitní zkoušky se rozšiřuje vymezení subjektu pověřeného ministerstvem ke všem činnostem, které doposavad zajišťuje výlučně Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Zároveň se tímto posiluje pravomoc ministerstva při zajišťování jednotné přijímací zkoušky a společné části maturitní zkoušky možností vykonávat tyto činnosti ve své kompetenci. Pokud by Centrum nebylo schopno kvůli personálním a materiálním podmínkám školským zákonem stanovené povinnosti naplnit, je třeba vytvořit legislativní prostor pro možné pověření subjektu jiného (jiné státní příspěvkové organizace) v souladu s novým zněním § 169a.  
(4) Krajský úřad jmenuje na návrh ředitele školy předsedy zkušebních maturitních komisí.
(5) Ředitel školy zejména
a) odpovídá za zajištění podmínek pro řádný průběh maturitní zkoušky ve škole,
b) jmenuje zadavatele,
c) jmenuje členy zkušební maturitní komise, vyjma jejího předsedy,
d) navrhuje pedagogické pracovníky, kteří by měli vykonat odbornou přípravu pro výkon funkce zadavatele nebo komisaře podle odstavce 2, a
e) pověřuje učitele zajištěním řádného průběhu praktické zkoušky, písemné zkoušky nebo písemné práce.

§ 80a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají před zkušební maturitní komisí. Zkušební maturitní komise je jmenována pro každou třídu a obor vzdělání nebo pro více tříd nebo více oborů vzdělání, pokud se žáci vzdělávají ve stejné skupině oborů vzdělání. Předsedou zkušební maturitní komise může být ten, kdo má odbornou kvalifikaci učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů nebo učitele odborných předmětů střední školy a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let. Členem zkušební maturitní komise může být jmenován rovněž odborník z praxe, z vysoké nebo vyšší odborné školy. Na zkušební maturitní komisi, včetně zkušební maturitní komise při konání písemné práce, se vztahují ustanovení § 74 odst. 6 až 10 s výjimkou § 74 odst. 8 písm. a) obdobně.
(2) Předseda zkušební maturitní komise zabezpečuje řádný průběh části maturitní zkoušky konané před zkušební maturitní komisí ve škole.
(3) Komisař zabezpečuje řádný průběh společné části maturitní zkoušky ve škole.
(4) Zadavatel zabezpečuje řádný průběh zkoušek společné části maturitní zkoušky v učebně včetně kontroly podmínek, za kterých byla v učebně, kde je zkouška konána, povolena přítomnost osob, zajišťujících asistenční služby žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů. Zadavatel zadává zkoušky společné části maturitní zkoušky. Zadavatel je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky společné části maturitní zkoušky, a to v případě, že žák vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání těchto zkoušek nebo jiným způsobem vážně narušil průběh zkoušek; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne zadavatel bezprostředně. Důvody vyloučení žáka zaznamená zadavatel v protokolu o maturitní zkoušce. Zadavatel je rovněž oprávněn vykázat z učebny osobu zajišťující asistenční službu žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů, a to v případě, že vážně nebo opakovaně porušila podmínky stanovené prováděcím právním předpisem nebo jiným způsobem vážně narušila průběh zkoušek.
(5) Komisařem a zadavatelem může být jmenován pouze ten, kdo v souladu se zákonem o pedagogických pracovnících splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, splňuje odbornou kvalifikaci stanovenou pro výkon dané funkce v prováděcím právním předpisu a je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k výkonu dané funkce, vydaného ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou právnickou osobou.
(6) Učitel zajišťující řádný průběh praktické zkoušky, písemné zkoušky nebo písemné práce je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky, a to v případě, že žák vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání těchto zkoušek nebo jiným způsobem vážně narušil průběh zkoušek; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne učitel bezprostředně. Důvody vyloučení žáka zaznamená učitel v protokolu o maturitní zkoušce.

§ 81 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Další podmínky konání maturitní zkoušky
(1) Ředitel školy zajistí předání údajů z přihlášek do registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a výsledků maturitních zkoušek, a to včetně rodných čísel žáků, a nebylo-li rodné číslo žákovi přiděleno, jména a příjmení žáka a data a místa jeho narození.
(2) V případě, že žák nebo její část ve společné části nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. V případě, že žák vykonal neúspěšně nepovinnou zkoušku, opravnou zkoušku nekoná. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky řediteli školy, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech ředitel školy prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku. Koná-li žák opravnou nebo náhradní zkoušku, koná pouze tu část zkoušky, v níž neuspěl nebo ji nekonal. Úspěšně vykonané části zkoušky se uznávají, a to i při konání maturitní zkoušky žákem, který nemohl tuto maturitní zkoušku dokončit v řádném termínu, neboť neukončil úspěšně poslední ročník vzdělávání.
(3) Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.
(4) Ředitel školy vystaví žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce.
(5) Žák může maturitní zkoušku vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být žákem školy podle odstavce 10.
(6) Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle tohoto zákona nebo podle předchozích právních předpisů, na svou žádost nekoná společnou část maturitní zkoušky a písemnou práci a ústní zkoušku z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka v profilové části maturitní zkoušky. Ředitel školy může žákovi podle věty první na jeho žádost uznat další zkoušku profilové části maturitní zkoušky, pokud je obsahově srovnatelná se zkouškou profilové části v dané škole.
Výklad
Žák v profilové části koná z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka zkoušky formou písemné práce a ústní zkoušky. Z těchto předmětů na základě § 79 odst. 5 školského zákona nelze konat zkoušku v jiné formě. Proto je v § 81 odst. 6 nutné nahradit chybně uvedenou písemnou zkoušku slovem práci, aby bylo zcela zřetelné, které zkoušky žák, který již získal střední vzdělání, již nemusí konat.
(7) Pokud žák koná v profilové části maturitní zkoušky alespoň 4 povinné zkoušky, může ředitel školy stanovit, že za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem lze 1 povinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky konanou z cizího jazyka nahradit výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího jazyka doložené jazykovým certifikátem. Totéž může ředitel stanovit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem pro 1 nepovinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky.
(8) Žákům náleží 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání maturitní zkoušky, a to v termínu stanoveném ředitelem školy.
(9) Žáci škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny mají právo skládat společnou i profilovou část maturitní zkoušky v českém jazyce nebo v jazyce národnostní menšiny s výjimkou zkoušky ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura, kterou skládají v českém jazyce.
(10) Odlišným způsobem může být se souhlasem ministerstva ukončováno vzdělávání podle vzdělávacích programů ve vybraných třídách osmiletých nebo šestiletých gymnázií s výukou některých předmětů v cizím jazyce nebo ve školách zřízených na základě mezinárodní smlouvy, popřípadě se souhlasem ministerstva v dalších oborech vzdělání. Tato maturitní zkouška se považuje za maturitní zkoušku podle tohoto zákona, pokud žák vykoná také zkoušku ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura společné i profilové části maturitní zkoušky.
(11) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák jednu nebo obě části maturitní zkoušky v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.
(12) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
(11) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
a) termíny, formu, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pravidla zadávání a vyhodnocování didaktických testů; nabídku cizích jazyků ve společné části maturitní zkoušky, pravidla určení nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky, včetně formy, témat a období konání těchto zkoušek, podrobnější podmínky pro nahrazení zkoušky profilové části z cizího jazyka standardizovanou zkouškou, termíny a pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky, termíny a pravidla pro opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí;
b) postup a termíny přípravy zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky, způsob označování zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky nebo jeho části za informaci veřejně nepřístupnou a postup jejich zveřejňování, okruh osob oprávněných seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, pravidla pro přípravu, organizaci a řízení společné a profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejich průběhu a vyhodnocení výsledků, podrobnější vymezení činnosti orgánů a fyzických osob zajišťujících maturitní zkoušky, vymezení předpokladů pro výkon funkce zadavatele a komisaře, obsah a formu osvědčení k výkonu funkce zadavatele nebo komisaře, podrobnosti o činnosti zkušební maturitní komise a počtu, výběru a jmenování jejích členů a pravidla a termíny pro jmenování předsedů zkušebních maturitních komisí, komisařů, zadavatelů a pravidla pro odměňování předsedů zkušebních maturitních komisí a komisařů;
c) podrobnější pravidla o obsahu, formě, způsobu a termínech podání přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z těchto přihlášek, o rozsahu, obsahu, způsobu a formě vedení evidencí podle § 80 odst. 1 a 2, o způsobu předávání dat do těchto evidencí, o způsobu ochrany údajů v nich obsažených a o náležitostech maturitních protokolů a způsobu jejich zpracování a vydávání;
d) podmínky a způsob konání maturitní zkoušky žáků uvedených v § 16 odst. 9, žáků s vývojovými poruchami učení nebo zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a konání maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny;
e) náležitosti žádosti o přezkoumání maturitní zkoušky podle § 82 odst. 1 písm. b) a § 82 odst. 2.

§ 1a vyhlášky č. 3/2015 Sb., o některých dokladech o vzdělání
 
Doložky o výuce v cizím jazyce a o odlišnostech u maturitní zkoušky
(2) Pokud se vzdělávání na základě souhlasu vydaného v souladu s § 81 odst. 9 školského zákona ukončuje odlišným způsobem, na vysvědčení o maturitní zkoušce se na rubové straně uvádí doložka, která obsahuje označení rozhodnutí o souhlasu, podle kterého maturitní zkouška probíhala.

§ 11 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

Organizace společné části maturitní zkoušky
(1) Centrum doručí příslušnou zkušební dokumentaci do zkušebního místa v bezpečnostních schránkách nejpozději poslední pracovní den, který předchází zahájení didaktických testů a písemných prací podle § 2.
(2) Bezpečnostní schránka obsahuje taktéž
a) prezenční listinu žáků,
b) protokol o průběhu zkoušky v učebně,
c) pokyny pro zadavatele,
d) bezpečnostní obálky pro vyplněné záznamové archy a prezenční listinu žáků,
e) další pomocné materiály.
(3) Ředitel školy převezme bezpečnostní schránku pro zkušební místo od osoby pověřené Centrem a zkontroluje její neporušenost. Oba převzetí potvrdí záznamem o předání.
(4) V den konání příslušné zkoušky podle jednotného zkušebního schématu ředitel školy za přítomnosti komisaře otevře bezpečnostní schránku a vyjme z ní zkušební dokumentaci pro příslušný zkušební předmět a učebnu. Poté bezpečnostní schránku zapečetí. Ředitel školy předá zkušební dokumentaci zadavateli za přítomnosti komisaře, a to nejdříve 20 minut před zahájením příslušné zkoušky. Předání dokumentace se potvrzuje záznamem o předání.
(5) Zadavatel v učebně, kde se zkouška bude konat, zkontroluje neporušenost obalu zkušební dokumentace a otevře jej. O otevření provede zadavatel záznam v protokolu o konání zkoušky v učebně.
(6) Zadavatel rozdá zadání zkoušky a záznamové archy, případně další části zkušební dokumentace určené žákům, a ve stanoveném čase podle jednotného zkušebního schématu zahájí zkoušku.

§ 13 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

Organizace společné části maturitní zkoušky
(1) Zadavatel vybere bezprostředně po ukončení zkoušky podle jednotného zkušebního schématu od žáků vyplněné záznamové archy didaktických testů nebo písemných prací spolu s prezenční listinou, překontroluje jejich úplnost, uloží záznamové archy a prezenční listinu do bezpečnostní obálky a o uložení provede záznam do protokolu o průběhu maturitní zkoušky v učebně. Bezpečnostní obálku neprodleně předá komisaři. Komisař i zadavatel potvrdí předání bezpečnostní obálky v záznamu o předání.
(2) Komisař bezodkladně převede záznamové archy a prezenční listiny do elektronické podoby a prostřednictvím informačního systému Centra je odešle do Centra; poté komisař předá záznamové archy a prezenční listiny řediteli školy, oba předání potvrdí v záznamu o předání.
(3) Ředitel školy po ukončení zkoušek zajistí na základě výzvy Centra předání bezpečnostní schránky Centru způsobem stanoveným Centrem.
(4) Záznamové archy se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů  (Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů ). Skartační lhůta činí 5 let.

§ 27 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně
(1) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně je součástí zkušební dokumentace pro danou učebnu.
(2) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně zpracuje zadavatel po ukončení didaktického v příslušné učebně a předá komisaři bezprostředně po vykonání zkoušky v učebně; protokol podepisuje zadavatel a komisař. Komisař převede protokol do elektronické podoby a prostřednictvím informačního systému Centra jej odešle do Centra.
(3) Nejpozději poslední den konání didaktických testů komisař všechny protokoly o průběhu maturitní zkoušky v učebně předá řediteli školy k uložení.
(4) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně obsahuje
a) identifikační údaje školy a zadavatele včetně názvu a adresy sídla školy, resortního identifikátoru právnické osoby, která vykonává činnost školy, evidenčního čísla protokolu, jména, popřípadě jmen, a příjmení, data a místa narození zadavatele,
b) údaje o průběhu zkoušky v učebně včetně označení učebny, data a názvu zkoušky, času zahájení a ukončení zkoušky, informace o žácích v učebně a počtech odevzdaných záznamových archů, případných připomínkách žáka k průběhu zkoušky, záznamu o řešení mimořádných situací, podpisu zadavatele, podpisu komisaře,
c) v případě asistence nebo tlumočení žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky obsahuje též jméno, popřípadě jména, a příjmení asistenta nebo tlumočníka a záznam o podstatných skutečnostech ovlivňujících průběh a výsledky maturitní zkoušky.

§ 28 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě
(1) Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě zpracovává komisař po ukončení všech didaktických testů a písemných prací společné části maturitní zkoušky, a to na základě údajů z protokolů o průběhu maturitní zkoušky v učebně; protokol podepisuje komisař a ředitel školy. Komisař zpracuje protokol v elektronické podobě a prostřednictvím informačního systému Centra jej odešle do Centra; výtisk protokolu předá řediteli školy k uložení.
(2) Přílohou protokolu o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě jsou protokoly o průběhu maturitní zkoušky v učebně.
(3) Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě obsahuje
a) identifikační údaje školy a komisaře včetně názvu a adresy školy, resortního identifikátoru školy, evidenčního čísla protokolu, jména, popřípadě jmen, a příjmení, data a místa narození komisaře,
b) údaje o průběhu zkoušky ve zkušebním místě včetně záznamu o řešení mimořádných situací, data vyhotovení protokolu, podpisu komisaře, podpisu ředitele školy.

§ 37 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

Centrum
a) zpracovává a vydává metodické postupy pro výkon funkce orgánů zajišťujících maturitní zkoušky, zejména ředitele školy, komisaře, a sleduje jejich dodržování při přípravě podmínek pro konání zkoušek společné části maturitní zkoušky ve škole, 
b) zpracovává závěrečnou zprávu pro ministerstvo o celkových výsledcích společné části maturitní zkoušky,
c) stanovuje místo působiště pro výkon funkce komisaře,
d) zajišťuje v součinnosti s ředitelem školy zprovoznění a řádnou funkčnost informačního systému Centra ve zkušebním místě.

§ 38 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

Ředitel školy
a) navrhuje Centru pedagogické pracovníky pro výkon funkce komisaře v počtu, který je o jednoho vyšší než počet zkušebních míst, ve kterých se bude v rámci dané školy konat maturitní zkouška,
b) navrhuje Centru pedagogické pracovníky k odborné přípravě na funkci zadavatele a hodnotitele ústní zkoušky v počtu potřebném pro zajištění maturitní zkoušky v dané škole a v určuje místo působiště pro výkon jeho funkce,
c) ukládá bezpečnostní schránku tak, aby byla dodržena bezpečnostní opatření podle § 80b školského zákona,
d) přijímá nezbytná technická, organizační a personální opatření pro zacházení se zkušební dokumentací k maturitní zkoušce a k zajištění řádného uložení bezpečnostních schránek obsahujících zkušební dokumentaci ve všech zkušebních místech školy,
e) zajišťuje seznámení žáků s podmínkami průběhu maturitní zkoušky,
f) odpovídá za vyhotovení záznamu o uložení zkušební dokumentace podle § 32 odst. 3,
g) zajišťuje podmínky pro provoz informačního systému Centra ve všech zkušebních místech školy.

§ 39 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

Komisař
(1) Komisař zabezpečuje řádný průběh konání didaktických testů a písemných prací v daném zkušebním místě tím, že
a) řídí a kontroluje činnost zadavatelů v učebnách v průběhu zkoušky,
b) dohlíží na dodržení bezpečnostních opatření podle § 80b školského zákona týkajících se zkušební dokumentace a materiálů uvedených v § 11 odst. 2 do jejich předání řediteli školy.
(2) Komisař se před zahájením své činnosti prokáže řediteli školy jmenováním k výkonu své funkce.

PŘEDPOKLADY PRO VÝKON FUNKCE KOMISAŘE A ZADAVATELE, OSVĚDČENÍ A TERMÍNY JMENOVÁNÍ

§ 42 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

(1) Komisařem může být jmenován pedagogický pracovník, který
a) vykonává přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let ve střední nebo vyšší odborné škole,
b) nebyl v uplynulých 2 letech před konáním maturitních zkoušek v základním pracovněprávním vztahu (§ 3 věta druhá zákoníku práce) ani jiném obdobném vztahu ke škole, v níž bude funkci vykonávat; před jmenováním do funkce předloží Centru čestné prohlášení o této skutečnosti,
c) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře,
d) při změně podmínek výkonu funkce komisaře absolvuje aktualizační odbornou přípravu k výkonu své funkce.
(2) Zadavatelem může být jmenován pedagogický pracovník, který
a) nemá odbornou kvalifikaci v příslušném oboru a v daném školním roce nevyučuje předmět, který zadává,
b) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele; osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele zkoušek konaných žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky musí obsahovat dodatek, kterým zadavatel osvědčuje svoji způsobilost k výkonu funkce zadavatele zkoušek konaných žáky s příslušným přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky,
c) při změně podmínek výkonu funkce zadavatele absolvuje aktualizační odbornou přípravu k výkonu své funkce.

§ 43 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

Osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře, a zadavatele a hodnotitele podle školského zákona se vydává v písemné formě a obsahuje
a) název, adresu sídla, identifikační číslo Centra a jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby oprávněné k vydání osvědčení za Centrum a její podpis,
b) jméno, popřípadě jména, a příjmení a datum a místo narození osoby, která bude vykonávat funkci komisaře, zadavatele,
c) název funkce, informace o délce a obsahu provedeného školení k výkonu funkce, datum a místo vydání a dobu platnosti osvědčení.

§ 44 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

(1) Komisaře jmenuje Centrum pro danou školu, a to pro jarní zkušební období do 28. února a pro podzimní zkušební období do 30. června.
(2) Pro příslušné zkušební období stanovené v § 2 odst. 3 nebo 5 jmenuje a ředitel školy zadavatele nejpozději 1 měsíc před termínem konání příslušné zkoušky podle jednotného zkušebního schématu. Hodnotitele ústní zkoušky společné části jmenuje ředitel školy podle § 35 odst. 4.

ČÁST DVANÁCTÁ

BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ

§ 45 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

(1) Informací veřejně nepřístupnou je ta část zadání zkoušky, která je označena textem "Veřejně nepřístupná informace podle ustanovení § 80b zákona č. 561/2004 Sb.".
(2) Centrum označí jako informaci veřejně nepřístupnou
a) testovou úlohu v okamžiku rozhodnutí Centra o jejím užití pro zadání společné části maturitní zkoušky,
b) textové strany zadání didaktického testu v dolní části každé strany,
c) datové nosiče obsahující zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky potiskem.
(3) Informace veřejně nepřístupná se stává zveřejněnou v případě
a) testové úlohy nebo zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk okamžikem předání části zkušební dokumentace, ve kterých je zahrnuta, žákovi ke zkoušce,
b) didaktického testu, zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk okamžikem předání žákům v učebně zadavatelem,
c) datového nosiče zveřejněním jeho obsahu v učebně zadavatelem.
(4) Informací veřejně nepřístupnou může být prohlášena dokumentace obsahující informace o opatřeních přijatých k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných a o dalších skutečnostech, jejichž zveřejnění by ochranu informací veřejně nepřístupných podle odstavce 2 učinilo neúčinnou.
(5) Údaje o čase a způsobu zveřejnění informací veřejně nepřístupných zaznamená osoba, která je zveřejnila podle odstavce 3, do protokolu o průběhu maturitní zkoušky v učebně podle § 27.
(6) Jakékoli zveřejnění informace veřejně nepřístupné v období mezi okamžikem jejího označení Centrem podle odstavce 2 do okamžiku zveřejnění podle odstavce 3 je považováno za neoprávněné.

§ 46 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

S informacemi veřejně nepřístupnými se smí seznamovat pouze ředitel Centra nebo jím písemně pověřený zaměstnanec Centra.

§ 46a vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

Bezpečnostní a organizační incident a jeho řešení
(1) Bezpečnostním incidentem se rozumí událost, kdy se s informací označenou za veřejně nepřístupnou podle § 80b odst. 1 školského zákona seznámí osoba, která k tomu není oprávněna. Dojde-li k bezpečnostnímu incidentu v průběhu zkoušek společné části maturitní zkoušky, nebo v době, po kterou je ve škole uložena bezpečnostní schránka se zkušební dokumentací, nebo je-li známa skutečnost nasvědčující tomu, že k bezpečnostnímu incidentu v tomto období ve škole došlo, ředitel školy tuto skutečnost neprodleně oznámí Centru.
(2) Pokud je bezpečnostním incidentem ohrožen řádný průběh společné části maturitní zkoušky, Centrum předloží jinou verzi zadání zkoušky, případně ministerstvo určí termín pro odložení či opakování zkoušky nebo dílčí zkoušky tak, aby se zkouška, jíž se bezpečnostní incident týká, uskutečnila nejpozději do 30 dnů od stanoveného termínu.
( 3) Organizačním incidentem se rozumí událost, která brání řádnému konání zkoušky společné části maturitní zkoušky ve škole a není bezpečnostním incidentem ve smyslu odstavce 1. Dojde-li k organizačnímu incidentu v průběhu zkoušek společné části maturitní zkoušky ve škole, komisař nebo ředitel školy tuto skutečnost neprodleně oznámí Centru.
(4) Pokud je organizačním incidentem ohrožen řádný průběh společné části maturitní zkoušky ve škole, Centrum po projednání s ředitelem školy stanoví další postup, kterým řádný průběh zkoušek zajistí. V případě potřeby stanoví mimořádný termín konání zkoušek nebo dílčích zkoušek, kterých se organizační incident týká, tak, aby se zkouška v dané škole uskutečnila bez zbytečného odkladu.
(5) V případě jednotlivé zkoušky podle § 48 až 50 se ustanovení odstavců 1 až 4 použijí obdobně.


ČÁST TŘINÁCTÁ

ODMĚŇOVÁNÍ PŘEDSEDŮ ZKUŠEBNÍCH MATURITNÍCH KOMISÍ A KOMISAŘŮ

§ 47 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

(1) Předsedovi zkušební maturitní komise náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu činnosti předsedy.
(2) Komisaři náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu činnosti komisaře.
(3) Odměna podle odstavců 1 až 2 je splatná v pravidelných termínech pro výplatu mzdy nebo platu pro zaměstnance v pracovním poměru.



ČÁST ČTRNÁCTÁ

JEDNOTLIVÁ ZKOUŠKA

§ 48 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

(1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, lze konat ze zkušebních předmětů stanovených pro společnou část maturitní zkoušky.
(2) K jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, se uchazeč přihlašuje v termínech stanovených v § 4 odst. 1 prostřednictvím informačního systému Centra. Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, se koná ve zkušebních obdobích podle § 2. Součástí přihlášení k jednotlivé zkoušce je přiložení souboru obsahujícího kopii originálu či úředně ověřené kopie dokladu o získání alespoň základního vzdělání. Při přihlašování se uvádí tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a místo narození, adresa trvalého pobytu, v případě cizinců místo pobytu, státní občanství,
b) adresa pro doručování písemností, není-li shodná s adresou trvalého pobytu, v případě cizinců místem pobytu, případně kontaktní adresa elektronické pošty,
c) názvy zkušebních předmětů jednotlivé zkoušky a termín konání jednotlivé zkoušky,
d) označení zkušebního předmětu, který bude uchazeč konat v jazyce národnostní menšiny,
e) zařazení uchazeče s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání jednotlivé zkoušky do kategorie a skupiny uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce za účelem uzpůsobení podmínek pro konání jednotlivé zkoušky,
f) požadavek uchazeče podle § 20 odst. 4 věty třetí školského zákona na úpravu podmínek a způsobu konání jednotlivé zkoušky z českého jazyka a literatury, z matematiky nebo z matematiky rozšiřující,
g) čestné prohlášení uchazeče, že není žákem střední školy. ,
h) případně čestné prohlášení uchazeče, že pro stejné zkušební období se ve zkušebních předmětech český jazyk a literatura nebo cizí jazyk přihlásil také k oběma částem, které svým obsahem a formou odpovídají zkouškám profilové části maturitní zkoušky.
(3) Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, se koná v termínu stanoveném Centrem. Termín konání jednotlivé zkoušky Centrum zveřejní nejpozději 2 měsíce před jejím konáním, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ve stejné lhůtě Centrum jmenuje komisaře.
(4) Pozvánku k vykonání jednotlivé zkoušky zašle Centrum uchazeči nejpozději 14 dnů před konáním zkoušky; součástí pozvánky je datum, čas a místo konání jednotlivé zkoušky. 
(5) Zkouška se koná stejným způsobem jako zkouška společné části maturitní zkoušky podle části druhé této vyhlášky. Hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá společné části maturitní zkoušky, se provádí způsobem podle § 22.
(6) Výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá společné části maturitní zkoušky, zveřejní Centrum v informačním systému do 14 dnů od vykonání.
(7) Centrum vystaví uchazeči osvědčení o jednotlivé zkoušce společné části maturitní zkoušky nejpozději do 7 dnů ode dne stanovení celkového hodnocení uchazeče v této zkoušce, vykonal-li uchazeč zkoušku úspěšně. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U03B05H190 — Maturitní zkouška

Maturitní zkouška

1. Novinky a změny pro maturitu 2025/2026
Novela školského zákona č. 267/2025 Sb.  — modernizační. Účinnost 1. ledna 2026
Jednotná digitalizace přihlašování a hodnocení
Přihlášky, potvrzení nástupu i odvolání probíhají výhradně elektronicky prostřednictvím systému DiPSy – skutečně rušen zápisový lístek, MŠMT se tento způsob postupně uplatňuje i u maturity.
Zpřesnění požadavků na profilové části (modernizace)
Profilová (školní) část maturity bude nově možné nahradit komplexní profilovou prací, podobnou bakalářce, včetně její obhajoby.
Škola bude muset tuto možnost zveřejnit a umožnit žákům výběr mezi tradičními zkouškami a touto formou.
Vyšší důraz na individualizaci a dovednosti
Umožní se uznávání externích certifikátů (např. jazykových), což posiluje různé formy validace kompetencí žáků.
Celkově se klade důraz na rozvoj argumentačních, analytických i praktických dovedností, reflektováno ve výběru forem profilové zkoušky.

2. Maturitní zkouška od školního roku 2026/2027
Novela školského zákona č. 267/2025 Sb.  — modernizační. Účinnost 1. ledna 2026
Upravuje se oblast konání profilových maturitních zkoušek, zavádí komplexní profilová práce, umožňuje se nahradit jednu celou nebo část profilové zkoušky úspěšně vykonanou standardizovanou zkouškou, a to nejen z cizího jazyka, jak bylo možné dosud, zavádí se pověření konkrétního učitele organizací praktických nebo písemných zkoušek, umožňuje se vyloučení žáka za porušení pravidel při maturitní zkoušce, zavádí se změny týkající se přihlašování k maturitní zkoušce.
Komplexní profilová práce
Škola bude moci nabídnout žákům další způsob konání profilové části maturitní zkoušky – zpracování komplexní profilové práce. Škola nemusí tuto možnost nabídnout, nejde o povinnost, jde o možnost. Komplexní profilová práce má nahradit jednotlivé zkoušky profilové části maturitní zkoušky, které pak již žák nekoná. Škola/ředitel školy zajistí, aby komplexní profilová práce byla zpracována ve spolupráci s pracovištěm osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání, a která uzavřela se školou smlouvu o obsahu a rozsahu zpracovávání komplexní profilové práce. Jde o nový alternativní způsob konání maturitní zkoušky, komplexní profilová práce nenahrazuje stávající formy maturitní zkoušky.
Zkouška složená z jednotlivých částí – úspěšné složení a opakování
Novelou se upravuje nejednoznačná situace, kdy žák koná maturitní zkoušku složenou z jednotlivých částí. Nově se stanoví, že žák zkoušku vykoná úspěšně, vykoná-li úspěšně všechny její části. V opačném případě koná znovu pouze tu část zkoušky, kterou nevykonal úspěšně, a to ve dvou opravných termínech.
Volba cizího jazyka
Novela upřesňuje, který cizí jazyk může žák zvolit z nabídky stanovené vyhláškou. Zvolí-li si žák zkoušku z cizího jazyka ve společné části, koná z téhož jazyka zkoušku také v profilové části. Je však pro možnou volbu žáka nutné, aby byl tento jazyk vyučován v daném oboru vzdělání, neboť škola vytváří zadání a hodnocení písemné práce a ústní zkoušky.
Zkouška z cizího jazyka v profilové části má odpovídat úrovni stanovené ŠVP. Ředitel školy je při určování nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky vázán jen ŠVP, který vždy musí vycházet minimálně z RVP. Při konání komplexní profilové práce se zkouška z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka konají formou zpracování a obhajoby komplexní profilové práce. Hodnocení bude z každého předmětu zvlášť.
Zajištění řádného průběhu zkoušky
Stanovuje se oprávnění ředitele školy pověřit konkrétního učitele zajištěním řádného průběhu praktické zkoušky, písemné zkoušky nebo písemné práce. Jedná se o zkoušky, u kterých není vždy nutná přítomnost celé zkušební maturitní komise, která v mnohých případech není ustanovená, neboť se jedná o zkoušky předcházející ústním zkouškám. O hodnocení zkoušek rozhoduje vždy zkušební maturitní komise.
Vyloučení žáka
Pověřený učitel zajišťující řádný průběh písemných prací, písemných zkoušek a praktických zkoušek je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky, pokud žák závažně porušil pravidla konání zkoušky, typicky například opisováním či použitím nedovolené pomůcky či vyrušováním ostatních žáků v průběhu zkoušky. Učitel rozhodne bezprostředně, aby ostatní žáci nebyli jednáním žáka rušeni.
Přihlašování k prvnímu termínu
Stanovuje se pravidlo, že žák posledního ročníku vzdělávání je povinen se přihlásit k maturitní zkoušce tak, aby ji konal v jarním zkušebním období roku, ve kterém úspěšně ukončí poslední ročník. Věta druhá přináší sankci pro nepřihlášeného žáka, který v důsledku takového jednání ztrácí všechny zkoušky řádného termínu a zbývají mu pouze dva termíny. Pokud následně v konání maturitní zkoušky žákovi bránily závažné důvody, např. zdravotní důvody hospitalizace, pro které nemohl zkoušku vykonat, může se z ní omluvit. Při uznání omluvy žák neztratí termín.
Nahrazení části nebo celé zkoušky
Možnost nahrazení jedné profilové maturitní zkoušky standardizovanou zkouškou se nově umožňuje nejen z cizího jazyka, ale i z dalších profilových zkoušek, o kterých rozhodne ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Umožňuje se uznat nejen celá maturitní zkouška, ale i pouze část zkoušky, a to i pro cizí jazyk, má-li být např. u ústní zkoušky ověřena i odborná terminologie příslušného oboru vzdělání.
Žáci vzdělávající se v zahraničí
Upravuje se okruh žáků s nárokem na úpravu podmínek konání maturitní zkoušky. Nově se možnost úpravy bude vztahovat na osoby, které se vzdělávají ve škole mimo území ČR v roce konání maturitní zkoušky nebo se vzdělávaly v takové škole, a to alespoň 1 školní rok ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém se podává přihláška ke zkoušce. A také osobám, které se vzdělávaly v takové škole alespoň 2 školní roky ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém tato osoba podává přihlášku. Žádost o úpravu podmínek je součástí přihlášky ke zkoušce.
Maturitní zkoušky – žáci vzdělávající se v zahraničí
Upravuje se okruh žáků s nárokem na úpravu podmínek konání maturitní zkoušky. Nově se možnost úpravy bude vztahovat na osoby, které se vzdělávají ve škole mimo území ČR v roce konání maturitní zkoušky nebo se vzdělávaly v takové škole, a to alespoň 1 školní rok ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém se podává přihláška ke zkoušce. A také osobám, které se vzdělávaly v takové škole alespoň 2 školní roky ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém tato osoba podává přihlášku. Žádost o úpravu podmínek je součástí přihlášky ke zkoušce.
Změna se do školského zákona promítá zejména vložením nových §§ 80c a 80d, §§ 81a a 81b; dochází zejména ke změně §§ 78, 79, 80, 80a, 80b, 81, 82; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. září 2025.

§ 77 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Žák úspěšně vykoná část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, ze kterých se tato část skládá. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky.

§ 78 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Společná část maturitní zkoušky
(1) Zkušebními předměty společné části maturitní zkoušky jsou
a) český jazyk a literatura,
b) cizí jazyk, který si žák zvolí z nabídky stanovené prováděcím právním předpisem; žák může zvolit pouze takový cizí jazyk, který je vyučován podle školního vzdělávacího programu školy v oboru vzdělání, v němž se žák vzdělává, a jehož součet týdenních vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících v dané škole činí alespoň 4 vyučovací hodiny.
c) matematika.
Výklad
§ 78 odst. 1 písm. b)
Podle stávající právní úpravy bylo možné konat zkoušku z cizího jazyka, který byl vyučován ve škole (dle jakéhokoliv rámcového i školního vzdělávacího programu), poté co byla písemná práce a ústní zkouška přesunuta do profilové části, je nutné, aby daný jazyk byl součástí školního vzdělávacího programu daného oboru, ve kterém se žák vzdělává, neboť profilace maturitní zkoušky s sebou nese nutnost vazby na odborná témata a slovní zásobu daného oboru. 
§ 78a odst. 1
Zkouška matematika rozšiřující byla poprvé do modelu maturitní zkoušky zapojena novelou školského zákona č. 284/2020 Sb. V rámci této novely však nesplňovala podmínku pro zveřejnění katalogu požadavků k této zkoušce 48 měsíců před konáním zkoušky. Situace byla řešena přechodným ustanovením. S účinností této novely školského zákona však již bude katalog požadavků i pro zkoušku matematika rozšiřující zveřejněn více jak 48 měsíců před konáním zkoušky, je tedy možné tuto část § 78a vypustit.
(2) Společná část maturitní zkoušky se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury a druhé zkoušky, pro kterou si žák na přihlášce k maturitní zkoušce zvolí jeden ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. b) a c).
(3) Zkoušky společné části maturitní zkoušky se konají formou didaktického testu. Didaktickým testem se pro účely tohoto zákona rozumí písemný test, který je jednotně zadáván a centrálně vyhodnocován, a to způsobem a podle kritérií stanovených prováděcím právním předpisem.
(4) Žák se může ve společné části dále přihlásit až ke dvěma nepovinným zkouškám ze zkušebních předmětů podle odstavce 1 písm. b) a c) a ze zkušebního předmětu matematika rozšiřující.

§ 78a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Ministerstvo vydá katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky (dále jen „katalog“) pro příslušný zkušební předmět obsahující rozsah vědomostí a dovedností, které mohou být ověřovány zkouškami společné části maturitní zkoušky. Katalogy ministerstvo zveřejní vždy nejpozději 48 měsíců před termínem konání zkoušek způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo může vydat pro některé obory vzdělání rozdílné katalogy pro příslušný zkušební předmět. 
(2) Zkoušky společné části maturitní zkoušky jsou neveřejné. Účast je povolena žákům konajícím zkoušku, pedagogickému pracovníkovi pověřenému funkcí zadavatele zkoušky (dále jen „zadavatel“), školnímu maturitnímu komisaři (dále jen „komisař“), řediteli školy a školním inspektorům České školní inspekce. V případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je povolena též účast osob zajišťujících asistenci nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo do dalších komunikačních systémů, a to za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.
(3) Zkoušky společné části maturitní zkoušky může žák konat, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání.
(4) Před konáním každé ze zkoušek společné části maturitní zkoušky je žák povinen předložit zadavateli svůj průkaz totožnosti opatřený fotografií. Nepředložení průkazu totožnosti nebo důvodné pochybnosti o totožnosti žáka, který jej předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění žáka ke zkoušce. Důvody nepřipuštění žáka ke zkoušce zaznamená zadavatel v protokolu o maturitní zkoušce.

§ 79 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Profilová část maturitní zkoušky
(1) Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, a pokud si žák ve společné části maturitní zkoušky zvolil cizí jazyk, ze zkoušky z tohoto cizího jazyka v úrovni odpovídající školnímu vzdělávacímu programu, a z dalších 2 nebo 3 povinných zkoušek. Počet dalších povinných zkoušek pro daný obor vzdělání stanoví rámcový vzdělávací program. Ve školách a třídách s vyučovacím jazykem národnostní menšiny je jednou z povinných zkoušek zkouška z jazyka národnostní menšiny.
(2) Žák může dále v rámci profilové části maturitní zkoušky konat nejvýše 2 nepovinné zkoušky. Žák může volit nepovinné zkoušky z nabídky stanovené ředitelem školy. Zvolené nepovinné zkoušky se uvedou v přihlášce podle § 81 odst. 1.
(3) Ředitel školy v souladu s prováděcím právním předpisem určí nabídku povinných a nepovinných zkoušek podle školního vzdělávacího programu, včetně formy a témat těchto zkoušek, a zveřejní toto své rozhodnutí na veřejně přístupném místě ve škole a současně též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 7 měsíců před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky.
(4) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají formou
a) vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí,
b) ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí,
c) písemné zkoušky,
d) písemné práce,
e) praktické zkoušky, nebo
f) kombinací dvou nebo více forem podle písmen a) až e).
(5) Zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka se konají vždy formou písemné práce a formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí. To neplatí u komplexní profilové práce.
(6) Obhajobu maturitní práce podle odstavce 4 písm. a) a zkoušky konané formou ústní zkoušky podle odstavce 4 písm. b) koná žák po úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávání. Žák může konat profilovou část maturitní zkoušky i v případě, že nevykonal společnou část maturitní zkoušky úspěšně.
(7) Profilová část maturitní zkoušky je veřejná s výjimkou zkoušek konaných formou písemné zkoušky a písemné práce a jednání zkušební maturitní komise o hodnocení žáka; zkoušky konané formou praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů také z důvodu ochrany soukromí pacienta.

§ 80 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Orgány zajišťující maturitní zkoušku
(1) Ministerstvo odpovídá za přípravu a metodické řízení průběhu společné části maturitní zkoušky, za vedení evidence přihlášek a evidence výsledků maturitních zkoušek. Ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba připravuje katalogy a zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a označuje zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky nebo jejich částí za informace veřejně nepřístupné. Ministerstvo je správcem25) registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a výsledků maturitních zkoušek. Registr obsahuje za účelem identifikace žáka rodné číslo žáka, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, jméno a příjmení žáka a datum a místo jeho narození.
(2) Ministerstvo může pověřit jím zřízenou právnickou osobu
a) tvorbou zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a jejich distribucí do škol,
b) zajištěním zpracování a centrálního vyhodnocení výsledků zkoušek společné části maturitní zkoušky,
c)  zajištěním odborné přípravy pedagogického pracovníka určeného ředitelem školy k odborné přípravě pro výkon funkce zadavatele nebo komisaře,
d)  zajištěním konání zkoušek ověřujících znalost právních předpisů upravujících organizaci, obsah a průběh maturitní zkoušky,
e) vydáváním osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele nebo komisaře pedagogickému pracovníku, který úspěšně vykonal zkoušku podle písmene d),
f) jmenováním komisaře a jeho odměňováním.
(3) Ministerstvo je správcem registru pedagogických pracovníků oprávněných k výkonu funkce komisaře a zadavatele. Registr je neveřejným seznamem a obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum a místo narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresu elektronické pošty pedagogického pracovníka, jím vykonávanou funkci a číslo a datum vydání osvědčení o způsobilosti k výkonu této funkce a název a resortní identifikátor školy, v níž pedagogický pracovník koná přímou pedagogickou činnost.
Výklad
Z důvodu nezbytnosti jistoty zajištění společné části maturitní zkoušky se rozšiřuje vymezení subjektu pověřeného ministerstvem ke všem činnostem, které doposavad zajišťuje výlučně Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Zároveň se tímto posiluje pravomoc ministerstva při zajišťování jednotné přijímací zkoušky a společné části maturitní zkoušky možností vykonávat tyto činnosti ve své kompetenci. Pokud by Centrum nebylo schopno kvůli personálním a materiálním podmínkám školským zákonem stanovené povinnosti naplnit, je třeba vytvořit legislativní prostor pro možné pověření subjektu jiného (jiné státní příspěvkové organizace) v souladu s novým zněním § 169a.  
(4) Krajský úřad jmenuje na návrh ředitele školy předsedy zkušebních maturitních komisí.
(5) Ředitel školy zejména
a) odpovídá za zajištění podmínek pro řádný průběh maturitní zkoušky ve škole,
b) jmenuje zadavatele,
c) jmenuje členy zkušební maturitní komise, vyjma jejího předsedy,
d) navrhuje pedagogické pracovníky, kteří by měli vykonat odbornou přípravu pro výkon funkce zadavatele nebo komisaře podle odstavce 2, a
e) pověřuje učitele zajištěním řádného průběhu praktické zkoušky, písemné zkoušky nebo písemné práce.

§ 80a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají před zkušební maturitní komisí. Zkušební maturitní komise je jmenována pro každou třídu a obor vzdělání nebo pro více tříd nebo více oborů vzdělání, pokud se žáci vzdělávají ve stejné skupině oborů vzdělání. Předsedou zkušební maturitní komise může být ten, kdo má odbornou kvalifikaci učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů nebo učitele odborných předmětů střední školy a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let. Členem zkušební maturitní komise může být jmenován rovněž odborník z praxe, z vysoké nebo vyšší odborné školy. Na zkušební maturitní komisi, včetně zkušební maturitní komise při konání písemné práce, se vztahují ustanovení § 74 odst. 6 až 10 s výjimkou § 74 odst. 8 písm. a) obdobně.
(2) Předseda zkušební maturitní komise zabezpečuje řádný průběh části maturitní zkoušky konané před zkušební maturitní komisí ve škole.
(3) Komisař zabezpečuje řádný průběh společné části maturitní zkoušky ve škole.
(4) Zadavatel zabezpečuje řádný průběh zkoušek společné části maturitní zkoušky v učebně včetně kontroly podmínek, za kterých byla v učebně, kde je zkouška konána, povolena přítomnost osob, zajišťujících asistenční služby žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů. Zadavatel zadává zkoušky společné části maturitní zkoušky. Zadavatel je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky společné části maturitní zkoušky, a to v případě, že žák vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání těchto zkoušek nebo jiným způsobem vážně narušil průběh zkoušek; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne zadavatel bezprostředně. Důvody vyloučení žáka zaznamená zadavatel v protokolu o maturitní zkoušce. Zadavatel je rovněž oprávněn vykázat z učebny osobu zajišťující asistenční službu žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů, a to v případě, že vážně nebo opakovaně porušila podmínky stanovené prováděcím právním předpisem nebo jiným způsobem vážně narušila průběh zkoušek.
(5) Komisařem a zadavatelem může být jmenován pouze ten, kdo v souladu se zákonem o pedagogických pracovnících splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, splňuje odbornou kvalifikaci stanovenou pro výkon dané funkce v prováděcím právním předpisu a je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k výkonu dané funkce, vydaného ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou právnickou osobou.
(6) Učitel zajišťující řádný průběh praktické zkoušky, písemné zkoušky nebo písemné práce je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky, a to v případě, že žák vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání těchto zkoušek nebo jiným způsobem vážně narušil průběh zkoušek; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne učitel bezprostředně. Důvody vyloučení žáka zaznamená učitel v protokolu o maturitní zkoušce.

§ 80b zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Informace veřejně nepřístupné a povinnost zachovávat mlčenlivost
(1) Zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a), jakož i jeho jakákoli část, je informací veřejně nepřístupnou od okamžiku, kdy je ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba za takovou informaci označí, až do okamžiku, kdy je postupem stanoveným tímto zákonem zveřejněno.
(2) Ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba dále může způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem označit jako veřejně nepřístupné
a) informace o opatřeních přijatých k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných podle odstavce 1,
b) informace o způsobu přípravy a výběru zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a), a to nejvýše do posledního dne příslušného zkušebního období,
c) informace o procesech zajišťujících uložení a nakládání s informacemi veřejně nepřístupnými, nebo
d) informace o tom, které osoby jsou oprávněné seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, které osoby vytvářejí a provádějí opatření k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných, podílejí se na přípravě zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a) nebo zajišťují nakládání s informacemi veřejně nepřístupnými, a to nejvýše do posledního dne příslušného zkušebního období.
(3) Ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba přijímá opatření nezbytná k tomu, aby informace označené jako veřejně nepřístupné byly zpřístupněny výhradně osobám, které jsou oprávněny se s nimi seznamovat.
(4) Každý, kdo přijde do styku s informacemi veřejně nepřístupnými, je povinen zachovat mlčenlivost o těchto informacích a neumožnit přístup k těmto informacím neoprávněným osobám.
(5) Povinnosti mlčenlivosti může zaměstnance ministerstvem zřízené a pověřené právnické osoby zprostit její statutární orgán. Povinnosti mlčenlivosti může statutární orgán ministerstvem zřízené a pověřené právnické osoby a další fyzické osoby zprostit ministr školství, mládeže a tělovýchovy. 
Výklad 
V návaznosti na zobecnění subjektu, který může být ministerstvem pověřen k činnostem vztahujícím se k didaktickým testům společné části maturitní zkoušky, se upravuje i povinnost mlčenlivosti u informací veřejně nepřístupných, tedy zejména obsahu zadání společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a).

§ 80c zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Přihláška k maturitní zkoušce
(1) Žák koná maturitní zkoušku ve škole, jíž je žákem, na základě přihlášky podané řediteli školy. Žák, který po podání přihlášky k maturitní zkoušce přestoupí na jinou střední školu, koná společnou část maturitní zkoušky ve škole stanovené ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou právnickou osobou. Koná-li žák zkoušku po skončení školního roku, v němž měl řádně ukončit střední vzdělávání, koná ji na základě přihlášky podané řediteli školy, ve které úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání, přičemž zkoušky společné části maturitní zkoušky koná ve škole stanovené ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou právnickou osobou.
(2) Žák je povinen se přihlásit k maturitní zkoušce na termín nejblíže následující po úspěšném ukončení posledního ročníku středního vzdělávání. Pokud se žák nepřihlásí, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. Věta druhá se nepoužije, pokud žák do 3 pracovních dnů od pominutí překážky prokáže řediteli školy, že přihlášku nepodal ze závažných důvodů, které nastaly bez jeho zavinění.

§ 80d zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Komplexní profilová práce 
(1) Ředitel školy může umožnit konání profilové části maturitní zkoušky vedle způsobu podle § 79 také zpracováním komplexní profilové práce za podmínky, že jde o obor středního vzdělávání, o kterém tak stanoví nařízení vlády.
(2) Součástí komplexní profilové práce je její obhajoba.
(3) Žák zvolí způsob konání profilové části maturitní zkoušky podle odstavce 1.
(4) Ředitel školy zajistí, aby komplexní profilová práce žáka byla zpracována ve spolupráci s pracovištěm osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřela se školou smlouvu o obsahu a rozsahu zpracovávání komplexní profilové práce. Zpracovávání komplexní profilové práce může být součástí smlouvy podle § 65 odst. 2. Ustanovení § 65 odst. 3 se použije obdobně.
(5) Smlouva o obsahu a rozsahu zpracovávání komplexní profilové práce obsahuje
a) druh činností, které žáci při zpracovávání komplexní profilové práce budou vykonávat,
b) místo zpracovávání komplexní profilové práce,
c) časový rozvrh zpracovávání komplexní profilové práce, jeho délku a den jeho zahájení,
d) počet žáků, kteří se zúčastňují zpracovávání komplexní profilové práce,
e) pravidla poskytování nástrojů a nářadí používaných při zpracovávání komplexní profilové práce a způsob dopravy žáků do místa zpracovávání komplexní profilové práce,
f) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při zpracovávání komplexní profilové práce, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a k zajištění hygienických podmínek při zpracovávání komplexní profilové práce,
g) podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy a pověřeného zaměstnance osoby při organizaci a řízení zpracovávání komplexní profilové práce na pracovištích osob a požadavky pro výkon činnosti pověřených zaměstnanců této osoby,
h) ujednání o náhradě nákladů, které jiné osobě prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování zpracovávání komplexní profilové práce na jejím pracovišti.
(6) Na komplexní profilovou práci se vztahují ustanovení upravující konání profilové části maturitní zkoušky, nestanoví-li zákon jinak.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou 
a) termín a pravidla pro zadání komplexní profilové práce a 
b) pravidla pro konání opravných a náhradních zkoušek.

§ 81 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Další podmínky konání maturitní zkoušky
(1) Ředitel školy zajistí předání údajů z přihlášek do registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a výsledků maturitních zkoušek, a to včetně rodných čísel žáků, a nebylo-li rodné číslo žákovi přiděleno, jména a příjmení žáka a data a místa jeho narození.
(2) V případě, že žák nebo její část ve společné části nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. V případě, že žák vykonal neúspěšně nepovinnou zkoušku, opravnou zkoušku nekoná. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky řediteli školy, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech ředitel školy prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku. Koná-li žák opravnou nebo náhradní zkoušku, koná pouze tu část zkoušky, v níž neuspěl nebo ji nekonal. Úspěšně vykonané části zkoušky se uznávají, a to i při konání maturitní zkoušky žákem, který nemohl tuto maturitní zkoušku dokončit v řádném termínu, neboť neukončil úspěšně poslední ročník vzdělávání.
(3) Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.
(4) Ředitel školy vystaví žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce.
(5) Žák může maturitní zkoušku vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být žákem školy podle odstavce 10.
(6) Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle tohoto zákona nebo podle předchozích právních předpisů, na svou žádost nekoná společnou část maturitní zkoušky a písemnou práci a ústní zkoušku z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka v profilové části maturitní zkoušky. Ředitel školy může žákovi podle věty první na jeho žádost uznat další zkoušku profilové části maturitní zkoušky, pokud je obsahově srovnatelná se zkouškou profilové části v dané škole.
Výklad
Žák v profilové části koná z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka zkoušky formou písemné práce a ústní zkoušky. Z těchto předmětů na základě § 79 odst. 5 školského zákona nelze konat zkoušku v jiné formě. Proto je v § 81 odst. 6 nutné nahradit chybně uvedenou písemnou zkoušku slovem práci, aby bylo zcela zřetelné, které zkoušky žák, který již získal střední vzdělání, již nemusí konat.
(7) Pokud žák koná v profilové části maturitní zkoušky alespoň 4 povinné zkoušky, může ředitel školy stanovit, že za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem lze 1 povinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky konanou z cizího jazyka nahradit výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího jazyka doložené jazykovým certifikátem. Totéž může ředitel stanovit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem pro 1 nepovinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky.
(8) Žákům náleží 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání maturitní zkoušky, a to v termínu stanoveném ředitelem školy.
(9) Žáci škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny mají právo skládat společnou i profilovou část maturitní zkoušky v českém jazyce nebo v jazyce národnostní menšiny s výjimkou zkoušky ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura, kterou skládají v českém jazyce.
(10) Odlišným způsobem může být se souhlasem ministerstva ukončováno vzdělávání podle vzdělávacích programů ve vybraných třídách osmiletých nebo šestiletých gymnázií s výukou některých předmětů v cizím jazyce nebo ve školách zřízených na základě mezinárodní smlouvy, popřípadě se souhlasem ministerstva v dalších oborech vzdělání. Tato maturitní zkouška se považuje za maturitní zkoušku podle tohoto zákona, pokud žák vykoná také zkoušku ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura společné i profilové části maturitní zkoušky.
(11) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák jednu nebo obě části maturitní zkoušky v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.
(12) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
(11) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
a) termíny, formu, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pravidla zadávání a vyhodnocování didaktických testů; nabídku cizích jazyků ve společné části maturitní zkoušky, pravidla určení nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky, včetně formy, témat a období konání těchto zkoušek, podrobnější podmínky pro nahrazení zkoušky profilové části z cizího jazyka standardizovanou zkouškou, termíny a pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky, termíny a pravidla pro opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí;
b) postup a termíny přípravy zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky, způsob označování zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky nebo jeho části za informaci veřejně nepřístupnou a postup jejich zveřejňování, okruh osob oprávněných seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, pravidla pro přípravu, organizaci a řízení společné a profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejich průběhu a vyhodnocení výsledků, podrobnější vymezení činnosti orgánů a fyzických osob zajišťujících maturitní zkoušky, vymezení předpokladů pro výkon funkce zadavatele a komisaře, obsah a formu osvědčení k výkonu funkce zadavatele nebo komisaře, podrobnosti o činnosti zkušební maturitní komise a počtu, výběru a jmenování jejích členů a pravidla a termíny pro jmenování předsedů zkušebních maturitních komisí, komisařů, zadavatelů a pravidla pro odměňování předsedů zkušebních maturitních komisí a komisařů;
c) podrobnější pravidla o obsahu, formě, způsobu a termínech podání přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z těchto přihlášek, o rozsahu, obsahu, způsobu a formě vedení evidencí podle § 80 odst. 1 a 2, o způsobu předávání dat do těchto evidencí, o způsobu ochrany údajů v nich obsažených a o náležitostech maturitních protokolů a způsobu jejich zpracování a vydávání;
d) podmínky a způsob konání maturitní zkoušky žáků uvedených v § 16 odst. 9, žáků s vývojovými poruchami učení nebo zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a konání maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny;
e) náležitosti žádosti o přezkoumání maturitní zkoušky podle § 82 odst. 1 písm. b) a § 82 odst. 2.

§ 1a vyhlášky č. 3/2015 Sb., o některých dokladech o vzdělání
 
Doložky o výuce v cizím jazyce a o odlišnostech u maturitní zkoušky
(2) Pokud se vzdělávání na základě souhlasu vydaného v souladu s § 81 odst. 9 školského zákona ukončuje odlišným způsobem, na vysvědčení o maturitní zkoušce se na rubové straně uvádí doložka, která obsahuje označení rozhodnutí o souhlasu, podle kterého maturitní zkouška probíhala.

§ 81a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Nahrazení profilové části maturitní zkoušky
(1) Ředitel školy může umožnit nahrazení celé nebo části
a) 1 povinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané z cizího jazyka výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího jazyka doložené jazykovým certifikátem, pokud je žák v profilové části maturitní zkoušky přihlášen ke konání alespoň 4 povinných zkoušek,
b) 1 nepovinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané z cizího jazyka výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího jazyka doložené jazykovým certifikátem, nebo
c) 1 povinné nebo 1 nepovinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky nebo zkoušek z dané vzdělávací oblasti odpovídající školnímu vzdělávacímu programu doložené osvědčením o vykonání zkoušky nebo zkoušek.
(2) Žák může podle odstavce 1 písm. c) nahradit nejvýše 1 zkoušku, a to pokud koná vedle profilové zkoušky z českého jazyka a literatury a případně povinné profilové zkoušky z cizího jazyka další alespoň 2 povinné zkoušky.
(3) Pokud žák standardizovanou zkouškou nebo zkouškami nahrazuje část zkoušky profilové části maturitní zkoušky, ze zbývajícího rozsahu koná zkoušku profilové části maturitní zkoušky.
(4) Ředitel školy zveřejní spolu s nabídkou zkoušek profilové části maturitní zkoušky ve lhůtě podle § 79 odst. 3 na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam standardizovaných zkoušek, informaci o konání zkoušky ze zbývajícího rozsahu podle odstavce 3 a požadovanou potřebnou dosaženou úroveň pro nahrazení celé nebo části zkoušky podle odstavce 1. U zkoušky z cizího jazyka zveřejní dále úroveň stanovenou rámcovým vzdělávacím programem daného oboru vzdělání nebo vyšší, nejméně však úroveň B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

§ 81b zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Podmínky pro nahrazení standardizovanou zkouškou
(1) Ředitel školy může umožnit nahrazení celé nebo části profilové zkoušky ve vybraném oboru vzdělání, pokud
a) standardizovaná zkouška ověřuje obdobný rozsah vzdělávání jako nahrazovaná zkouška a
b) organizace standardizované zkoušky skýtá záruku řádného průběhu. 
(2) Podmínka podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na standardizovanou zkoušku z cizího jazyka.

§ 82 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky
(1) Každý, kdo konal
a) závěrečnou zkoušku,
b) maturitní zkoušku, kromě zkoušky společné části, anebo byl z konání těchto zkoušek vyloučen,
může písemně požádat krajský úřad o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení. Krajský úřad rozhodne o žádosti ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že výsledek zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky; v opačném případě výsledek zkoušky potvrdí. Škola, v níž žák konal maturitní zkoušku, Česká školní inspekce a ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba při plnění úkolů podle § 80 odst. 1 nebo 2 poskytují krajskému úřadu součinnost při posuzování žádosti. Opakování zkoušky s výjimkou zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí se koná nejpozději do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí, a to před zkušební komisí, kterou jmenuje krajský úřad. Opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí se koná v nejbližším možném termínu, který stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Každý, kdo konal zkoušku společné části maturitní zkoušky, nebo byl z konání této zkoušky vyloučen, může písemně požádat ministerstvo o přezkoumání výsledku této zkoušky nebo přezkoumání rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky. Ministerstvo žadateli odešle písemné vyrozumění o výsledku přezkoumání nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti.
(3) Žádost podle odstavce 1 nebo 2 lze podat příslušnému správnímu úřadu do 20 dnů od konce období stanoveného prováděcím právním předpisem pro konání příslušné závěrečné nebo maturitní zkoušky nebo v případě zkoušek společné části maturitní zkoušky od konce období stanoveného prováděcím právním předpisem pro konání příslušné zkoušky.
(4) Každý má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku zkoušky.

§ 183d zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Společná ustanovení
Centrum zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup o jednotných zkouškách a o zkouškách společné části maturitní zkoušky konaných formou didaktického testu
a) zadání zkoušek, a to ve lhůtě do 1 pracovního dne ode dne, kdy proběhla zkouška,
b) klíče správných řešení úloh, a to ve lhůtě do 1 pracovního dne od zpřístupnění hodnocení zkoušky středním školám,
c) výsledky jednotlivých uchazečů a žáků v jednotlivých úlohách testů a výsledky za jednotlivé školy v členění podle skupin oborů vzdělání, a to ve strojově čitelném formátu bez možnosti identifikace uchazečů a žáků ve lhůtě do 14 dnů od zpřístupnění hodnocení zkoušky středním školám, a
d) informace o průběhu zkoušek včetně závěrů o ověření správnosti testů a jejich souladu s právními předpisy, a to ve lhůtě do 14 dnů od zpřístupnění hodnocení zkoušky středním školám.

§ 184 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Účast členů ve zkušební komisi pro závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutorium v konzervatoři, absolutorium a činnost komisaře je jiným úkonem v obecném zájmu50), při němž náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. V těchto případech se nepoužije § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce. Právnická osoba, která vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají, poskytuje osobám uvedeným ve větě první cestovní náhrady za podmínek a ve výši stanovených v části sedmé zákoníku práce s tím, že za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad se považuje bydliště těchto osob.
(2) Za výkon funkce předsedy zkušební komise pro závěrečné zkoušky, pro absolutorium v konzervatoři a absolutorium, funkce předsedy zkušební maturitní komise a komisaře náleží odměna. Odměnu, s výjimkou odměny komisaře, kterou poskytuje ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba, poskytuje právnická osoba vykonávající činnost školy. Výši odměny a pravidla jejího poskytování stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3) Činnost zadavatele je součástí základního pracovněprávního vztahu k právnické osobě vykonávající činnost školy, v níž je tato funkce vykonávána.
(4) Účast členů v Akreditační komisi je jiným úkonem v obecném zájmu50), při němž náleží členům této komise náhrada jízdních výdajů v prokázané výši, náhrada prokázaných výdajů za ubytování a stravné; poskytovatelem těchto náhrad je ministerstvo. Stravné se poskytuje ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Členům Akreditační komise může být dále ministerstvem poskytnuta odměna.

Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou
POZOR! Podle vyhlášky č. 533/2025 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti školství

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 81 odst. 11 a § 113a odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 242/2008 Sb. a zákona č. 49/2009 Sb.:
 
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) hranicí úspěšnosti nejnižší možné bodové nebo procentuální hodnocení, kterého žák musí dosáhnout, aby zkoušku společné části maturitní zkoušky konanou formou didaktického testu (dále jen „didaktický test“) vykonal úspěšně, nebo nejnižší možné hodnocení vyjádřené body, procenty nebo klasifikačním stupněm, kterého žák musí dosáhnout, aby zkoušku profilové části maturitní zkoušky nebo její část vykonal úspěšně,
b) řádným termínem první časové období pro konání maturitní zkoušky po úspěšném ukončení vzdělávání v posledním ročníku ve střední škole; do prvního časového období náleží i maturitní zkouška konaná v náhradním termínu podle § 81 odst. 2 věty třetí školského zákona,
c) žákem s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky žák nebo uchazeč uvedený v § 16 odst. 9 školského zákona, žák nebo uchazeč s vývojovými poruchami učení nebo zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení, kterému je na základě jeho žádosti umožněno konat maturitní zkoušku za podmínek odpovídajících jeho potřebám,
d) asistentem zletilá osoba2), která poskytuje žákovi s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky podporu při konání maturitní zkoušky v rozsahu upraveném touto vyhláškou,
e) tlumočníkem zletilá osoba3), která žákovi s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky tlumočí do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých a ze znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých v rozsahu upraveném touto vyhláškou,
f) zkušební dokumentací zadání zkoušek společné části zahrnující testový sešit pro didaktický test, zvukovou nahrávku pro poslechovou část zkoušky z cizího jazyka, záznamové archy pro zápis řešení didaktického testu žákem a další dokumenty a soubory vztahující se ke společné části maturitní zkoušky,
g) pracovním listem konkrétní zadání pro ústní zkoušku profilové části z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka,
h) záznamovým archem část zkušební dokumentace, do které žák zapisuje řešení didaktického testu,
i) zkušebním místem škola nebo její odloučené pracoviště, kde se konají maturitní zkoušky,
j) informačním systémem Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání (dále jen „Centrum“) systém hardwarových prostředků a softwarových aplikací provozovaných či spravovaných Centrem včetně těch, které jsou umístěny ve školách nebo zkušebních místech, a systém pravidel pro přístup uživatelů k těmto prostředkům a aplikacím,
k) oprávněným uživatelem uživatel informačního systému Centra, kterému Centrum vydalo oprávnění pro užití systému.
Termíny konání zkoušek společné a profilové části maturitní zkoušky
§ 2
(1) Maturitní zkoušky se konají v jarním zkušebním období a podzimním zkušebním období.
(2) V jarním zkušebním období se maturitní zkoušky konají v období od 2. května do 10. června, v podzimním zkušebním období od 1. září do 20. září.
(3) V jarním zkušebním období se didaktické testy konají v období od 2. května do 15. května. Konkrétní termíny konání didaktických testů v jarním zkušebním období určí ministerstvo4) nejpozději do 15. srpna, který předchází školnímu roku, v němž se maturitní zkouška koná. Časový rozvrh konání didaktických testů (dále jen „jednotné zkušební schéma“) určí ministerstvo do 15. ledna školního roku, v němž se maturitní zkouška koná; údaje ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky5) se v jarním zkušebním období konají v období od 16. května do 10. června. Zkoušky konané formou písemné zkoušky (dále jen „písemná zkouška“), zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka konané formou písemné práce (dále jen „písemná práce“) a zkoušky konané a formou praktické zkoušky (dále jen „praktická zkouška“) se konají nejdříve 1. dubna. V případech, kde to povaha zkoušky vyžaduje, je možné praktickou zkoušku a písemnou zkoušku konat i v dřívějším termínu.
(5) V podzimním zkušebním období se didaktické testy konají v období od 1. září do 10. září. Konkrétní termíny konání didaktických testů v podzimním zkušebním období určí ministerstvo4) nejpozději do 15. ledna před konáním maturitní zkoušky v následujícím školním roce. Jednotné zkušební schéma určí ministerstvo nejpozději do 15. srpna před konáním maturitní zkoušky a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se v podzimním zkušebním období konají v období od 1. září do 20. září, zkoušky konané formou písemné zkoušky, písemné práce a praktické zkoušky se konají nejdříve 25. srpna. V případech, kde to povaha zkoušky vyžaduje, je možné praktickou zkoušku konat i v dřívějším termínu.
(7) Konkrétní termíny povinných a nepovinných zkoušek profilové části stanoví ředitel školy pro jarní zkušební období nejpozději 2 měsíce před jejich konáním a pro podzimní zkušební období nejpozději do 25. srpna před konáním maturitní zkoušky a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Konkrétní termíny podle věty první stanoví ředitel školy v souladu s odstavci 3 až 6 tak, aby se nepřekrývaly s jednotným zkušebním schématem zkoušek jednotlivých žáků.
§ 3
(1) Didaktické testy se zahajují vždy ve stejnou dobu podle jednotného zkušebního schématu.
(2) Termíny podle § 2 odst. 3 až 7 jsou platné i pro vykonání opravné a náhradní zkoušky. Lhůta podle § 2 odst. 7 věty první se neuplatní při postupu podle § 25 odst. 2 věty druhé.
§ 4
Přihlašování k maturitní zkoušce
(1) Žák podává k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce přihlášku k maturitní zkoušce (dále jen „přihláška“), jejíž vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, řediteli školy, a to nejpozději do
a) 1. prosince pro jarní zkušební období,
b) 25. června pro podzimní zkušební období.
(2) V přihlášce žák uvede
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, školu, třídu a obor vzdělání, formu vzdělávání, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a místo narození, státní občanství,
b) názvy zkušebních předmětů povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky7),
c) názvy zkušebních předmětů povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky8),
d) názvy zkušebních předmětů nepovinných zkoušek společné části maturitní zkoušky9),
e) názvy zkušebních předmětů nepovinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky10),
f) označení zkušebního předmětu, který bude žák konat ve společné a profilové části maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny,
g) zařazení žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky do kategorie a skupiny uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce za účelem uzpůsobení podmínek pro konání společné části maturitní zkoušky,
h) požadavek žáka podle § 20 odst. 6 školského zákona na úpravu podmínek a způsobu konání zkoušky z českého jazyka a literatury společné a profilové části maturitní zkoušky a ze zkušebních předmětů společné části maturitní zkoušky matematika a matematika rozšiřující.
(3) K přihlášce podle odstavce 2 písm. g) přiloží žák doporučení školského poradenského zařízení podle § 20. Toto doporučení se založí do školní matriky podle § 28 odst. 2 písm. f) školského zákona. K přihlášce podle odstavce 2 písm. h) přiloží žák úředně ověřené kopie dokladů o vzdělání vydaných školou mimo území České republiky, včetně jejich překladu do českého jazyka; v případě pochybností o správnosti překladu je ředitel školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu dokladů o vzdělání.
(4) Žák se v řádném termínu přihlašuje na všechny zkušební předměty uvedené v odstavci 2 písm. b) a c). Přihláška ke zkoušce podle § 81 odst. 5 školského zákona se podává podle odstavců 1 až 3; v přihlášce se uvede rok úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání. Přihlášku k opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce podává žák ke všem částem zkoušky příslušného zkušebního předmětu profilové části maturitní zkoušky, u kterých neuspěl nebo které nekonal. Přihláška k opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce se ukládá ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů11). Skartační lhůta činí 5 let.
(5) Ředitel školy předá prostřednictvím informačního systému Centra údaje podle odstavců 2 až 4 Centru nejpozději do
a) 15. prosince pro jarní zkušební období,
b) 30. června pro podzimní zkušební období.
(6) Změny v údajích žáka podle odstavce 2 písm. a) a g), k nimž došlo od předání údajů Centru podle odstavce 5, oznámí ředitel školy Centru neprodleně. Změny v údajích žáka podle odstavce 2 písm. c) a e), k nimž došlo v době od předání údajů Centru podle odstavce 5 z důvodu přestupu žáka podle § 66 odst. 4 školského zákona nebo změny oboru vzdělání podle § 66 odst. 3 školského zákona, oznámí ředitel školy Centru neprodleně. Změny podle věty druhé lze provést nejpozději do začátku zkoušek profilové části maturitní zkoušky v souladu s § 2 odst. 4 a 6.
(7) Žák, který byl přijat do posledního ročníku vzdělávání podle § 63 školského zákona po termínu podle odstavce 5 písm. a), podává přihlášku na následující podzimní zkušební období. Toto období se pro konání maturitní zkoušky tímto žákem považuje také za řádný termín.
(8) Škola předá žákovi potvrzený výpis z přihlášky z informačního systému Centra nejpozději do 5 dnů od předání údajů Centru podle odstavce 5. V případě nesouladu údajů uvedených ve výpisu se skutečným stavem žák zašle škole do 5 dnů správné údaje.
ČÁST DRUHÁ
SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY
Zkouška z českého jazyka a literatury
§ 5
(1) Didaktický test ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura trvá 85 minut.
(2) Žákovi podle § 20 odst. 6 školského zákona se na jeho žádost prodlužuje doba konání didaktického testu z českého jazyka a literatury o 30 minut a má možnost použít překladový slovník.
§ 6zrušeno
Zkouška z cizího jazyka
§ 7
(1) Zkoušku ze zkušebního předmětu cizí jazyk lze konat z
a) anglického jazyka,
b) francouzského jazyka,
c) německého jazyka,
d) španělského jazyka, nebo
e) ruského jazyka.
(2) Didaktický test ze zkušebního předmětu cizí jazyk trvá 110 minut, z toho 40 minut poslechová část testu a 70 minut část testu ověřující čtení a jazykové vědomosti a dovednosti.
§ 8zrušeno
§ 9
Zkouška z matematiky
Didaktický test z matematiky trvá 135 minut. Žákovi podle § 20 odst. 6 školského zákona se na jeho žádost prodlužuje doba konání didaktického testu o 10 minut a umožňuje se při konání didaktického testu použít překladový slovník.
§ 10
Nepovinná zkouška z matematiky rozšiřující
Didaktický test z matematiky rozšiřující trvá 150 minut. Žákovi podle § 20 odst. 6 školského zákona se na jeho žádost prodlužuje doba konání didaktického testu o 15 minut. Při konání didaktického testu má žák podle § 20 odst. 6 školského zákona možnost použít překladový slovník.
Organizace společné části maturitní zkoušky
§ 11
(1) Centrum doručí příslušnou zkušební dokumentaci do zkušebního místa v bezpečnostních schránkách nejpozději poslední pracovní den, který předchází zahájení didaktických testů podle § 2.
(2) Bezpečnostní schránka obsahuje taktéž
a) prezenční listinu žáků,
b) protokol o průběhu zkoušky v učebně,
c) pokyny pro zadavatele,
d) bezpečnostní obálky pro vyplněné záznamové archy a prezenční listinu žáků,
e) další pomocné materiály.
(3) Ředitel školy převezme bezpečnostní schránku pro zkušební místo od osoby pověřené Centrem a zkontroluje její neporušenost. Oba převzetí potvrdí záznamem o předání.
(4) V den konání příslušné zkoušky podle jednotného zkušebního schématu ředitel školy za přítomnosti komisaře otevře bezpečnostní schránku a vyjme z ní zkušební dokumentaci pro příslušný zkušební předmět a učebnu. Poté bezpečnostní schránku zapečetí. Ředitel školy předá zkušební dokumentaci zadavateli za přítomnosti komisaře, a to nejdříve 20 minut před zahájením příslušné zkoušky. Předání dokumentace se potvrzuje záznamem o předání.
(5) Zadavatel v učebně, kde se zkouška bude konat, zkontroluje neporušenost obalu zkušební dokumentace a otevře jej. O otevření provede zadavatel záznam v protokolu o konání zkoušky v učebně.
(6) Zadavatel rozdá zadání zkoušky a záznamové archy, případně další části zkušební dokumentace určené žákům, a ve stanoveném čase podle jednotného zkušebního schématu zahájí zkoušku.
§ 12
Při konání didaktického testu každý žák sedí v samostatné lavici. V jedné učebně může být nejvýše 17 žáků, v případě žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky nejvýše 14 žáků.
§ 13
(1) Zadavatel vybere bezprostředně po ukončení zkoušky podle jednotného zkušebního schématu od žáků vyplněné záznamové archy didaktických testů spolu s prezenční listinou, překontroluje jejich úplnost, uloží záznamové archy a prezenční listinu do bezpečnostní obálky a o uložení provede záznam do protokolu o průběhu maturitní zkoušky v učebně. Bezpečnostní obálku neprodleně předá komisaři. Komisař i zadavatel potvrdí předání bezpečnostní obálky v záznamu o předání.
(2) Komisař bezodkladně převede záznamové archy a prezenční listiny do elektronické podoby a prostřednictvím informačního systému Centra je odešle do Centra; poté komisař předá záznamové archy a prezenční listiny řediteli školy, oba předání potvrdí v záznamu o předání.
(3) Ředitel školy po ukončení zkoušek zajistí na základě výzvy Centra předání bezpečnostní schránky Centru způsobem stanoveným Centrem.
(4) Záznamové archy se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů11). Skartační lhůta činí 5 let.
ČÁST TŘETÍ
PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY
§ 14
(1) Ředitel školy může do nabídky povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky zařadit pouze předměty nebo jiné ucelené části vzdělávacího obsahu, jejichž součet týdenních vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících stanovených učebním plánem školního vzdělávacího programu činí za celou dobu vzdělávání nejméně 4 vyučovací hodiny. Pokud je obsahem zkoušky více obsahově příbuzných předmětů nebo jiných ucelených částí vzdělávacího obsahu školního vzdělávacího programu, pak se jejich týdenní vyučovací doby sčítají.
(2) Pro jiné formy vzdělávání než denní je pro stanovení nejnižšího počtu vyučovacích hodin po dobu vzdělávání rozhodující vzdělávací obsah uvedený ve školním vzdělávacím programu, který odpovídá denní formě vzdělávání.
(3) Minimální rozsah týdenní vyučovací doby podle odstavce 1 se nevztahuje u zkráceného studia podle § 85 školského zákona na zkoušky podle § 14a až 14d.
(4) Při konání písemné práce z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka každý žák sedí v samostatné lavici. V jedné učebně může být nejvýše 14 žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky.
§ 14a
Písemná práce z českého jazyka a literatury
(1) Písemnou prací z českého jazyka a literatury se rozumí vytvoření souvislého textu, jehož minimální rozsah je 250 slov. Písemná práce trvá nejméně 110 minut včetně času na volbu zadání. Při konání písemné práce má žák možnost použít Pravidla českého pravopisu.
(2) Pro písemnou práci pro daný den a čas ředitel školy stanoví nejméně 4 zadání, která se žákům zpřístupní bezprostředně před zahájením zkoušky. Po zahájení zkoušky si žák 1 zadání zvolí. Zadání písemné práce obsahuje název zadání, způsob zpracování zadání a popřípadě výchozí text k zadání.
(3) Zadání písemné práce jsou stejná pro všechny žáky daného oboru vzdělání příslušné školy. Písemnou práci konají žáci daného oboru vzdělání ve stejný den a čas pro daný den a čas; v případě stejného zadání písemné práce pro více oborů vzdělání téže školy konají ve stejný den a čas písemnou práci žáci těchto oborů, nejde-li o postup podle § 25 odst. 2 věty druhé.
(4) Žákovi podle § 20 odst. 6 školského zákona se na jeho žádost prodlužuje doba konání písemné práce z českého jazyka a literatury o 40 %. Při konání písemné práce má žák možnost použít překladový slovník a Slovník spisovné češtiny.
§ 14b
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury před zkušební maturitní komisí
(1) Pro ústní zkoušku z českého jazyka a literatury určí ředitel školy v souladu s rámcovým a školním vzdělávacím programem daného oboru vzdělání maturitní seznam nejméně 60 literárních děl. Ředitel školy s více obory vzdělání může vytvořit jeden maturitní seznam literárních děl, který obsahuje literární díla pro různé obory vzdělání, pokud je zachován počet literárních děl pro každý obor vzdělání podle věty první. Zároveň ředitel školy stanoví kritéria pro sestavení vlastního seznamu literárních děl žákem. Maturitní seznam literárních děl a kritéria jsou platná i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku.
(2) Z maturitního seznamu literárních děl a v souladu s kritérii podle odstavce 1 žák připraví vlastní seznam literárních děl v počtu stanoveném ředitelem školy; nejnižší počet literárních děl v žákovském seznamu je 20. Žák odevzdá seznam řediteli školy nebo jím pověřené osobě do 31. března roku, v němž se maturitní zkouška koná, pro jarní zkušební období a do 30. června roku, v němž se maturitní zkouška koná, pro podzimní zkušební období.
(3) Ústní zkouška se uskutečňuje formou řízeného rozhovoru s využitím pracovního listu obsahujícího úryvek nebo úryvky z konkrétního literárního díla. Ředitel školy zajistí pracovní listy pro žáky k dílům z jejich vlastních seznamů literárních děl. Součástí pracovního listu je i zadání ověřující znalosti a dovednosti žáka vztahující se k učivu o jazyce a slohu.
(4) Bezprostředně před zahájením přípravy k ústní zkoušce si žák vylosuje číslo pracovního listu. Příprava k ústní zkoušce trvá 15 až 20 minut. Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut. V jednom dni nelze losovat dvakrát pracovní list ke stejnému literárnímu dílu. Neodevzdá-li žák do data podle odstavce 3 vlastní seznam literárních děl, losuje si u zkoušky z pracovních listů ke všem dílům maturitního seznamu literárních děl pro daný obor vzdělání.
§ 14c
Písemná práce z cizího jazyka
(2) Pro písemnou práci z konkrétního cizího jazyka ředitel školy stanoví 1 nebo více zadání, která se žákům zpřístupní bezprostředně před zahájením zkoušky. Pokud je stanoveno více než 1 zadání, žák si po zahájení zkoušky 1 zadání zvolí. Zadání písemné práce obsahuje název zadání, způsob zpracování zadání a popřípadě výchozí text k zadání pro daný den a čas.
(3) Zadání písemné práce z konkrétního cizího jazyka jsou stejná pro všechny žáky daného oboru vzdělání příslušné školy pro daný den a čas, kteří konají písemnou práci ve stejné úrovni odpovídající školnímu vzdělávacímu programu. Písemnou práci konají žáci daného oboru vzdělání ve stejný den a čas, nejde-li o postup podle § 25 odst. 2 věty druhé.
§ 14d
Ústní zkouška z cizího jazyka před zkušební maturitní komisí
(1) Pro ústní zkoušku z cizího jazyka ředitel školy v souladu s rámcovým a školním vzdělávacím programem stanoví 20 až 30 témat. Témata jsou platná i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku. Témata se mohou odlišovat podle úrovně odpovídající školnímu vzdělávacímu programu.
(2) Ústní zkouška z cizího jazyka se uskutečňuje formou řízeného rozhovoru s využitím pracovního listu obsahujícího 1 nebo více zadání ke konkrétnímu tématu. U oborů vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M a L je součástí pracovního listu i zadání ověřující znalost terminologie vztahující se ke vzdělávací oblasti odborného vzdělávání, které nemusí navazovat na vylosované téma.
(3) Bezprostředně před zahájením přípravy k ústní zkoušce si žák vylosuje jedno téma. Příprava k ústní zkoušce trvá 15 až 20 minut. Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut. V jednom dni nelze losovat dvakrát stejné téma.
§ 15
Maturitní práce a její obhajoba před zkušební maturitní komisí
(1) Zadání maturitní práce obsahuje
a) téma maturitní práce,
b) termín odevzdání maturitní práce a délku obhajoby maturitní práce před zkušební maturitní komisí,
c) způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce,
d) kritéria hodnocení maturitní práce a
e) požadavek na počet vyhotovení maturitní práce.
(2) Zadání maturitní práce podle odstavce 1 určí ředitel školy s dostatečným časovým předstihem s ohledem na rozsah, obsah a náročnost zpracování tématu práce, nejpozději však 4 měsíce před termínem obhajoby maturitní práce. Žák má na vypracování maturitní práce lhůtu nejméně jeden měsíc. Pokud je určeno více než jedno téma, žák si téma maturitní práce zvolí v termínu stanoveném ředitelem školy; pokud si žák ve stanoveném termínu téma nezvolí, vylosuje si jedno téma z nabídky určené ředitelem školy. Maturitní práci může zpracovávat a obhajovat několik žáků společně, i v tomto případě jsou žáci hodnoceni jednotlivě.
(3) Téma a zadání maturitní práce se zachovává i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku.
(4) Ředitel školy nejpozději 4 měsíce před termínem obhajoby maturitní práce určí vedoucího maturitní práce a nejpozději jeden měsíc před termínem obhajoby maturitní práce stanoví oponenta maturitní práce. Vedoucím a oponentem maturitní práce může být i fyzická osoba, která není v základním pracovněprávním vztahu12) k právnické osobě vykonávající činnost školy (dále jen „škola“) a která působí nebo působila v oblasti související s tématem maturitní práce.
(5) Vedoucí a oponent maturitní práce zpracují jednotlivě písemný posudek maturitní práce. Posudky jsou předány žákovi a členům zkušební maturitní komise nejpozději 14 dní před termínem obhajoby maturitní práce.
(6) Příprava k obhajobě maturitní práce trvá nejméně 5 minut. Obhajoba maturitní práce trvá nejméně 15 minut a nejdéle 30 minut; délku trvání obhajoby maturitní práce stanoví ředitel školy.
(7) Neodevzdá-li žák pro vážné důvody práci v termínu stanoveném podle odstavce 1 písm. b), omluví se písemně řediteli školy nejpozději v den stanovený pro odevzdání maturitní práce; uzná-li ředitel školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín pro odevzdání maturitní práce. Pokud žák maturitní práci neodevzdá v termínu podle odstavce 1 písm. b) bez písemné omluvy s uvedením vážných důvodů nebo pokud mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by danou zkoušku vykonal neúspěšně.
§ 16
Ústní zkouška před zkušební maturitní komisí
(1) Ředitel školy pro každou zkoušku konanou ústní formou zveřejní 20 až 30 témat. Zveřejněná témata se zachovávají i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku.
(2) Bezprostředně před zahájením přípravy k ústní zkoušce si žák jedno téma vylosuje. Příprava k ústní zkoušce trvá 15 minut. Pokud to vyžaduje charakter zkoušky, může ředitel školy stanovit prodloužení trvání přípravy k ústní zkoušce, nejdéle však na 30 minut. Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut.
(3) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma.
§ 17
Písemná zkouška
(1) Ředitel školy stanoví témata a zkušební úlohy písemné zkoušky a způsob jejího konání. Pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno téma zvolí bezprostředně před zahájením zkoušky. Pokud si žák do zahájení písemné zkoušky téma nezvolí, vylosuje si jedno téma ze stanovené nabídky témat.
(2) Délku konání písemné zkoušky stanoví ředitel školy, nejdéle však písemná zkouška trvá 300 minut.
§ 18
Praktická zkouška
(1) Zadání praktické zkoušky, délku a způsob jejího konání stanoví ředitel školy.
(2) Praktickou zkoušku koná žák nejdéle 3 dny, pokud není dále stanoveno jinak.
(3) V oborech vzdělání skupiny Umění a užité umění6) se praktická zkouška koná 2 až 4 týdny, v konzervatoři nejdéle 3 dny.
(4) V jednom dni trvá praktická zkouška nejdéle 420 minut.
(5) Praktická zkouška může mít podobu veřejného vystoupení.
(6) Praktická zkouška může být konána individuálně nebo společně více žáky; žáci jsou vždy hodnoceni jednotlivě.

§ 18a
Zadání komplexní profilové práce
(1) Ředitel školy zveřejní zadání komplexní profilové práce nejpozději do 15. června školního roku předcházejícího školnímu roku, ve kterém se bude komplexní profilová práce realizovat.
(2) Zadání komplexní profilové práce obsahuje
a) témata komplexní profilové práce,
b) termín odevzdání,
c) způsob zpracování komplexní profilové práce,
d) rámcová kritéria hodnocení komplexní profilové práce a jednotlivých předmětů,
e) požadavek na počet vyhotovení komplexní profilové práce,
f) údaj, které povinné zkušební předměty profilové zkoušky zahrnuje komplexní profilová práce,
g) způsob spolupráce s pracovištěm osoby, kde žák zpracovává komplexní profilovou práci a která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání, a
h) pro žáky, kteří maturují z cizího jazyka jako povinné zkoušky, stanovení části nebo částí a rozsahu práce, která bude zpracována v cizím jazyce v rozsahu minimálně 200 slov pro každý cizí jazyk.
(3) Téma a zadání komplexní profilové práce se nesmí shodovat s tématem jiného žáka.
(4) Téma a zadání komplexní profilové práce se zachovává i pro případ, kdy žák koná řádný termín v podzimním zkušebním období z důvodu, že úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání v náhradním termínu před termínem pro podání přihlášky pro podzimní zkušební období, a dále pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku.
(5) Nahrazení povinné zkoušky standardizovanou zkouškou není v případě komplexní profilové práce možné.
§ 18b
Přihláška ke komplexní profilové práci
Žák podává ke komplexní profilové práci přihlášku podle § 80c školského zákona na vzoru uvedeném v příloze č. 1b k této vyhlášce řediteli školy, a to nejpozději do 15. září pro řádný termín pro jarní zkušební období. Ředitel školy předá prostřednictvím informačního systému Centra údaje podle § 4 odst. 2 Centru nejpozději do 15. prosince. Termíny podávání přihlášky k náhradním a opravným zkouškám se řídí ustanovením § 4.
(2) Do 1. prosince může žák přihlášku k maturitní zkoušce podle odstavce 1 vzít zpět a podat přihlášku k maturitní zkoušce podle § 78 až 79 školského zákona.
(3) Na přihlášce k maturitní zkoušce žák uvede všechny povinné zkoušky obou částí maturitní zkoušky a údaj, že koná komplexní profilovou práci. Vedle komplexní profilové práce se může žák přihlásit k nepovinným zkouškám profilové části maturitní zkoušky, které koná podle běžných pravidel.
§ 18c
Vedoucí a oponent komplexní profilové práce
(1) Ředitel školy do termínu pro zveřejnění zadání určí vedoucího komplexní profilové práce. Oponenta komplexní profilové práce ředitel školy určí nejpozději 2 měsíce před termínem obhajoby. Oponentem komplexní profilové práce může být i fyzická osoba, která není v základním pracovněprávním vztahu ke škole a která působí nebo působila v oblasti související s tématem komplexní profilové práce.
(2) Pro hodnocení komplexní profilové práce vedoucí a oponent zpracují jednotlivě písemný posudek komplexní profilové práce. Posudky jsou předány žákovi a členům zkušební maturitní komise nejpozději 14 dní před termínem obhajoby komplexní profilové práce.
(3) Posudek vedoucího práce obsahuje i vyjádření dalších učitelů k zahrnutým zkušebním předmětům a, pokud se další osoby podílely na zadání práce nebo asistovaly při tvorbě práce, vyjádření i těchto osob.
§ 18d
Obhajoba a hodnocení komplexní profilové práce
(1) Na způsob hodnocení komplexní profilové práce a jednotlivých předmětů hodnocení zkoušek se vztahuje § 24, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Obhajobu žák koná po úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávání.
(3) Dobu trvání obhajoby komplexní profilové práce a dobu přípravy na ni ředitel školy stanoví s přihlédnutím k rozsahu komplexní profilové práce, nejméně však v délce 20 minut na přípravu a 45 minut na obhajobu.
(4) Obhajoba zahrnuje
a) vlastní obhajobu, která se skládá z prezentace komplexní profilové práce a z ověření použitých postupů souvisejících s komplexní profilovou prací a
b) ústní přezkoušení kladením dotazů zkušební maturitní komise souvisejících s tématem komplexní profilové práce a v případě zkušebního předmětu cizí jazyk dále rozhovor na obecná témata vedený v daném cizím jazyce.
(5) Hodnocení komplexní profilové práce zahrnuje
a) vlastní obhajobu komplexní profilové práce a
b) hodnocení zkušebních předmětů, které komplexní profilová práce zahrnuje.
(6) Žák úspěšně vykoná profilovou část maturitní zkoušky konanou zpracováním komplexní profilové práce, pokud uspěje u obhajoby podle odstavce 4 písm. a) a v ústním přezkoušení podle odstavce 4 písm. b).
§ 18e
Zvláštní pravidla pro hodnocení zkušebních předmětů Český jazyk a literatura a cizí jazyk
(1) Hodnocení zkušebního předmětu Český jazyk a literatura u komplexní profilové práce se provede na základě
a) ústního přezkoušení podle § 18d odst. 4 písm. b) a
b) posouzení jazykového zpracování textu komplexní profilové práce.
(2) Hodnocení zkušebního předmětu cizí jazyk u komplexní profilové práce se provede na základě
a) ústního přezkoušení podle § 18d odst. 4 písm. b) vedeného v daném cizím jazyce,
b) rozhovoru na obecná témata vedeného v daném cizím jazyce a
c) posouzení jazykového zpracování části textu komplexní profilové práce v daném cizím jazyce.
§ 18f
Pravidla pro konání opravných a náhradních zkoušek komplexní profilové práce
(1) Neodevzdá-li žák pro vážné důvody komplexní profilovou práci ve stanoveném termínu, omluví se písemně řediteli školy nejpozději v den stanovený pro odevzdání komplexní profilové práce; uzná-li ředitel školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín pro odevzdání komplexní profilové práce.
(2) Pokud žák komplexní profilovou práci neodevzdá ve stanoveném termínu bez písemné omluvy nebo pokud mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by danou maturitní zkoušku vykonal neúspěšně, a je hodnocen nedostatečně ze všech zkušebních předmětů a „neuspěl/a“ z vlastní obhajoby.
(3) Zkušební maturitní komise na základě posudků a proběhlé obhajoby posoudí, zda žák uspěl u vlastní obhajoby podle § 18d odst. 5 písm. a). V případě, že žák neuspěl u vlastní obhajoby komplexní profilové práce, opakuje vlastní obhajobu v opravném termínu. Pokud žák u vlastní obhajoby neuspěl, může mu zkušební maturitní komise zároveň uložit přepracování komplexní profilové práce; v takovém případě se vlastní obhajoba opakuje po vypracování nového posudku vedoucího práce a oponenta. Termín odevzdání přepracované komplexní profilové práce v opravném termínu podle § 4 stanoví ředitel školy.
(4) V případě, že byl žák hodnocen nedostatečně z některého předmětu podle § 18d odst. 5 písm. b), opakuje zkoušku v opravném termínu podle § 4 podle pravidel pro běžnou profilovou zkoušku.
(5) Odstavce 1 až 4 platí obdobně i pro náhradní zkoušku. Odstavce 1 až 4 platí obdobně i pro náhradní zkoušku za opravnou zkoušku. Náhradní zkouška za zkoušku v řádném termínu se koná způsobem podle § 18d a 18e.

§ 19
Společná ustanovení ke konání zkoušek profilové části maturitní zkoušky
(1) Konkrétní délku konání a rozsah textu písemné práce podle § 14a a 14c, maturitní seznam literárních děl a kritéria pro sestavení žákovského seznamu literárních děl podle § 14b, podrobnosti o délce obhajoby maturitní práce podle § 15, délce a způsobu konání písemné zkoušky podle § 17, praktické zkoušky podle § 18 a nejnižší hranici pro úspěšné vykonání standardizované zkoušky podle § 19a ředitel školy zveřejní spolu s nabídkou zkoušek profilové části maturitní zkoušky ve lhůtě podle § 79 odst. 3 školského zákona na veřejně přístupném místě ve škole i způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) V případě, že ředitel školy stanoví pro konání zkoušek z dalších zkušebních předmětů kombinaci 2 nebo více forem uvedených v § 15 až 18, postupuje se při konání jednotlivých částí zkoušky podle ustanovení této vyhlášky vztahujícího se k příslušné formě zkoušky.
(3) Pro konání písemné práce podle § 14a a 14c a písemné zkoušky podle § 17 stanoví ředitel školy způsob záznamu vytvářeného textu a seznámí s tímto rozhodnutím žáky nejpozději 2 měsíce před konáním příslušné zkoušky na veřejně přístupném místě ve škole i způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 19a
Zkouška nahrazená standardizovanou zkouškou
(1) Pokud ředitel stanoví, že se standardizovanou zkouškou nahrazuje část zkoušky, stanoví rozsah a pravidla pro část profilové zkoušky, kterou žák bude konat, včetně případně ověřované odborné terminologie.
(2) Standardizovaná zkouška může být vykonána v cizím jazyce.
(3) Písemnou žádost o nahrazení zkoušky standardizovanou zkouškou podává žák řediteli školy nejpozději do 31. března pro konání maturitní zkoušky v jarním zkušebním období a do 30. června pro konání maturitní zkoušky v podzimním zkušebním období. Součástí žádosti je doklad o úspěšném vykonání standardizované zkoušky.
(4) Ředitel školy sdělí žákovi do 14 dnů od podání žádosti, zda uznal nahrazení zkoušky; koná-li se zkouška nebo část zkoušky ze zkušebního předmětu, která má být nahrazena standardizovanou zkouškou, před uplynutím lhůty podle věty první, pak nejpozději poslední pracovní den před konáním této zkoušky.
ČÁST ČTVRTÁ
ODLIŠNOSTI KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY PRO ŽÁKY S PŘIZNANÝM UZPŮSOBENÍM PODMÍNEK PRO KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY
§ 20
(1) Doporučení k přiznání uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky vydané školským poradenským zařízením obsahuje uvedení kategorie a skupiny podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. Doporučení je platné nejdéle 2 roky od data vydání.
(2) Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky koná maturitní zkoušku za podmínek odpovídajících jeho znevýhodnění uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce. Uzpůsobení zadání písemných prací a pracovních listů pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky zajistí škola v souladu s přílohou č. 3. Uzpůsobení podmínek pro konání zkoušek společné části maturitní zkoušky se přiměřeně uplatní i pro uzpůsobení podmínek pro konání zkoušek profilové části maturitní zkoušky.
(3) Doporučení žák odevzdá řediteli školy spolu s přihláškou podle § 4. Doporučení je zároveň evidováno v anonymizované podobě v informačním systému Centra. Doporučení obsahuje údaje o zařazení žáka do příslušné kategorie a skupiny žáků podle druhu znevýhodnění, návrh úprav podmínek a způsobu konání maturitní zkoušky, dále výčet kompenzačních pomůcek a doporučení rozsahu a formy případné asistence, tlumočnických služeb nebo odlišností hodnocení. Vzor formuláře doporučení obsahuje příloha č. 3a k této vyhlášce.
(4) Podmínky pro konání maturitní zkoušky se upraví žákovi vždy, pokud z doporučení vyplývá, že znevýhodnění trvá k termínu odevzdání přihlášky déle než jeden rok. V případech, kdy znevýhodnění s výjimkou žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky se specifickými poruchami učení zařazených do kategorie a skupiny SPUO-1 podle přílohy č. 2 trvá kratší dobu než jeden rok nebo nastane v době od odevzdání přihlášky do termínu konání maturitní zkoušky, uzpůsobí podmínky pro konání maturitní zkoušky ředitel školy v dohodě s daným školským poradenským zařízením s přihlédnutím k pravidlům uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky se znevýhodněním uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(5) Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky mají podle závažnosti svého znevýhodnění právo na úpravu prostředí, navýšení časového limitu, obsahové a formální úpravy zadání zkoušek společné a profilové části maturitní zkoušky, odlišnosti v hodnocení, použití kompenzačních pomůcek, tlumočení a technickou nebo speciálně pedagogickou asistenci a přepis řešení zkoušek do záznamových archů v souladu s doporučením podle odstavce 1. Podrobnější vymezení těchto služeb je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(6) Ředitel školy prokazatelně seznámí žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky a zákonného zástupce tohoto nezletilého žáka s úpravami podmínek a způsobu konání zkoušek podle přílohy č. 3 k této vyhlášce nejpozději jeden měsíc před konáním první zkoušky nebo části zkoušky maturitní zkoušky. V případech uvedených v odstavci 4 větě druhé tak učiní bez zbytečného odkladu. Ředitel školy seznámí v dostatečném předstihu členy zkušební maturitní komise, komisaře a zadavatele s podmínkami konání maturitní zkoušky žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek.
(7) Ředitel školy přiděluje asistenta nebo tlumočníka žákovi po předchozím projednání jeho přidělení s žákem, popřípadě s jeho zákonným zástupcem.
ČÁST PÁTÁ
ODLIŠNOSTI KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY PRO ŽÁKY S VYUČOVACÍM JAZYKEM NÁRODNOSTNÍ MENŠINY
§ 21
(1) Zkouška z jazyka národnostní menšiny se koná způsobem podle § 16 a 17.
(2) Žák školy nebo třídy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, který koná zkoušky společné nebo profilové části maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny, uvede tuto skutečnost v přihlášce.
(3) Žák může volit jazyk pro každou zkoušku maturitní zkoušky.
ČÁST ŠESTÁ
HODNOCENÍ ZKOUŠEK
Hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky
§ 22
(1) Ministerstvo4) zveřejní kritéria hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky způsobem umožňujícím dálkový přístup do 31. března roku, v němž se maturitní zkouška koná. Hranici úspěšnosti didaktických testů uvede Centrum v testových sešitech didaktických testů.
(2) Didaktický test je vyhodnocován Centrem. Výsledky didaktických testů zpřístupní Centrum řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra v jarním zkušebním období nejpozději do 15. května, v podzimním zkušebním období nejpozději do 10. září. Nejpozději následující pracovní den poté, co byly tyto výsledky zpřístupněny řediteli školy, zpřístupní je ředitel školy žákům formou protokolu o výsledcích didaktických testů žáka.
(3) Didaktické testy společné části maturitní zkoušky se hodnotí slovně „uspěl(a)“ nebo „neuspěl(a)“ s procentuálním vyjádřením úspěšnosti.
(4) Pokud žák zkoušku nekonal, uvádí se v protokolu u příslušného zkušebního předmětu místo stupně prospěchu slovo „nekonal(a)“.
§ 23zrušeno
Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky
§ 24
(1) Každá zkouška profilové části je hodnocena zvlášť. Způsob a kritéria hodnocení každé zkoušky nebo její části včetně hranice úspěšnosti a způsob stanovení výsledného hodnocení zkoušek navrhuje ředitel školy, není-li dále stanoveno jinak, a nejpozději před začátkem konání první zkoušky schvaluje zkušební maturitní komise. Ředitel školy zveřejní schválený způsob hodnocení a schválená kritéria hodnocení podle věty druhé na veřejně přístupném místě ve škole a zároveň způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději před začátkem konání první ze zkoušek profilové části.
(2) V případě, že se zkouška skládá z více částí konaných různou formou, jsou hodnoceny také části zkoušky. Hodnocení každé části zkoušky se zohlední v návrhu výsledného hodnocení zkoušky. V případě zkoušek z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka tvoří hodnocení písemné práce 40 % a hodnocení ústní zkoušky 60 % celkového hodnocení zkušebního předmětu.
(3) Pokud se zkouška skládá z více částí konaných různou formou, vykoná žák zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny části dané zkoušky.
(4) Hodnocení každé zkoušky profilové části se provádí podle klasifikační stupnice
a) 1 - výborný,
b) 2 - chvalitebný,
c) 3 - dobrý,
d) 4 - dostatečný,
e) 5 - nedostatečný.
Pokud žák zkoušku nebo část zkoušky nekonal, uvádí se v protokolech u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nekonal(a)“. Pokud žák nahradil zkoušku z cizího jazyka zkouškou podle § 19a, uvádí se v protokolech u příslušné zkoušky místo stupně prospěchu slovo „nahrazeno“.
(5) Hodnocení zkoušek s výjimkou písemné zkoušky, písemné práce a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise veřejně ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku nebo její část konal. Hodnocení písemné zkoušky, písemné práce a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise bez zbytečného odkladu po vyhodnocení zkoušky zkušební maturitní komisí. Pokud se písemná zkouška, písemná práce a praktická zkouška konají před ústními zkouškami, oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise jejich hodnocení nejpozději v době konání ústních zkoušek.
(6) Žák vykoná zkoušku nebo část zkoušky úspěšně, pokud je hodnocen stupněm uvedeným v odstavci 4 písm. a) až d).

§ 24a
Hodnocení zkoušky nahrazené vykonáním standardizované zkoušky
Ředitel školy v termínu podle § 24 odst. 1 stanoví a zveřejní konkrétní postup převodu hodnocení standardizované zkoušky na stupeň prospěchu části nebo celé profilové zkoušky maturitní zkoušky nahrazené výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 25
(1) V případě, že se zkouška skládá z více částí konaných různou formou a žák některou část zkoušky nevykonal úspěšně, opakuje tu část zkoušky, kterou nevykonal úspěšně.
(2) Jestliže žák po zahájení některé zkoušky od jejího konání odstoupí, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky hodnocen stupněm 5 – nedostatečný. V případě, že je žákovi z vážných důvodů znemožněno konat nebo dokončit některou zkoušku profilové části maturitní zkoušky nebo její část a uznal-li ředitel školy omluvu žáka, může předseda zkušební maturitní komise povolit žákovi konání zkoušky nebo její části v jiném termínu téhož zkušebního období.
(3) Výsledky zkoušek profilové části maturitní zkoušky předá ředitel školy Centru prostřednictvím informačního systému Centra bezprostředně po ukončení zkoušek v příslušné třídě.
§ 26
Celkové hodnocení maturitní zkoušky a vydání vysvědčení
(1) Centrum v jarním zkušebním období nejpozději do 2 pracovních dnů od shromáždění výsledků maturitní zkoušky za jednotlivou třídu a v podzimním zkušebním období nejpozději do 2 pracovních dnů od shromáždění výsledků jednotlivého žáka zpřístupní výsledky řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra. Ředitel školy poté bez zbytečného odkladu vydá žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce. Vysvědčení se zhotovuje prostřednictvím informačního systému Centra na tiskopisu podle vyhlášky o některých dokladech o vzdělání.
(2) Celkové hodnocení maturitní zkoušky se provádí podle výsledků povinných zkoušek společné a profilové části podle stupnice
a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky hodnocen stupněm horším než 2 - chvalitebný a zároveň prostý aritmetický průměr hodnocení ze všech povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky není vyšší než 1,50 a žák uspěl u povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky,
b) prospěl(a), jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky hodnocen stupněm 5 - nedostatečný a žák uspěl u povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky,
c) neprospěl(a), jestliže žák byl z některé povinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky hodnocen stupněm 5 - nedostatečný nebo žák neuspěl u některé povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky nebo povinnou zkoušku z jiného důvodu nevykonal úspěšně.
(3) V případě, že žák nekonal společnou část v souladu s § 81 odst. 6 školského zákona, provede se celkové hodnocení pouze za profilovou část.
(4) V případě, že žák koná profilovou část maturitní zkoušky způsobem komplexní profilové práce, uvede se u vlastní obhajoby podle § 18d odst. 5 písm. a) hodnocení „uspěl(a)“, nebo „neuspěl(a)“; toto hodnocení se nezapočítává do prostého aritmetického průměru hodnocení podle odstavce 2 písm. a).
ČÁST SEDMÁ
PROTOKOLY MATURITNÍ ZKOUŠKY A DALŠÍ DOKUMENTY
§ 26a
(1) Protokoly podle § 27 až 31 a záznamy podle § 32 jsou součástí povinné dokumentace maturitní zkoušky; vyhotovují a předávají se mezi školou nebo komisařem a Centrem prostřednictvím informačního systému Centra. Tiskopisy protokolů a záznamů zpřístupní Centrum prostřednictvím informačního systému Centra před zahájením zkoušek maturitní zkoušky, nejpozději do 1. dubna příslušného školního roku, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Protokoly podle § 27 až 31 se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů11). Skartační lhůta činí:
a) 5 let pro protokoly podle § 27 a 28 a záznam podle § 32,
b) 45 let pro protokoly podle § 29 až 31.
§ 27
Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně
(1) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně je součástí zkušební dokumentace pro danou učebnu.
(2) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně zpracuje zadavatel po ukončení didaktického testu v příslušné učebně a předá komisaři bezprostředně po vykonání zkoušky v učebně; protokol podepisuje zadavatel a komisař. Komisař převede protokol do elektronické podoby a prostřednictvím informačního systému Centra jej odešle do Centra.
(3) Nejpozději poslední den konání didaktických testů komisař všechny protokoly o průběhu maturitní zkoušky v učebně předá řediteli školy k uložení.
(4) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně obsahuje
a) identifikační údaje školy a zadavatele včetně názvu a adresy sídla školy, resortního identifikátoru právnické osoby, která vykonává činnost školy, evidenčního čísla protokolu, jména, popřípadě jmen, a příjmení, data a místa narození zadavatele,
b) údaje o průběhu zkoušky v učebně včetně označení učebny, data a názvu zkoušky, času zahájení a ukončení zkoušky, informace o žácích v učebně a počtech odevzdaných záznamových archů, případných připomínkách žáka k průběhu zkoušky, záznamu o řešení mimořádných situací, podpisu zadavatele, podpisu komisaře,
c) v případě asistence nebo tlumočení žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky obsahuje též jméno, popřípadě jména, a příjmení asistenta nebo tlumočníka a záznam o podstatných skutečnostech ovlivňujících průběh a výsledky maturitní zkoušky.
§ 28
Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě
(1) Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě zpracovává komisař po ukončení všech didaktických testů společné části maturitní zkoušky, a to na základě údajů z protokolů o průběhu maturitní zkoušky v učebně; protokol podepisuje komisař a ředitel školy. Komisař zpracuje protokol v elektronické podobě a prostřednictvím informačního systému Centra jej odešle do Centra; výtisk protokolu předá řediteli školy k uložení.
(2) Přílohou protokolu o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě jsou protokoly o průběhu maturitní zkoušky v učebně.
(3) Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě obsahuje
a) identifikační údaje školy a komisaře včetně názvu a adresy školy, resortního identifikátoru školy, evidenčního čísla protokolu, jména, popřípadě jmen, a příjmení, data a místa narození komisaře,
b) údaje o průběhu zkoušky ve zkušebním místě včetně záznamu o řešení mimořádných situací, data vyhotovení protokolu, podpisu komisaře, podpisu ředitele školy.
§ 29
Protokol o výsledcích didaktických testů žáka
(1) Protokol o výsledcích didaktických testů žáka je dokladem o hodnocení žáka ve zkušebních předmětech společné části maturitní zkoušky.
(2) Protokol o výsledcích didaktických testů žáka zpracovává Centrum a zpřístupní jej řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra v jarním zkušebním období do 15. května a v podzimním zkušebním období do 10. září.
(3) Protokol o výsledcích didaktických testů žáka obdrží žák, který konal alespoň 1 didaktický test. Protokol obdrží žák buď v listinné podobě od ředitele školy, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup na základě své žádosti autorizované v informačním systému Centra.
(4) Protokol o výsledcích didaktických testů žáka obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy a adresu sídla školy, resortní identifikátor právnické osoby, která vykonává činnost školy, obor vzdělání, evidenční číslo protokolu, v případě žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky údaj o konání maturitní zkoušky za uzpůsobených podmínek,
b) údaje o výsledcích didaktických testů
1. název zkušebního předmětu,
2. úspěšnost žáka v procentech v jednotlivých zkušebních předmětech,
3. percentilové umístění v jednotlivých zkušebních předmětech, vztažené k výsledkům zkoušky v řádném termínu maturitní zkoušky,
4. výsledky hodnocení žáka v jednotlivých zkušebních předmětech,
5. datum konání zkoušky,
c) faksimile podpisu ředitele Centra,
d) datum jeho vyhotovení.
(5) Protokol o výsledcích didaktických testů žáka se vyhotovuje na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.
§ 29azrušeno
§ 30
Protokol o průběhu profilové části maturitní zkoušky
(1) Ředitel školy vytiskne prostřednictvím informačního systému Centra formulář protokolu o průběhu profilové části maturitní zkoušky; před zahájením činnosti zkušební maturitní komise předá formulář protokolu jejímu předsedovi spolu s údaji uvedenými v odstavci 3 písm. a).
(2) Protokol o průběhu profilové části maturitní zkoušky zpracovává předseda zkušební maturitní komise po ukončení všech zkoušek profilové části maturitní zkoušky v dané třídě; protokol podepisuje předseda zkušební maturitní komise a ředitel školy. Protokol zůstává k uložení ve škole.
(3) Protokol o průběhu profilové části maturitní zkoušky obsahuje
a) identifikační údaje školy, včetně názvu a adresy školy, resortního identifikátoru právnické osoby, která vykonává činnost školy, evidenčního čísla protokolu,
b) údaje o průběhu profilové části maturitní zkoušky v dané třídě, včetně termínů zkoušek, složení zkušební maturitní komise, záznamu o řešení mimořádných situací, data vyhotovení protokolu, podpisu předsedy zkušební maturitní komise a podpisu ředitele školy.
§ 31
Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka
(1) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka je dokladem o hodnocení žáka v profilové části maturitní zkoušky. Ředitel školy vytiskne prostřednictvím informačního systému Centra formulář protokolu pro každého žáka; před zahájením činnosti zkušební maturitní komise předá formulář protokolu jejímu předsedovi spolu s údaji uvedenými v odstavci 3 písm. a).
(2) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka zpracovává předseda zkušební maturitní komise, který jej předá bez zbytečného odkladu řediteli školy po ukončení zkoušek profilové části maturitní zkoušky.
(3) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy a adresu sídla školy, resortní identifikátor školy, obor vzdělání, evidenční číslo protokolu,
b) údaje o výsledcích zkoušek profilové části maturitní zkoušky,
1.	název zkoušky, popřípadě její části,
2.	forma zkoušky,
3.	jazyk zkoušky, v případě žáků škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny a žáků dvojjazyčných tříd gymnázií,
4.	datum konání zkoušky,
5.	číslo a název zadání písemné práce z českého jazyka a literatury a písemné práce z cizího jazyka,
6.	název pracovního listu pro zadání ústní zkoušky z českého jazyka a literatury, číslo, popřípadě téma pracovního listu pro zadání ústní zkoušky z cizího jazyka,
7.	název zadání nebo tématu zkoušek z dalších zkušebních předmětů,
8. název standardizované zkoušky, pokud žák touto zkouškou nahradil celou zkoušku nebo část zkoušky podle § 19a, a v případě zkoušky z cizího jazyka úroveň podle Společného evropského referenčního rámce,
9. hodnocení žáka v jednotlivých zkušebních předmětech, popřípadě v jejich částech,
c) podpis předsedy zkušební maturitní komise.
(4) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka je součástí školní matriky. Pokud žák nahradil celou nebo část zkoušky standardizovanou podle § 19a, je přílohou protokolu také doklad o úspěšném vykonání této zkoušky. Pokud žák vykonal úspěšně některou z povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury nebo cizího jazyka, kterou žák koná ve společné části maturitní zkoušky, je přílohou protokolu profilové části maturitní zkoušky protokol o výsledcích didaktických testů žáka.
(5) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka se zhotoví i pro žáka, který se ke zkoušce přihlásil a zkoušku nebo její část nekonal.
§ 32
Záznam o předání a záznam o uložení zkušební dokumentace
(1) Záznam o předání zkušební dokumentace se pořizuje při úkonech podle § 11 odst. 3 až 5 a podle § 13 odst. 1 a 2.
(2) Záznam o předání zkušební dokumentace obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis předávajícího, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis přijímajícího, přesný popis předávané zkušební dokumentace, identifikační čísla předávaných bezpečnostních schránek se zkušební dokumentací, datum, hodinu a místo předání zkušební dokumentace.
(3) Záznam o uložení zkušební dokumentace je dokladem o způsobu uložení bezpečnostních schránek se zkušební dokumentací a nakládání s nimi a obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis osoby, která bezpečnostní schránku uložila nebo vyjmula, datum, hodinu a čas uložení nebo vyjmutí bezpečnostní schránky podle § 38 písm. d).
(4) Záznam o předání a záznam o uložení zkušební dokumentace se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů11).
§ 33zrušeno
ČÁST OSMÁ
OPRAVNÉ ZKOUŠKY A NÁHRADNÍ ZKOUŠKY
§ 34
(1) Opravné zkoušky nebo náhradní zkoušky žák koná z těch zkušebních předmětů, které uvedl v přihlášce k maturitní zkoušce v řádném termínu.
(2) K opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce se žák přihlašuje způsobem podle § 4.
(3) Opravné zkoušky nebo náhradní zkoušky se konají v termínech podle § 2.
ČÁST DEVÁTÁ
ZKUŠEBNÍ MATURITNÍ KOMISE
§ 35
(1) Zkušební maturitní komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel zkoušených žáků.
(2) Dalšími členy zkušební maturitní komise jsou
a) u zkoušky profilové části maturitní zkoušky učitel příslušného zkušebního předmětu ; v případě komplexní profilové práce učitel každého zkušebního předmětu, který zahrnuje tato práce,
b) u ústní zkoušky profilové části maturitní zkoušky přísedící , kterým je učitel vyučující týž nebo příbuzný předmět.
(3) Přísedícím se rozumí pedagogický pracovník vyučující týž nebo příbuzný předmět. V případě komplexní profilové práce jsou dalšími členy také vedoucí a oponent této práce.
(4) Dalším členem zkušební maturitní komise může být i odborník z praxe, kterým se rozumí ten, kdo vykonává činnost související s daným nebo příbuzným oborem vzdělání, v němž se maturitní zkouška koná.
(5) V případě, že se žák účastnil duálního praktického vyučování, může být dalším členem zkušební maturitní komise také zástupce duálního poskytovatele jako přísedící s hlasem poradním.
(6) (dosavadní odstavec 4) Předsedu zkušební maturitní komise jmenuje krajský úřad, a to nejpozději do 31. března příslušného školního roku.
(7) (dosavadní odstavec 5) Místopředsedu a další členy zkušební maturitní komise jmenuje ředitel školy do 31. března příslušného školního roku. V případě maturitní práce nebo komplexní profilové práce se přihlíží k povaze práce.
(8) (dosavadní odstavec 6) V případě, že některý člen zkušební maturitní komise nemůže svou funkci vykonávat, jmenuje orgán, který jej jmenoval, člena nového.
§ 36
(1) O hodnocení žáka při zkoušce podle § 14b, 14d, 15, 16 a 18a až 18f nehlasuje ten člen zkušební maturitní komise, který nebyl této zkoušce přítomen po převážnou část doby konání zkoušky. O hodnocení žáka nehlasuje přísedící s hlasem poradním.
(2) Hodnocení maturitní práce a komplexní profilové práce navrhuje zkušební maturitní komisi vedoucí maturitní práce. Hodnocení ústní zkoušky navrhuje zkušební maturitní komisi zkoušející. Hodnocení praktické zkoušky, písemné zkoušky a písemné práce navrhuje zkušební maturitní komisi učitel pověřený ředitelem školy. Hodnocení praktické zkoušky v konzervatoři s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M navrhuje zkušební maturitní komisi učitel hlavního oboru. Hodnocení praktické zkoušky v oborech vzdělání skupiny Umění a užité umění navrhuje zkušební maturitní komisi umělecký vedoucí oboru.
(3) V případě krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební maturitní komise při maturitní zkoušce jej zastupuje místopředseda.
(4) V případě, že člen zkušební maturitní komise nemůže vykonávat svou funkci nebo se k výkonu své funkce nedostaví, jmenuje orgán, který ho jmenoval, neprodleně po zjištění dané skutečnosti do této funkce jinou osobu splňující předpoklady pro výkon dané funkce.
ČÁST DESÁTÁ
VYMEZENÍ DALŠÍCH ČINNOSTÍ ORGÁNŮ A OSOB ZABEZPEČUJÍCÍCH MATURITNÍ ZKOUŠKY
§ 37
Centrum
Centrum
a) zpracovává a vydává metodické postupy pro výkon funkce orgánů zajišťujících maturitní zkoušky, zejména ředitele školy, komisaře, zadavatele, a sleduje jejich dodržování při přípravě podmínek pro konání zkoušek společné části maturitní zkoušky ve škole,
b) zpracovává závěrečnou zprávu pro ministerstvo o celkových výsledcích společné části maturitní zkoušky,
c) stanovuje místo působiště pro výkon funkce komisaře,
d) zajišťuje v součinnosti s ředitelem školy zprovoznění a řádnou funkčnost informačního systému Centra ve zkušebním místě.
§ 38
Ředitel školy
Ředitel školy
a) navrhuje Centru pedagogické pracovníky pro výkon funkce komisaře v počtu, který je o jednoho vyšší než počet zkušebních míst, ve kterých se bude v rámci dané školy konat maturitní zkouška,
b) navrhuje Centru pedagogické pracovníky k odborné přípravě na funkci zadavatele v počtu potřebném pro zajištění maturitní zkoušky v dané škole a určuje místo působiště pro výkon jeho funkce,
c) ukládá bezpečnostní schránku tak, aby byla dodržena bezpečnostní opatření podle § 80b školského zákona,
d) přijímá nezbytná technická, organizační a personální opatření pro zacházení se zkušební dokumentací k maturitní zkoušce a k zajištění řádného uložení bezpečnostních schránek obsahujících zkušební dokumentaci ve všech zkušebních místech školy,
e) zajišťuje seznámení žáků s podmínkami průběhu maturitní zkoušky,
f) odpovídá za vyhotovení záznamu o uložení zkušební dokumentace podle § 32 odst. 3,
g) zajišťuje podmínky pro provoz informačního systému Centra ve všech zkušebních místech školy.
§ 39
Komisař
(1) Komisař zabezpečuje řádný průběh konání didaktických testů v daném zkušebním místě tím, že
a) řídí a kontroluje činnost zadavatelů v učebnách v průběhu zkoušky,
b) dohlíží na dodržení bezpečnostních opatření podle § 80b školského zákona týkajících se zkušební dokumentace a materiálů uvedených v § 11 odst. 2 do jejich předání řediteli školy.
(2) Komisař se před zahájením své činnosti prokáže řediteli školy jmenováním k výkonu své funkce.
§ 40
Zadavatel
Zadavatel
a) přebírá od ředitele zkušební dokumentaci pro učebnu v bezpečnostním balení, přitom dbá na dodržení bezpečnostních opatření podle § 80b školského zákona,
b) provádí kontrolu přítomnosti žáků v učebně podle prezenční listiny a dokladu totožnosti20) a vede evidenci přítomnosti žáků v učebně v průběhu zkoušky,
c) informuje žáky o podmínkách a průběhu maturitní zkoušky, včetně práva uplatnit připomínky k průběhu zkoušky do protokolu podle § 27,
d) provádí kontrolu přítomnosti asistentů a tlumočníků,
e) kontroluje, zda žáci mají pouze povolené pomůcky a zda neporušují podmínky řádného průběhu maturitní zkoušky,
f) má k dispozici nejméně jednu sadu povolených pomůcek pro zapůjčení žákům s výjimkou individuálních kompenzačních pomůcek žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 41zrušeno
ČÁST JEDENÁCTÁ
PŘEDPOKLADY PRO VÝKON FUNKCE KOMISAŘE A ZADAVATELE, OSVĚDČENÍ A TERMÍNY JMENOVÁNÍ
§ 42
(1) Komisařem může být jmenován pedagogický pracovník, který
a) vykonává přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let ve střední nebo vyšší odborné škole,
b) nebyl v uplynulých 2 letech před konáním maturitních zkoušek v základním pracovněprávním vztahu12) ani jiném obdobném vztahu ke škole, v níž bude funkci vykonávat; před jmenováním do funkce předloží Centru čestné prohlášení o této skutečnosti,
c) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře,
d) při změně podmínek výkonu funkce komisaře absolvuje aktualizační odbornou přípravu k výkonu své funkce.
(2) Zadavatelem může být jmenován pedagogický pracovník, který
a) nemá odbornou kvalifikaci v příslušném oboru a v daném školním roce nevyučuje předmět, který zadává,
b) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele; osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele zkoušek konaných žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky musí obsahovat dodatek, kterým zadavatel osvědčuje svoji způsobilost k výkonu funkce zadavatele zkoušek konaných žáky s příslušným přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky,
c) při změně podmínek výkonu funkce zadavatele absolvuje aktualizační odbornou přípravu k výkonu své funkce.
§ 43
Osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře a zadavatele podle školského zákona se vydává v písemné formě a obsahuje
a) název, adresu sídla, identifikační číslo Centra a jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby oprávněné k vydání osvědčení za Centrum a její podpis,
b) jméno, popřípadě jména, a příjmení a datum a místo narození osoby, která bude vykonávat funkci komisaře a zadavatele,
c) název funkce, informace o délce a obsahu provedeného školení k výkonu funkce, datum a místo vydání a dobu platnosti osvědčení.
§ 44
(1) Komisaře jmenuje Centrum pro danou školu, a to pro jarní zkušební období do 28. února a pro podzimní zkušební období do 30. června.
(2) Pro příslušné zkušební období stanovené v § 2 odst. 3 nebo 5 jmenuje ředitel školy zadavatele nejpozději 1 měsíc před termínem konání příslušné zkoušky podle jednotného zkušebního schématu.
ČÁST DVANÁCTÁ
BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ
§ 45
(1) Informací veřejně nepřístupnou je ta část zadání zkoušky, která je označena textem „Veřejně nepřístupná informace podle ustanovení § 80b zákona č. 561/2004 Sb.“.
(2) Centrum označí jako informaci veřejně nepřístupnou
a) testovou úlohu v okamžiku rozhodnutí Centra o jejím užití pro zadání společné části maturitní zkoušky,
b) textové strany zadání didaktického testu v dolní části každé strany,
c) datové nosiče obsahující zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky potiskem.
(3) Informace veřejně nepřístupná se stává zveřejněnou v případě
a) testové úlohy nebo zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk okamžikem předání části zkušební dokumentace, ve kterých je zahrnuta, žákovi ke zkoušce,
b) didaktického testu, zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk okamžikem předání žákům v učebně zadavatelem,
c) datového nosiče zveřejněním jeho obsahu v učebně zadavatelem.
(4) Informací veřejně nepřístupnou může být prohlášena dokumentace obsahující informace o opatřeních přijatých k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných a o dalších skutečnostech, jejichž zveřejnění by ochranu informací veřejně nepřístupných podle odstavce 2 učinilo neúčinnou.
(5) Údaje o čase a způsobu zveřejnění informací veřejně nepřístupných zaznamená osoba, která je zveřejnila podle odstavce 3, do protokolu o průběhu maturitní zkoušky v učebně podle § 27.
(6) Jakékoli zveřejnění informace veřejně nepřístupné v období mezi okamžikem jejího označení Centrem podle odstavce 2 do okamžiku zveřejnění podle odstavce 3 je považováno za neoprávněné.
§ 46
S informacemi veřejně nepřístupnými se smí seznamovat pouze ředitel Centra nebo jím písemně pověřený zaměstnanec Centra.
§ 46a
Bezpečnostní a organizační incident a jeho řešení
(1) Bezpečnostním incidentem se rozumí událost, kdy se s informací označenou za veřejně nepřístupnou podle § 80b odst. 1 školského zákona seznámí osoba, která k tomu není oprávněna. Dojde-li k bezpečnostnímu incidentu v průběhu zkoušek společné části maturitní zkoušky, nebo v době, po kterou je ve škole uložena bezpečnostní schránka se zkušební dokumentací, nebo je-li známa skutečnost nasvědčující tomu, že k bezpečnostnímu incidentu v tomto období ve škole došlo, ředitel školy tuto skutečnost neprodleně oznámí Centru.
(2) Pokud je bezpečnostním incidentem ohrožen řádný průběh společné části maturitní zkoušky, Centrum předloží jinou verzi zadání zkoušky, případně ministerstvo určí termín pro odložení či opakování zkoušky tak, aby se zkouška, jíž se bezpečnostní incident týká, uskutečnila nejpozději do 30 dnů od stanoveného termínu.
(3) Organizačním incidentem se rozumí událost, která brání řádnému konání zkoušky společné části maturitní zkoušky ve škole a není bezpečnostním incidentem ve smyslu odstavce 1. Dojde-li k organizačnímu incidentu v průběhu zkoušek společné části maturitní zkoušky ve škole, komisař nebo ředitel školy tuto skutečnost neprodleně oznámí Centru.
(4) Pokud je organizačním incidentem ohrožen řádný průběh společné části maturitní zkoušky ve škole, Centrum po projednání s ředitelem školy stanoví další postup, kterým řádný průběh zkoušek zajistí. V případě potřeby stanoví mimořádný termín konání zkoušek, kterých se organizační incident týká, tak, aby se zkouška v dané škole uskutečnila bez zbytečného odkladu.
(5) V případě jednotlivé zkoušky podle § 48 až 50 se ustanovení odstavců 1 až 4 použijí obdobně.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ODMĚŇOVÁNÍ PŘEDSEDŮ ZKUŠEBNÍCH MATURITNÍCH KOMISÍ A KOMISAŘŮ
§ 47
(1) Předsedovi zkušební maturitní komise náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu činnosti předsedy.
(2) Komisaři náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu činnosti komisaře.
(3) Odměna podle odstavců 1 a 2 je splatná v pravidelných termínech pro výplatu mzdy nebo platu pro zaměstnance v pracovním poměru.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
JEDNOTLIVÁ ZKOUŠKA
§ 48
(1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, lze konat ze zkušebních předmětů stanovených pro společnou část maturitní zkoušky.
(2) K jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, se uchazeč přihlašuje v termínech stanovených v § 4 odst. 1 prostřednictvím informačního systému Centra. Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, se koná ve zkušebních obdobích podle § 2. Součástí přihlášení k jednotlivé zkoušce je přiložení souboru obsahujícího kopii originálu či úředně ověřené kopie dokladu o získání alespoň základního vzdělání. Při přihlašování se uvádí tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a místo narození, adresa trvalého pobytu, v případě cizinců místo pobytu, státní občanství,
b) adresa pro doručování písemností, není-li shodná s adresou trvalého pobytu, v případě cizinců místem pobytu, případně kontaktní adresa elektronické pošty,
c) názvy zkušebních předmětů jednotlivé zkoušky a termín konání jednotlivé zkoušky,
d) označení zkušebního předmětu, který bude uchazeč konat v jazyce národnostní menšiny,
e) zařazení uchazeče s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání jednotlivé zkoušky do kategorie a skupiny uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce za účelem uzpůsobení podmínek pro konání jednotlivé zkoušky,
f) požadavek uchazeče podle § 20 odst. 6 školského zákona na úpravu podmínek a způsobu konání jednotlivé zkoušky z českého jazyka a literatury, z matematiky nebo z matematiky rozšiřující,
g) čestné prohlášení uchazeče, že není žákem střední školy,
h) případně čestné prohlášení uchazeče, že pro stejné zkušební období se ve zkušebních předmětech český jazyk a literatura nebo cizí jazyk přihlásil také k oběma částem, které svým obsahem a formou odpovídají zkouškám profilové části maturitní zkoušky.
(3) Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, se koná v termínu stanoveném Centrem. Termín konání jednotlivé zkoušky Centrum zveřejní nejpozději 2 měsíce před jejím konáním, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ve stejné lhůtě Centrum jmenuje komisaře.
(4) Pozvánku k vykonání jednotlivé zkoušky zašle Centrum uchazeči nejpozději 14 dnů před konáním zkoušky; součástí pozvánky je datum, čas a místo konání jednotlivé zkoušky.
(5) Zkouška se koná stejným způsobem jako zkouška společné části maturitní zkoušky podle části druhé této vyhlášky. Hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá společné části maturitní zkoušky, se provádí způsobem podle § 22.
(6) Výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá společné části maturitní zkoušky, zveřejní Centrum v informačním systému do 14 dnů od vykonání zkoušky.
(7) Centrum vystaví uchazeči osvědčení o jednotlivé zkoušce společné části maturitní zkoušky nejpozději do 7 dnů ode dne stanovení celkového hodnocení uchazeče v této zkoušce, vykonal-li uchazeč zkoušku úspěšně. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.
§ 49
(1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, lze konat ze zkušebních předmětů určených ředitelem školy.
(2) K jednotlivé zkoušce se uchazeč přihlašuje v termínech stanovených v § 4 odst. 1 podáním přihlášky stanovené v příloze č. 1a k této vyhlášce. Součástí přihlášky k jednotlivé zkoušce je originál či úředně ověřená kopie dokladu o získání alespoň základního vzdělání.
(3) Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, se koná ve zkušebních obdobích podle § 2. Konkrétní termín jednotlivé zkoušky ředitel školy zveřejní
a) nejpozději do konce ledna pro jarní zkušební období,
b) nejpozději měsíc před konáním jednotlivé zkoušky v podzimním zkušebním období
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Uchazeči ředitel školy sdělí souhlas s konáním jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, v termínu stanoveném jiným právním předpisem17). O konání této zkoušky je informován pozvánkou ředitele školy, ve které se uvede vždy datum, čas a místo konání této zkoušky. Pozvánka je součástí dokumentace uchazeče o vykonání jednotlivé zkoušky.
(5) Jednotlivá zkouška se provádí stejným způsobem jako zkouška profilové části maturitní zkoušky podle části třetí této vyhlášky. Hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, se provádí způsobem podle § 24.
(6) Výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky zveřejní ředitel školy v anonymizované podobě do 14 dnů od vykonání zkoušky.
(7) Ředitel školy, ve které uchazeč jednotlivou zkoušku konal, vystaví uchazeči osvědčení o jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá profilové zkoušce maturitní zkoušky, nejpozději do 7 dnů ode dne hodnocení uchazeče v této zkoušce, vykonal-li uchazeč jednotlivou zkoušku úspěšně. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.
(8) V případě možnosti nahrazení části nebo celé jednotlivé profilové zkoušky výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky uchazeč přiloží písemnou žádost o nahrazení zkoušky nebo části zkoušky, která svým obsahem odpovídá profilové zkoušce maturitní zkoušky; součástí žádosti je doklad o úspěšně vykonané standardizované zkoušce.

§ 50
(1) Za konání jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce maturitní zkoušky, se platí úplata nejvýše 2000 Kč, kterou uchazeč o vykonání jednotlivé zkoušky zaplatí před zahájením zkoušky18). Konkrétní výši úplaty včetně snížení úplaty podle odstavce 2 stanoví za konání jednotlivé zkoušky podle § 48 Centrum a za konání jednotlivé zkoušky podle § 49 ředitel školy současně se zveřejněním termínu konání zkoušky. V případě, že uchazeč částku neuhradí do 5 pracovních dnů od posledního dne, kdy je možno podávat přihlášky k příslušné zkoušce, je platnost jeho přihlášky ukončena.
(2) Pokud se uchazeč pro stejné zkušební období přihlásí ke zkouškám ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura nebo cizí jazyk, které svým obsahem a formou odpovídají zkouškám společné a profilové části maturitní zkoušky, za konání každé takové jednotlivé zkoušky se platí úplata nejvýše 1000 Kč, pokud uchazeč v přihlášce prohlásí, že jsou splněny podmínky pro nižší úplatu.
(3) Za provedení jednotlivé zkoušky podle odstavce 1 nebo 2, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, náleží škole, která zkoušku provedla, podíl z úplaty uhrazené Centru ve výši nezbytných nákladů spojených s konáním této jednotlivé zkoušky, nejvýše však 50 % úplaty podle odstavce 1 nebo 2.
(4) Nezbytnými náklady jsou
a) příslušné části mezd nebo platů zaměstnanců a ostatních osobních nákladů na zaměstnance, případně ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, které bylo nezbytné vynaložit pro zajištění konání zkoušky,
b) neinvestiční náklady spojené s materiálně technickým zabezpečením průběhu zkoušky.
(5) Na vedení a uchovávání dokumentace o konání jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce maturitní zkoušky, se obdobně vztahují § 26a až 31.
§ 50a
Tiskopis osvědčení o jednotlivé zkoušce je opatřen šedým podtiskem s motivem lipových listů na každé straně tiskopisu, vodotiskem s motivy lipových ratolestí a označením série tiskopisu a alespoň šestimístným číslem tiskopisu. Vyhotovuje se na listu formátu 210 x 297 mm s přípustnou odchylkou 3 mm. Osvědčení se tiskne na papír opatřený ochrannými prvky podle věty první a druhé. Osvědčení potvrzuje škola nebo Centrum podpisem odpovědného pracovníka a kulatým razítkem s malým státním znakem21).
ČÁST PATNÁCTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 51
Společná ustanovení
(1) V průběhu maturitní zkoušky mohou žáci používat pouze povolené pomůcky, které pro společnou část maturitní zkoušky stanoví Centrum a pro profilovou část maturitní zkoušky ředitel školy. Při konání maturitní zkoušky není u žáků a asistentů dovolena přítomnost elektronických komunikačních prostředků, pokud tato vyhláška nestanoví jinak.
(2) Údaje o výsledcích maturitní zkoušky vkládané do školní matriky podle § 28 odst. 2 písm. h) školského zákona obsahují
a) název zkoušky ve společné nebo profilové části maturitní zkoušky,
b) datum konání zkoušky,
c) údaj o tom, zda žák konal zkoušku v řádném termínu nebo v opravném termínu,
d) výsledky hodnocení každé zkoušky, včetně částí zkoušek,
e) celkové hodnocení maturitní zkoušky.
(3) Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce z vážných důvodů, omluví svou nepřítomnost písemně s uvedením důvodu řediteli školy, ve které se koná maturitní zkouška. Závažnost důvodů, pro které se žák k maturitní zkoušce nedostavil, posoudí ředitel školy. Uzná-li ředitel školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín zkoušky19). Výsledek posouzení zaznamená ředitel školy do informačního systému Centra. Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně, nejde-li o postup podle § 25 odst. 2 věty druhé.
(4) Při konání didaktických testů a písemných zkoušek a písemných prací profilové části maturitní zkoušky je zakázána vzájemná komunikace mezi žáky. Opuštění učebny z jiných než zdravotních důvodů při konání didaktických testů se posuzuje, jako by žák zkoušku ukončil. Oprávněnost zdravotních důvodů při konání didaktických testů posoudí zadavatel s přihlédnutím k písemnému doporučení ošetřujícího lékaře žáka. Žák může uplatnit připomínky k průběhu zkoušky v učebně.
(5) Opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí nebo obhajoby komplexní profilové práce se koná nejpozději do 3 měsíců ode dne vydání rozhodnutí krajského úřadu podle § 82 odst. 1 písm. b) školského zákona, a to před zkušební komisí jmenovanou krajským úřadem.
(6) Náležitosti žádosti o přezkoumání průběhu a výsledku maturitní zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení z konání této zkoušky podle § 82 odst. 1 písm. b) a § 82 odst. 2 školského zákona jsou uvedeny v příloze č. 7 a v příloze č. 8 k této vyhlášce, které současně obsahují doporučené vzory žádostí. Doporučené vzory ministerstvo zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7) Tato vyhláška se vztahuje i na ukončování vzdělávání maturitní zkouškou v konzervatořích.
(8) Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou a žádá o nekonání zkoušek společné části maturitní zkoušky nebo profilové části maturitní zkoušky v souladu s § 81 odst. 6 školského zákona, přiloží tuto žádost k přihlášce k maturitní zkoušce; pokud střední vzdělání žák získá až po podání přihlášky k maturitní zkoušce, předloží žádost řediteli školy bezprostředně po vydání vysvědčení o maturitní zkoušce na jiné střední škole.
§ 52
Přechodná ustanovení
(1) Ve školním roce 2009/2010 a 2010/2011 je nepovinným zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky kromě zkušebních předmětů uvedených v § 10 odst. 1 také český jazyk a literatura ve vyšší úrovni obtížnosti.
(2) Ve školním roce 2009/2010 a 2010/2011 žák nemůže konat nepovinnou zkoušku ze zkušebního předmětu informatika.
(3) Do doby vydání rámcových a školních vzdělávacích programů se postupuje podle dosavadních učebních dokumentů oborů vzdělání.
________________________________________
§ 53
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích.
2. Vyhláška č. 672/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění pozdějších předpisů.
________________________________________
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 54
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2009 s výjimkou § 48 a § 50 odst. 2 a 3, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2010.
________________________________________
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 273/2011 Sb. Čl. II
1. Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací v jarním zkušebním období roku 2012 určí ministerstvo do 30. září 2011.
2. V podzimním zkušebním období v roce 2011 se maturitní zkouška, včetně opravných zkoušek a náhradních zkoušek připadajících na toto zkušební období, koná podle dosavadních právních předpisů.
3. Ve školním roce 2011/2012 se žáci přihlašují pro jarní zkušební období podle § 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb. do 15. prosince 2011. Ředitel školy předá pro jarní zkušební období ve školním roce 2011/2012 údaje podle § 4 odst. 2 až 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb. Centru nejpozději do 19. prosince 2011. Žák obdrží výpis z přihlášky z informačního systému Centra potvrzený ředitelem školy nejpozději do 22. prosince 2011 a podpisem stvrdí správnost údajů v něm obsažených.
4. Ve školním roce 2011/2012 a 2012/2013 žák nemůže konat nepovinnou zkoušku ze zkušebního předmětu informatika.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 371/2012 Sb. Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Termíny konání didaktických testů a písemných prací v jarním zkušebním období roku 2013 určí ministerstvo do 1. prosince 2012.
2. Školní seznam literárních děl stanovený ředitelem školy podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pro jarní a podzimní zkušební období roku 2013 se považuje za školní seznam literárních děl stanovený ředitelem školy podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 173/2014 Sb. Čl. II
1. Uzpůsobení konání didaktického testu a písemné práce z českého jazyka a literatury žákovi-cizinci podle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé přizná pro konání maturitní zkoušky v jarním zkušebním období roku 2015.
2. Školní seznam literárních děl stanovený ředitelem školy podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použije pro dílčí ústní zkoušku z českého jazyka a literatury konanou v jarním zkušebním období roku 2015.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 214/2015 Sb. Čl. II
1. Pro délku trvání didaktického testu z matematiky v podzimním zkušebním období roku 2015 se použije § 9 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
2. Informaci o zkouškách nahrazujících zkoušku z cizího jazyka profilové části maturitní zkoušky, které ředitel školy může určit pro konání maturitní zkoušky v jarním zkušebním období a podzimním zkušebním období 2016, zveřejní ministerstvo nejpozději do 15. září 2015.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 197/2016 Sb. Čl. XI
Posudek k přiznání uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky podle vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, lze použít jako doporučení k přiznání uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky podle vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, do 30. září 2018, neplyne-li z později vydaného doporučení školského poradenského zařízení něco jiného.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 232/2018 Sb. Čl. II
Do 30. září 2019 lze použít tiskopis podle § 50a vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 405/2020 Sb. Čl. II
1. Skutečnosti podle § 19 odst. 1 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, rozhodné pro konání profilové části maturitní zkoušky v jarním zkušebním období 2021 zveřejní ředitel školy nejpozději do 14 dnů po nabytí účinnosti této vyhlášky.
2. Pokud žák přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky úspěšně vykonal dílčí zkoušku společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury nebo zvoleného cizího jazyka konanou formou písemné práce nebo formou ústní zkoušky, nekoná tuto zkoušku v profilové části z daného zkušebního předmětu.
3. Do počtu opravných zkoušek nebo náhradních zkoušek profilové části maturitní zkoušky ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura a cizí jazyk, který si žák zvolil ve společné části maturitní zkoušky, se započítávají všechny zkoušky daného zkušebního předmětu, ke kterým se žák přihlásil ve společné části maturitní zkoušky. Pokud byl žák přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přihlášen ve společné i profilové části maturitní zkoušky ke stejnému zkušebnímu předmětu, posuzuje se právo na konání zkoušky profilové části maturitní zkoušky v náhradním nebo opravném termínu po nabytí účinnosti této vyhlášky samostatně pro ústní zkoušku a písemnou práci a samostatně pro ostatní části profilové části maturitní zkoušky.
4. Nevykonal-li žák přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky úspěšně všechny zkoušky společné části maturitní zkoušky, písemná práce a ústní zkouška společné části maturitní zkoušky konaná přede dnem nabytí účinností této vyhlášky se pro účely hodnocení považují za zkoušky profilové části maturitní zkoušky podle vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. V takovém případě obsahuje protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky i číslo a název zadání písemné práce z českého jazyka a literatury a písemné práce z cizího jazyka, kterou žák vykonal ve společné části maturitní zkoušky přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a název pracovního listu pro zadání ústní zkoušky z českého jazyka a literatury, číslo, popřípadě téma pracovního listu pro zadání ústní zkoušky z cizího jazyka, kterou žák vykonal ve společné části maturitní zkoušky přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
5. Vykonal-li žák přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky úspěšně všechny zkoušky společné části maturitní zkoušky a ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky koná pouze zkoušky profilové části maturitní zkoušky, hodnotí se profilové zkoušky podle § 23 až 26 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
6. U žáka, který nevykonal úspěšně všechny zkoušky společné části maturitní zkoušky přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, Centrum převede výsledek úspěšně vykonané povinné dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky žáka konané před nabytím účinnosti této vyhlášky na stupeň prospěchu 1 - výborný až 5 - nedostatečný a výsledek v procentech a jemu odpovídající stupeň prospěchu pro příslušnou část zkoušky konanou formou písemné práce nebo ústní zkoušky a zpřístupní je řediteli školy prostřednictvím protokolu o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka nejpozději do 31. ledna 2021.
7. Přepočet výsledku podle bodu 6 provede Centrum tak, že rozdělí interval mezi minimální hranicí úspěšnosti v procentech stanovenou pro danou povinnou dílčí zkoušku společné části maturitní zkoušky a stem na čtyři stejné shora uzavřené dílčí intervaly. Hodnota horní hranice dílčího intervalu se zaokrouhlí nahoru na celé číslo. Výsledku rovnajícímu se minimální hranici úspěšnosti nebo spadajícímu do prvého dílčího intervalu nad minimální hranicí úspěšnosti přiřadí Centrum klasifikační stupeň 4 - dostatečný, spadajícímu do druhého dílčího intervalu 3 - dobrý, spadajícího do třetího dílčího intervalu 2 - chvalitebný a spadajícímu do čtvrtého dílčího intervalu 1 - výborný. Obdobně se upraví klasifikační stupeň prospěchu 5.
8. Doporučení k přiznání uzpůsobení podmínek pro konání písemné práce a ústní zkoušky společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka vydané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky je platné i pro konání písemné práce a ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka konaného podle § 14a až 14d vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
9. Uchazeči, který přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky nevykonal úspěšně jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídala zkoušce společné části maturitní zkoušky ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura nebo cizí jazyk, ale vykonal úspěšně dílčí zkoušku odpovídající po nabytí účinnosti této vyhlášky jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, nebo dílčí zkoušky odpovídající jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky, a má právo konat po nabytí účinnosti této vyhlášky opravnou nebo náhradní zkoušku, vystaví osvědčení o jednotlivé zkoušce společné části maturitní zkoušky a osvědčení o jednotlivé zkoušce profilové části maturitní zkoušky Centrum.
________________________________________
Ministryně:
PhDr. Kopicová v. r.
________________________________________
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
Přihláška k maturitní zkoušce
 
Příloha č. 1a k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
Přihláška k jednotlivé zkoušce
 

Příloha č. 1b
PŘIHLÁŠKA K MATURITNÍ ZKOUŠCE
 “.


Příloha č. 2 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
Kategorizace žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky
1 Obecná ustanovení
1.1 Pro účely maturitní zkoušky se žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky člení do 4 kategorií podle typu vzdělávacích potřeb a do skupin 1 až 3 podle míry požadovaných uzpůsobení.
1.2 Hlavním kritériem pro zařazení do příslušné kategorie a skupiny jsou funkční důsledky určitého znevýhodnění žáka ovlivňující konání maturitní zkoušky.
1.3 Pro uzpůsobení zadání zkoušek profilové části maturitní zkoušky škola postupuje v souladu s doporučením školského poradenského zařízení.
1.4 Žáci se souběžným postižením více vadami jsou pro účely přiznání uzpůsobení pro konání maturitní zkoušky zařazováni do kategorie a skupiny podle toho znevýhodnění, které ve větším rozsahu ovlivňuje jejich práci se zkušební dokumentací a se zadáním zkoušek profilové části maturitní zkoušky.
2 Tělesné postižení (TP)
2.1 Skupina 1 (TP-1) - žáci s tělesným postižením různé etiologie, kteří nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením běžného textu (bez úprav) a jejichž písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky intaktní).
2.2 Skupina 2 (TP-2) - žáci s tělesným postižením různé etiologie, kteří mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) nebo mají obtíže s psaním (jako s fyzickou aktivitou); pracují s upravenou zkušební dokumentací.
2.3 Skupina 3 (TP-3-A) - žáci s tělesným postižením nebo souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří mají obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a s psaním (jako s fyzickou aktivitou). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení potřebují ke čtení, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební dokumentaci a služby asistenta.
3 Zrakové postižení (ZP)
3.1 Skupina 1 (ZP-1) - žáci se zrakovým postižením různé etiologie, kteří nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením běžného textu (bez úprav) a jejichž písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky intaktní).
3.2 Skupina 2 (ZP-2-14, ZP-2-16, ZP-2-20, ZP-2-26, ZP-2-BR) - žáci se zrakovým postižením různé etiologie, kteří mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a se psaním (jako s fyzickou aktivitou); žáci pracují s upravenou zkušební dokumentací ve zvětšeném písmu velikosti 14 b., 16 b., 20 b., 26 b. nebo v Braillově písmu.
3.3 Skupina 3 (ZP-3-14-A, ZP-3-16-A, ZP-3-20-A, ZP-3-26-A, ZP-3-BR-A) - žáci s těžkým zrakovým postižením, popř. souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a s psaním (jako s fyzickou aktivitou). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení potřebují ke čtení, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební dokumentaci (viz skupinu 2) a služby asistenta.
4 Sluchové postižení (SP)
4.1 Skupina 1 (SP-1) - žáci se sluchovým postižením různé etiologie, kteří komunikují v mluvené češtině (tj. rozumějí mluvené češtině bez odezírání); žáci nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a jejich písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky intaktní).
4.2 Skupina 2
4.2.1 (SP-2; SP-2-A) - žáci se sluchovým postižením nebo žáci se souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří komunikují v mluvené češtině (k porozumění mluvené češtině musejí odezírat) s možnou podporou dalších komunikačních systémů odvozených od českého jazyka a uvedených v zákoně č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění pozdějších předpisů. Žáci mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) nebo s psaním (po jazykové stránce); pracují s upravenou zkušební dokumentací. Na základě doporučení školského poradenského zařízení mohou ke čtení, porozumění čtenému, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou využít služby asistenta.
4.2.2 (SP-2-N; SP-2-N-A) - žáci se sluchovým postižením, kteří komunikují v mluvené češtině (k porozumění mluvené češtině musejí odezírat) s možnou podporou dalších komunikačních systémů odvozených od českého jazyka a uvedených v zákoně č. 155/1998 Sb. Žáci nemají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) nebo s psaním (po jazykové stránce), nicméně k řešení zadání zkoušek potřebují navýšení času o 100 %; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky intaktní).
4.3 Skupina 3 (SP-3-T; SP-3-T-A) - žáci se sluchovým postižením (převážně žáci prelingválně neslyšící) nebo žáci se souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří za svůj mateřský jazyk považují český znakový jazyk; žáci primárně komunikují českým znakovým jazykem, příp. komunikují prostřednictvím jiného komunikačního systému, který není odvozen od českého jazyka; pracují s upravenou zkušební dokumentací. Žáci vykonávají modifikovaný didaktický test „český jazyk v úpravě pro neslyšící“ a „cizí (anglický) jazyk v úpravě pro neslyšící“ a využívají služby tlumočníka (v případě postižení více vadami navíc služby asistenta).
5 Specifické poruchy učení a ostatní (SPUO)
5.1 Skupina 1 (SPUO-1) - žáci se specifickou poruchou učení (např. dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie nebo jejich kombinace), žáci s dyspraxií, žáci s narušenou komunikační schopností (např. dyslalie, balbuties, breptavost, dysartrie), žáci, kteří nemohou produkovat řeč po zvukové stránce (sluchová percepce a psaní nejsou znemožněny ani omezeny), žáci chronicky nemocní s cílenou medikací nebo žáci s lehčími zdravotními poruchami popsanými v doporučení školského poradenského zařízení (poruchy pozornosti, projevy hyperaktivity, hypoaktivity, impulzivity apod.). Žáci mají obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a s psaním (jak po fyzické, tak po jazykové stránce); pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro intaktní žáky).
5.2 Skupina 2
5.2.1 (SPUO-2) - žáci se specifickou poruchou učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie nebo jejich kombinace) nebo s těžšími formami zdravotních poruch popsanými v doporučení školského poradenského zařízení (poruchy pozornosti, projevy hyperaktivity, hypoaktivity, impulzivity, dyspraxie apod.); dále žáci s poruchami autistického spektra, žáci s těžkým narušením komunikační schopnosti (dysfázie, afázie). Žáci mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a s psaním (jak po fyzické, tak po jazykové stránce); pracují s upravenou zkušební dokumentací.
5.2.2 (SPUO-2-N) - žáci s těžšími formami zdravotních poruch popsanými v doporučení školského poradenského zařízení, žáci chronicky nemocní s cílenou medikací, kteří potřebují vzhledem k svému znevýhodnění navýšit čas pro řešení zadání zkoušek o 50 %; žáci nemají vážnější obtíže se čtením běžného textu a s psaním (po jazykové stránce), pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro intaktní žáky).
5.3 Skupina 3 (SPUO-3-A) - žáci se souběžným postižením více vadami, poruchami autistického spektra, žáci s těžkým narušením komunikační schopnosti (dysfázie, afázie), kteří mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a s psaním (jak po fyzické, tak po jazykové stránce). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení potřebují ke čtení, porozumění čtenému textu, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební dokumentaci a služby asistenta.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
Uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky
1 Úprava prostředí
1.1 Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky (dále jen „žáci s PUP MZ“) konají zkoušky podle jednotného zkušebního schématu v samostatné učebně, příp. učebnách, odděleně od žáků bez uzpůsobení podmínek maturitní zkoušky z důvodu odlišného časového limitu, používání individuálních kompenzačních pomůcek, popř. přítomnosti asistenta nebo tlumočníka.
1.2 Úpravou prostředí se rozumí úpravy pracovního místa (stolky s nastavitelným sklonem a výškou pracovní desky, individuální přisvětlení apod.) nebo úpravy učebny (omezení rušivých prvků, optimalizace podmínek pro odezírání, strukturalizace prostředí pro žáky s poruchami autistického spektra apod.).
2 Pravidla navýšení časového limitu konání zkoušky
2.1 Žákovi s PUP MZ se navyšuje časový limit v rozmezí 25-100 % podle vzdělávacích potřeb žáka, příslušné kategorie a skupiny, do kterých je žák s PUP MZ zařazen. Konkrétní údaje o navýšení časového limitu konání zkoušek společné části maturitní zkoušky a zkoušek profilové části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka jsou uvedeny v tabulce na konci této přílohy.
2.2 Při navýšení časového limitu mohou mít žáci s PUP MZ při každé zkoušce podle vlastního rozhodnutí libovolný počet individuálních přestávek o libovolné délce. Individuální přestávky nemohou mít žáci během poslechové části v rámci didaktického testu z cizího jazyka.
2.3 Konkrétní navýšení času pro didaktický test ve společné části, písemnou práci a přípravu k ústní zkoušce v profilové části maturitní zkoušky a obhajobě maturitní práce nebo komplexní profilové práce profilové části se vždy u jednotlivého žáka s PUP MZ stanoví jednotným způsobem (25%, 50%, 75%, 100% navýšení).
2.4 Navýšení času pro ústní zkoušku a obhajobu maturitní práce nebo komplexní profilové práce profilové části doporučí školské poradenské zařízení pouze v případě, že toto opatření může zmírnit důsledky žákova znevýhodnění (např. typickým příkladem jsou žáci s nějakou formou narušení komunikačních schopností - např. dyslalie, balbuties, breptavost, dysartrie -, nebo s poruchami autistického spektra).
2.5 Vhodnost navýšení času pro písemnou zkoušku nebo praktickou zkoušku profilové části konzultuje vždy pracovník školského poradenského zařízení s ředitelem školy, a to mj. z důvodu, aby žákovi s PUP MZ nevznikla neoprávněná výhoda zamezující rovnému přístupu při hodnocení výsledku zkoušky.
3 Pravidla pro úpravu zkušební dokumentace
3.1 Žáci ve skupině 1 a žáci zařazení do kategorií SP-2-N, SP-2-N-A a SPUO-2-N pracují se zkušební dokumentací bez úprav (tj. po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky intaktní).
3.2 Ostatní žáci ve skupinách 2 a 3 pracují se zkušební dokumentací upravenou po formální nebo obsahové stránce.
3.2.1 Formální úpravy zkušební dokumentace společné části maturitní zkoušky
3.2.1.1 Formální úpravy spočívají např. ve zvětšení písma (až na 26 bodů) a řádkového prokladu, členění textu na kratší celky, zvýraznění klíčových slov, použití prvků usnadňujících orientaci na stránce, umožnění zápisu odpovědí přímo do testového sešitu.
3.2.1.2 Zvláštními úpravami formátu jsou přepis do Braillova písma, elektronická verze pro použití na PC vybavených hmatovým nebo hlasovým výstupem a videonahrávky překladu zkoušek společné části maturitní zkoušky do českého znakového jazyka; u testu z českého jazyka a literatury jsou tlumočeny pouze instrukce pro práci se zkušební dokumentací a zadání úloh, u testu z cizího jazyka jsou tlumočeny pouze pasáže v českém jazyce; u testu z matematiky je zajištěn digitální záznam tlumočení celého testového zadání do českého znakového jazyka na CD, které je součástí testového sešitu.
3.2.2 Obsahové úpravy zkušební dokumentace společné části maturitní zkoušky
3.2.2.1 Obsah zkoušek zůstává srovnatelný s obsahem zkoušek pro intaktní žáky. Výjimku představují úlohy, které jsou z testových zadání pro určité skupiny žáků zcela vyloučeny z důvodu smyslové nedostupnosti (např. úlohy vyžadující řešení v grafické podobě u žáků se zrakovým postižením nebo úlohy založené na sluchovém vnímání či jazykovém citu u žáků zařazených do kategorie a skupiny SP-3); takové úlohy jsou nahrazeny úlohami jinými, přičemž nahrazující úlohy nemění obtížnost a v maximální možné míře zachovávají i obsahovou specifikaci zkoušky.
3.2.2.1.1 Žáci se sluchovým postižením (skupin 1, 2, 3) nekonají poslechovou část didaktického testu z cizího jazyka.
3.2.2.1.2 Žáci zařazení do kategorie a skupiny SP-3, kteří preferují komunikaci ve znakovém jazyce, konají modifikované zkoušky ze zkušebních předmětů Český jazyk a literatura a Cizí jazyk:
a) český jazyk v úpravě pro neslyšící - obsahově se blíží zkoušce z českého jazyka jako jazyka cizího (mj. neobsahuje literaturu) při současném zohlednění některých výjimek pro žáky se sluchovým postižením (vyloučení poslechu, ústní zkouška je realizována písemnou formou);
b) cizí (anglický) jazyk v úpravě pro neslyšící - jde o modifikaci zkušebního předmětu Anglický jazyk; zkouška má sníženou úroveň obtížnosti při současném zohlednění výjimek pro žáky se sluchovým postižením (vyloučení poslechu).
3.2.3 Obsahové úpravy ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka
3.2.3.1 Obsahové uzpůsobení ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka pro žáky zařazené do kategorie SPUO, kteří mají narušenou komunikační schopnost (např. dyslalie, balbuties, breptavost, dysartrie) nebo kteří nemohou produkovat řeč po zvukové stránce; uzpůsobení se realizuje dle doporučení školského poradenského zařízení. Podmínky pro konání zkoušky jsou ředitelem školy uzpůsobeny tak, aby reflektovaly vzdělávací potřeby těchto žáků a dosavadní způsob výuky v základní škole a střední škole. Obsahové uzpůsobení ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka, včetně struktury zkoušky podle § 14b a 14d, pro žáky zařazené do kategorie SP-3-T, SP-3-T-A, kteří za svůj mateřský jazyk považují český znakový jazyk, vychází z doporučení školského poradenského zařízení; žáci mohou konat zkoušky písemnou formou.
4 Použití kompenzačních pomůcek
4.1 Žáci s PUP MZ mohou používat individuální kompenzační pomůcky, jejichž konkrétní výčet je uveden v doporučení školského poradenského zařízení.
4.2 Kompenzačními pomůckami jsou označovány pomůcky, přístroje a zařízení, jež pomáhají zmírnit důsledek porušené funkce nebo kompenzují funkci zcela vyřazenou. Používáním kompenzačních pomůcek nesmí žákovi vzniknout neoprávněná výhoda při konání zkoušky (mezi kompenzační pomůcky proto nepatří encyklopedie, internet, mobilní telefon apod.).
4.3 Rozlišují se kompenzační pomůcky technické (osobní počítač včetně speciálního SW a upravených komponent, optické pomůcky, TV lupa, přídavné osvětlení, polohovací lehátka, Pichtův psací stroj, sluchadlo, kochleární implantát aj.) a pomůcky didaktické (slovník synonym, slovník cizích slov, slovník výkladový, frazeologický, valenční, případně i slovník překladový apod.); pravidla pro použití technických kompenzačních pomůcek stanovuje u zkoušek společné části metodický pokyn Centra.
4.4 Dále rozlišujeme pomůcky v osobním vlastnictví žáka (speciální psací náčiní, sluchadlo, protézy apod.), za jejichž funkčnost si odpovídá žák sám, a pomůcky ve vlastnictví školy, za něž odpovídá škola.
5 Odlišné hodnocení výsledků zkoušky
Kritéria hodnocení výsledků zkoušek žáků s PUP MZ jsou shodná s kritérii hodnocení intaktních žáků. Výjimku představují úpravy kritérií pro hodnocení zkoušek u některých skupin žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek konání maturitní zkoušky (dle vyjádření školského poradenského zařízení a u zkoušek společné části navíc metodického pokynu Centra). Český jazyk v úpravě pro neslyšící a cizí (anglický) jazyk v úpravě pro neslyšící mají z důvodu vynechání poslechu vlastní metodiku hodnocení.
6 Asistence a tlumočení při konání zkoušky
6.1 Asistence speciálně pedagogická je přiznána žákům s PUP MZ, kteří v důsledku svého znevýhodnění nemohou ani s využitím kompenzačních pomůcek samostatně vykonat maturitní zkoušku nebo některou její část. Úlohou asistenta je pomoci žákovi minimalizovat vnější překážky a důsledky znevýhodnění při zkouškové situaci.
6.1.1 Praktický asistent - podpora praktického asistenta je nutná v těch případech, kdy má žákovo znevýhodnění závažný nepříznivý dopad na samostatné vykonávání určitých praktických úkonů, které jsou potřebné v průběhu maturitní zkoušky. Praktický asistent asistuje jak při činnostech přímo se týkajících vlastního konání maturitní zkoušky (asistence při práci se zkušební dokumentací apod.), tak při ostatních praktických úkonech (např. polohování žáka nebo pomoc při sebeobsluze žáka během individuálních přestávek).
6.1.2 Asistent-zapisovatel - přítomnost asistenta-zapisovatele je nutná v případech, kdy žák v důsledku znevýhodnění nemůže psát (nebo píše s velkými obtížemi). Asistent-zapisovatel zapisuje dle instrukcí žáka.
6.1.3 Asistent-předčitatel - podpora asistenta-předčitatele je nutná v případech, kdy znevýhodnění neumožňuje žákovi (nebo umožňuje pouze s velkými obtížemi) číst psaný text a žák nemá možnost použít PC s hlasovým výstupem. Asistent-předčitatel je osoba, která předčítá text dle instrukcí žáka.
6.1.4 Motivující asistent - je přítomen v případech, kdy žákovo znevýhodnění způsobuje obtíže při koncentraci pozornosti a časové orientaci, obtíže s dokončením započaté práce apod. Motivující asistent napomáhá udržet optimální pracovní chování žáka a jeho orientaci v čase.
6.1.5 Asistent-modifikátor - u pokynů ke zkušebním úlohám modifikuje/objasňuje jazykové prostředky, kterým žák nerozumí; jde o specifický druh asistence např. pro žáky neslyšící zařazené do skupiny 2 a 3 nebo pro žáky s poruchou autistického spektra.
6.2 Asistence technická - technický asistent odpovídá za zajištění a funkčnost technických kompenzačních pomůcek a řeší případné problémy technického charakteru.
6.3 Tlumočení - tlumočník tlumočí do českého znakového jazyka nebo z českého znakového jazyka nebo do dalších komunikačních systémů žákům neslyšícím a hluchoslepým (tj. žákům, u nichž rozsah a charakter sluchového postižení neumožňuje plnohodnotnou komunikaci mluvenou řečí).
Přípustná uzpůsobení podmínek konání zkoušek společné části maturitní zkoušky a zkoušek profilové části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka konaných formou písemné práce a ústní zkoušky u jednotlivých kategorií a skupin žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek
	Skupina 1	Skupina 2	Skupina 3
Tělesné postižení (TP)	Navýšení časového limitu o 75 %; kompenzační pomůcky.	Navýšení časového limitu o 100 %; formální úpravy zkušební dokumentace nebo zadání zkoušek profilové části; obsahové úpravy ve smyslu nahrazení některých úloh, možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; kompenzační pomůcky.	Uzpůsobení stejná jako u skupiny 2 + asistence
Zrakové postižení (ZP)	Navýšení časového limitu o 75 %; kompenzační pomůcky.	Navýšení časového limitu o 100 %; formální úpravy zkušební dokumentace nebo zadání zkoušek profilové části (zvětšené písmo velikosti 14, 16, 20, 26 b., Braillovo písmo, elektronická verze); možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; obsahové úpravy (včetně nahrazení některých úloh); kompenzační pomůcky; při ústní zkoušce z cizího jazyka žák realizuje pouze úkoly zadané slovně.	Uzpůsobení stejná jako u skupiny 2 + asistence
Sluchové postižení (SP)	Navýšení časového limitu o 50 %; kompenzační pomůcky; vyloučen poslech z cizího jazyka.	Navýšení časového limitu o 100 %; formální úpravy zkušební dokumentace nebo zadání zkoušek profilové části; možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; obsahové úpravy (včetně nahrazení některých úloh); kompenzační pomůcky; možnost využití služeb tlumočníka nebo asistenta; vyloučen poslech z cizího jazyka; ústní zkouška z cizího jazyka může být realizována v písemné podobě.
N - navýšení časového limitu o 100 %; zkušební dokumentace nebo zadání zkoušek profilové části bez úprav; kompenzační pomůcky; možnost využití služeb tlumočníka nebo asistenta; vyloučen poslech z cizího jazyka; ústní zkouška z cizího jazyka může být realizována v písemné podobě.	Uzpůsobení stejná jako u skupiny 2

+ konání modifikované zkoušky z českého jazyka a cizího (anglického) jazyka pro neslyšící
+ tlumočení českého znakového jazyka
Specifické poruchy učení a ostatní (SPUO)	Navýšení časového limitu o 25 %; kompenzační pomůcky.	Navýšení časového limitu o 50 %; formální úpravy zkušební dokumentace nebo zadání zkoušek profilové části; případně obsahové úpravy, možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; kompenzační pomůcky.
N - navýšení časového limitu o 50 %; zkušební dokumentace nebo zadání zkoušek profilové části bez úprav; kompenzační pomůcky.	Navýšení časového limitu o 100 %; ostatní uzpůsobení stejná jako u skupiny 2

+ asistence (netýká se žáků se SPU)
Příloha č. 3a k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
Formulář doporučení k uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky
 
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
Protokol o výsledcích didaktických testů žáka
 
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
Osvědčení o jednotlivé zkoušce
 
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
Osvědčení o jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky
 
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
Žádost o přezkoumání zkoušky profilové části maturitní zkoušky
 
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
Žádost o přezkoumání zkoušky společné části konané formou didaktického testu
 
Poznámky pod čarou
2) § 78a odst. 2 školského zákona.
3) § 78a odst. 2 školského zákona.
4) § 80 odst. 1 školského zákona.
5) § 79 odst. 4 a 5 školského zákona.
6) Obory vzdělání skupiny 82 Umění a užité umění s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M a L podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání.
7) § 78 odst. 1 písm. a) až e) školského zákona.
8) § 79 odst. 1 školského zákona.
9) § 78 odst. 1 písm. f) školského zákona.
10) § 79 odst. 2 školského zákona.
11) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12) § 3 věta druhá zákoníku práce.
14) § 80a odst. 1 školského zákona.
17) § 113 odst. 2 písm. b) školského zákona.
18) § 113a odst. 1 školského zákona.
19) § 81 odst. 2 školského zákona.
20) Například zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.
21) § 5 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 213/2006 Sb.

Přechodná ustanovení
1. Podle vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. září 2025, se dokončí maturitní zkoušky konané formou maturitní práce v případě, že jde o
a) náhradní zkoušky,
b) opravné zkoušky a
c) případ, kdy žák koná řádný termín v podzimním zkušebním období 2025 z důvodu, že úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání ve školním roce 2024/2025 v náhradním termínu před termínem pro podání přihlášky pro podzimní zkušební období.
2. Pro školní rok 2025/2026 ředitel školy zveřejní zadání komplexní profilové práce do 8. září 2025.

METODIKA K PRÁVNÍ ÚPRAVĚ PODMÍNEK UKONČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ VE STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH PO NOVELE ŠKOLSKÉHO ZÁKONA A VYHLÁŠKY V ROCE 2025 
VERZE Z 12. ZÁŘÍ 2025

METODIKA K PRÁVNÍ ÚPRAVĚ PODMÍNEK UKONČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ VE STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH 

MŠMT vydává aktualizovanou metodiku v reakci na novelu školského zákona vyhlášenou ve Sbírce zákonů pod č. 267/2025 Sb. a na ni navazující novelu vyhlášky č. 177/2009 Sb. (novela vyhlášky publikována pod č. 306/2025 Sb.). Prostřednictvím této metodiky MŠMT shrnuje informace týkající se ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou a provedené změny. 
Bližší informace týkající se konání profilové části maturitní zkoušky zpracováním komplexní profilové práce jsou uvedeny v závěrečné části této metodiky. 
Změny z aktuálních novel jsou barevně zvýrazněny. (Poslední úpravy zvýrazněny červeným písmem.) 

Termíny konání zkoušek společné a profilové části maturitní zkoušky 
V jarním zkušebním období se didaktické testy konají v období od 2. května do 15. května. Konkrétní termíny konání didaktických testů v jarním zkušebním období určí ministerstvo nejpozději do 15. srpna, který předchází školnímu roku, v němž se maturitní zkouška koná. Časový rozvrh konání didaktických testů (dále jen „jednotné zkušební schéma“) určí ministerstvo do 15. ledna školního roku, v němž se maturitní zkouška koná. MŠMT informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup (https://msmt.gov.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/ukoncovani-vzdelavani-maturitni-zkouskou). 
V podzimním zkušebním období se didaktické testy konají v období od 1. září do 10. září. Konkrétní termíny konání didaktických testů v podzimním zkušebním období určí ministerstvo nejpozději do 15. ledna před konáním maturitní zkoušky v následujícím školním roce. Jednotné zkušební schéma určí ministerstvo nejpozději do 15. srpna před konáním maturitní zkoušky a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup. 
Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se v jarním zkušebním období konají v období od 16. května do 10. června. Zkoušky konané formou písemné zkoušky (dále jen „písemná zkouška“), také zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka konané formou písemné práce (dále jen „písemná práce“) a zkoušky konané formou praktické zkoušky (dále jen „praktická zkouška“) se konají nejdříve 1. dubna. V případech, kde to povaha zkoušky vyžaduje, je možné praktickou zkoušku a písemnou zkoušku konat i v dřívějším termínu. 
V podzimním zkušebním období se zkoušky profilové části maturitní zkoušky konají od 1. září do 20. září, zkoušky konané formou písemné zkoušky, písemné práce a praktické zkoušky se konají nejdříve 25. srpna. V případech, kde to povaha zkoušky vyžaduje, je možné praktickou zkoušku konat i v dřívějším termínu. 
Využít nově upravený předtermín je možné od podzimního zkušebního období 2026. 

Přihlašování k maturitní zkoušce 
Termíny přihlašování k maturitní zkoušce: 
pro jarní zkušební období do 1. prosince 
pro podzimní zkušební období do 25. června 
Novela školského zákona přináší povinnost žáka přihlásit se k řádnému termínu konání maturitní zkoušky, který následuje v nejbližším zkušebním období po jeho ukončení posledního ročníku vzdělávání. Žák se v průběhu posledního ročníku vzdělávání tedy přihlašuje na jarní zkušební období (do 1. prosince). Pro žáky konající maturitní zkoušku po zkouškách opravných či náhradních platí, že musí podat přihlášku na nejblíže následující termín maturitní zkoušky. Bude-li první řádný termín žáka v podzimním zkušebním období, je jeho povinností podat přihlášku do 25. června. Na termínech přihlašování se nic nemění, změna přináší to, že přihlašování žáka je povinné.
V případě, že se žák k maturitní zkoušce nepřihlásí v daném termínu pro přihlášení, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. Zákon umožňuje žákovi se prokázat do 3 dnů od prominutí překážky, že přihlášku nepodal ze závažných důvodů, které nastaly bez jeho zavinění. 
Tato povinnost se týká poprvé žáků, kteří úspěšně ukončí ročník po nabytí účinnosti nového pravidla tedy po 1. září 2025. 
(V případě řádně přihlášených žáků, kteří neukončili ročník v řádném termínu a úspěšně vykonají zkoušky, jež se konají před vydáním závěrečného vysvědčení, se výsledky těchto zkoušek započítají v rámci konání řádného termínu maturitní zkoušky v podzimním zkušebním období.) 

Úprava podmínek maturitní zkoušky 
Rozšiřuje se okruh osob, které mohou konat zkoušku jako cizinci. 
Změna se poprvé použije od jarního zkušebního období 2026. 
V přihlášce žák uvede požadavek podle § 20 školského zákona na úpravu podmínek a způsobu konání zkoušky z českého jazyka a literatury společné a profilové části maturitní zkoušky a ze zkušebních předmětů společné části maturitní zkoušky matematika a matematika rozšiřující. 
(§ 20 odst. 6 školského zákona: 
Podmínky a způsob konání maturitní zkoušky upraví ředitel školy na žádost osobě, která se 
a) vzdělává ve škole mimo území České republiky ve školním roce, ve kterém koná maturitní zkoušku, a vzdělávala se ve škole mimo území České republiky alespoň 1 školní rok ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku k této zkoušce, nebo 
b) vzdělávala ve škole mimo území České republiky alespoň 2 školní roky ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku k této zkoušce.) 
Tato úprava výrazně prodlužuje období, jež dává žákovi možnost konat zkoušku jako cizinec. 
Škola předá žákovi potvrzený výpis z přihlášky z informačního systému Centra nejpozději do 5 dnů od předání údajů Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále CZVV), tj. nejpozději do 5 dnů od 15. prosince pro jarní zkušební období nebo od 30. června pro podzimní zkušební období. V případě nesouladu údajů uvedených ve výpisu žák zašle škole do 5 dnů správné údaje. Nadále se tedy nepožaduje, aby žák svým podpisem stvrzoval správnost údajů uvedených ve výpisu, má se za to, že údaje jsou správné; pokud ne, žák zašle opravený výpis. 
Zvláštní pravidla přihlašování ke komplexní profilové práci jsou zpracována v kapitole Komplexní profilová práce. 

1. SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY 

Společná část maturitní zkoušky je konána pouze formou didaktických testů. 
Povinně každý maturující žák koná didaktický test z českého jazyka a literatury. Dále si volí mezi didaktickým testem z cizího jazyka (takového cizího jazyka, který je v nabídce školního vzdělávacího programu daného oboru vzdělání a který splňuje povinnou dotaci hodin pro profilové zkušební předměty) nebo didaktickým testem z matematiky. 
V rámci nepovinných zkoušek si může žák zvolit zkoušku z cizího jazyka, matematiky nebo matematiky rozšiřující. 
Didaktické testy jsou hodnoceny pouze „uspěl/neuspěl“. Hodnocení „uspěl“ tedy není podmínkou pro připuštění žáka k profilovým zkouškám, ale podmínkou pro získání maturitního vysvědčení.
Na vysvědčení o maturitní zkoušce je uveden: uspěl(a) s procentuálním vyjádřením úspěšnosti. Převedení procentuální úspěšnosti na známky např. pro potřeby zahraničního studia umožňuje Europass1. 
Zkouška z českého jazyka a literatury 
Didaktický test ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura trvá 85 minut a žákovi podle § 20 školského zákona se na jeho žádost prodlužuje doba konání didaktického testu z českého jazyka a literatury o 30 minut a má možnost použít překladový slovník. 
Zkouška z cizího jazyka 
Žák může zvolit pouze takový cizí jazyk, který je ve škole vyučován a který splňuje povinnou dotaci hodin pro profilové zkoušky ve školním vzdělávacím programu daného oboru vzdělání, ve kterém se žák vzdělává, tj. čtyři týdenní vyučovací hodiny za celou dobu vzdělávání. (Musí se zároveň jednat o cizí jazyk uvedený v § 7 vyhlášky – anglický, francouzský, německý, ruský a španělský jazyk.) 
Didaktický test ze zkušebního předmětu cizí jazyk trvá 110 minut, z toho 40 minut poslechová část testu a 70 minut část testu ověřující čtení a jazykové vědomosti a dovednosti. 
Zkouška z matematiky 
Didaktický test z matematiky trvá 135 minut. Žákovi podle § 20 školského zákona se na jeho žádost prodlužuje doba konání didaktického testu o 10 minut a umožňuje se při konání didaktického testu použít překladový slovník. 
(Žák, který koná didaktický test z matematiky, bude mít v profilové části o 1 známku méně, neboť na konání didaktického testu z matematiky již nenavazuje žádná povinná profilová zkouška.) 
Pokud si žák vybere v rámci společné části zkoušku z matematiky, nemá to vliv na jeho možnost volby zkoušky z matematiky i v profilové části, pokud tato bude ředitelem školy stanovena mezi povinnými nebo nepovinnými (volitelnými) zkouškami. 
Nepovinná zkouška z matematiky rozšiřující 
Zkouška ze zkušebního předmětu „matematika rozšiřující“ se koná ve společné části jako nepovinná zkouška. Didaktický test z matematiky rozšiřující trvá 150 minut. Žákovi podle § 20 školského zákona se na jeho žádost prodlužuje doba konání didaktického testu o 15 minut a umožňuje se při konání didaktického testu použít překladový slovník. 
Organizace společné části maturitní zkoušky 
CZVV distribuuje zkušební dokumentaci do zkušebního místa v bezpečnostních schránkách nejpozději poslední pracovní den před zahájením didaktických testů. V den příslušné zkoušky ředitel školy za přítomnosti komisaře vyjme zkušební dokumentaci pro příslušný předmět a nejdříve 20 minut před zahájením příslušné zkoušky předá za přítomnosti komisaře zadavateli. Ani v tomto procesu se tedy nic nemění. 
…………………………………………………………………………………..
1 https://europass.cz/dodatek-k-osvedceni-prevadi-procenta-uspesnosti-maturity-na-znamky

2. PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY 

Ředitel školy nejpozději 7 měsíců před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky určí nabídku povinných a nepovinných zkoušek dle školního vzdělávacího programu, včetně formy a témat těchto zkoušek. Dále také stanoví a zveřejní konkrétní délku konání a rozsah textu písemných prací, maturitní seznam literárních děl a kritéria pro sestavení žákovského seznamu literárních děl k ústní zkoušce z českého jazyka a literatury. Ředitel školy zveřejní podrobnosti o délce obhajoby maturitní práce a také zveřejní délku a způsob konání písemné zkoušky a praktické zkoušky, a nejnižší hranici pro úspěšné vykonání standardizované zkoušky (poprvé se uplatní pro jarní zkušební období 2026). 
Ředitel školy může do nabídky povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky zařadit pouze předměty nebo jiné ucelené části vzdělávacího obsahu, jejichž součet týdenních vyučovacích dob v jednotlivých ročnících stanovených učebním plánem školního vzdělávacího programu činí za celou dobu vzdělávání nejméně 4 vyučovací hodiny. Pokud je obsahem zkoušky více obsahově příbuzných předmětů nebo jiných ucelených částí vzdělávacího obsahu školního vzdělávacího programu, pak se jejich týdenní vyučovací doby sčítají. 
(Součet týdenních vyučovacích dob za celou dobu vzdělávání odráží počet hodin vyučovaných v týdnu za celou dobu vzdělávání, např. předmět vyučovaný 2 hodiny týdně ve třetím a čtvrtém ročníku dosahuje celkové dotace 4 hodin (0-0-2-2), obdobně jako předmět vyučovaný jednu hodinu týdně po čtyři roky vzdělávání (1-1-1-1). 
Př.: žák může konat maturitní zkoušku z německého jazyka i v případě, že jej ve škole nestuduje, ale musí být současně splněna hodinová dotace podle školního vzdělávacího programu, tj. německý jazyk musí být součástí školního vzdělávacího programu a splňovat minimální hodinovou dotaci. Dotace hodin podle školního vzdělávacího programu tedy ovlivňuje rozhodování ředitele školy při stanovování povinných zkoušek, ze kterých si žák může k vykonání maturitní zkoušky vybírat, přestože daný zkušební předmět nemusí vůbec navštěvovat, např. v případě žáka z bilingvní rodiny. 
Není-li však německý jazyk ve školním vzdělávacím programu v dotaci minimálně 4 hodiny, pak nemůže být ředitelem školy zařazen do nabídky povinných či nepovinných zkoušek, tudíž si žák nemůže německý jazyk ani zvolit (ani pro společnou ani pro profilovou část). 
Výše uvedený minimální rozsah týdenní vyučovací doby neplatí u zkráceného studia podle § 85 školského zákona na zkoušky podle § 14a až 14d vyhlášky č. 177/2009 Sb. 
Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, a pokud si žák ve společné části maturitní zkoušky zvolil cizí jazyk, ze zkoušky z tohoto cizího jazyka, a z dalších 2 nebo 3 povinných zkoušek dle § 79 odst. 1 školského zákona. Počet dalších povinných zkoušek je taktéž dán RVP a o konkrétním počtu pro všechny žáky daného oboru vzdělání rozhodne ředitel školy. Z toho vyplývá, že není možné, aby dva žáci téhož oboru vzdělání konali rozdílný počet dalších povinných zkoušek. 
V případě, že žák koná zkoušku z cizího jazyka, pak ji koná v úrovni odpovídající školnímu vzdělávacímu programu. 
(Dle RVP dosahují výstupní úrovně v 1. cizím jazyce gymnázia minimálně B2, střední odborné školy B1, stanoví-li škola ve školním vzdělávacím programu úroveň vyšší, pak zkouška probíhá vždy v úrovni odpovídající školnímu vzdělávacímu programu.) 
Tato změna se uplatní od jarního zkušebního období 2026. 
Společná pravidla pro písemnou práci z českého jazyka a literatury a cizího jazyka 
Při konání písemné práce z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka každý žák sedí v samostatné lavici. 
V průběhu zkoušky je zakázána vzájemná komunikace mezi žáky. V průběhu maturitní zkoušky mohou žáci používat pouze povolené pomůcky. Při konání maturitní zkoušky není u žáků a asistentů dovolena přítomnost elektronických komunikačních prostředků. 
V jedné učebně může být nejvýše 14 žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky. 
Zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka se konají vždy formou písemné práce a formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí. Jinou formou se konat naopak nemohou. To neplatí u komplexní profilové práce, viz kapitola Komplexní profilová práce.
(Není rozhodující, jedná-li se o cizí jazyk, ke kterému se žák hlásí ve společné části, či jedná-li se o zkoušku z cizího jazyka konanou pouze v profilové části. Z toho důvodu není možné, aby se žák hlásil ke konání zkoušky ze stejného předmětu dvakrát, ale je možná varianta, že žák, který ve společné části konal zkoušku z matematiky nebo např. anglického jazyka, může v profilové části zvolit např. německý jazyk, z něhož bude konat pouze písemnou práci a ústní zkoušku.) 
K odlišnostem u komplexní profilové práce viz příslušnou kapitolu. 

Profilová zkouška z českého jazyka a literatury 
Písemná práce z českého jazyka a literatury 
Písemnou prací z českého jazyka a literatury se rozumí vytvoření souvislého textu odpovídajícího slohové práci, jehož minimální rozsah je 250 slov, tj. nejmenší možný počet slov, při kterém lze práci hodnotit je 250; písemná práce trvá nejméně 110 minut včetně času na volbu zadání. Při konání písemné práce již nemá žák možnost použít Pravidla českého pravopisu. Konkrétní délku konání a počet slov stanovuje ředitel školy. 
Změna spočívající ve zrušení možnosti použít Pravidla českého pravopisu se uplatní od jarního zkušebního období 2026. 
Pozn: Pravidla českého pravopisu tak, jak je známe z dob minulých, zcela pozbyla původního významu, Ústav pro jazyk český již negarantuje obsah listinných vydání, tudíž v současné době již pravidla neodrážejí soudobé trendy. 
Pro písemnou práci ředitel školy stanoví nejméně 4 zadání, která se žákům zpřístupní bezprostředně před zahájením zkoušky. Po zahájení zkoušky si žák 1 zadání zvolí. Zadání písemné práce obsahuje název zadání, způsob zpracování zadání a popřípadě výchozí text k zadání. Součástí výchozího textu k zadání může být i obrázek, graf. 
Ředitel školy určí způsob záznamu vytvářeného textu a seznámí s rozhodnutím žáky nejpozději 2 měsíce před konáním příslušné zkoušky. Zadání písemné práce jsou stejná pro všechny žáky daného oboru vzdělání příslušné školy. Písemnou práci konají žáci daného oboru vzdělání ve stejný den a čas; v případě stejného zadání písemné práce pro více oborů vzdělání téže školy konají ve stejný den a čas písemnou práci žáci těchto oborů. 
Žákovi podle § 20 se na jeho žádost prodlužuje doba konání písemné práce z českého jazyka a literatury o 40 %. Při konání písemné práce může použít překladový slovník. Překladový slovník může být využit v listinné podobě nebo v elektronické podobě, je-li k dispozici k využívání off-line. (Cizinci bez doporučení se musí domluvit se školou, jestli a jakým způsobem budou překladový slovník využívat. Slovník nesmí být v mobilu – mobil není povolená pomůcka. Může být nahrán do školního PC, NTB, popř. iPAD – ovšem bez připojení k internetu. Nelze použít slovníky, které jsou pouze on-line. Zajištění řádného použití těchto pomůcek, které nezvýhodňuje žáka, je v kompetenci školy.) Od jarního zkušebního období 2026 již tito žáci nemohou využívat Slovník spisovné češtiny. 
(Obsah a témata jsou výlučně v gesci jednotlivých škol, stejně jako hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury. Kritéria hodnocení musí být stanovena předem a maturující žáci s nimi musí být seznámeni nejpozději před zahájením zkoušky. Kritéria hodnocení by měla brát v úvahu stylistickou úroveň vypracování textu, dodržení tématu, slohového útvaru a bohatství lexika, stejně jako oblast gramatiky, morfologie s důrazem na syntaktickou stavbu textu. 
Stanovením kritérií ředitel školy určí princip bodového hodnocení, sledují se jevy jako téma a obsah, funkčnost textu vzhledem ke komunikační situaci. Pokud práce obsahuje odchylky od zadání, vykazuje gramatické nesrovnalosti, chudou slovní zásobu apod., snižuje se bodové hodnocení. Rozsah a jeho dodržení je pro práci zásadní, žákům je potřeba sdělit, že minimální rozsah je nutné dodržet, pak lze v kritériích navýšit rozsah práce na 300 slov a případně penalizovat menší rozsah, ale práci obsahující méně než 250 slov je nutné hodnotit nedostatečně kvůli nedodržení rozsahu, bez ohledu na kvalitu jejího zpracování.
Nastaví-li škola rozsah práce v rozmezí např. 250-300 slov, v případě přesáhnutí horní hranice lze penalizovat, ale není možné při splnění všech ostatních kritérií zadání hodnotit známkou nedostatečnou. 
I když víme, že pro hodnocení je stěžejní celkové vyznění textu, tudíž skvělá, lexikálně bohatá práce, která je gramaticky správná, je vhodné upozornit žáky, jak se slova počítají, nejjednodušším principem je počítání slov jako ve Wordu – co znak oddělený mezerou, to jedno slovo, pokud zvolíte jiné pravidlo, je důležité, aby bylo pro žáky transparentní, aby nedocházelo ke zbytečným nedorozuměním.) 
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury před zkušební maturitní komisí 
Ředitel školy určí v souladu s rámcovým a školním vzdělávacím programem daného oboru vzdělání maturitní seznam nejméně 60 literárních děl. Ředitel školy s více obory vzdělání může vytvořit jeden maturitní seznam literárních děl, který obsahuje literární díla pro různé obory vzdělání. Zároveň ředitel školy stanoví kritéria pro sestavení vlastního seznamu literárních děl žákem. Maturitní seznam literárních děl a kritéria platí i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku. 
Z maturitního seznamu literárních děl a v souladu s kritérii žák připraví vlastní seznam literárních děl v počtu stanoveném ředitelem školy; nejnižší počet literárních děl v žákovském seznamu je 20. Žák odevzdá seznam řediteli školy nebo jím pověřené osobě do 31. března roku, v němž se maturitní zkouška koná, pro jarní zkušební období a do 30. června roku, v němž se maturitní zkouška koná, pro podzimní zkušební období. 
Bezprostředně před zahájením přípravy k ústní zkoušce si žák vylosuje číslo pracovního listu. Příprava k ústní zkoušce trvá 15 až 20 minut (dle rozhodnutí ředitele školy). Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut. V jednom dni nelze losovat dvakrát pracovní list ke stejnému literárnímu dílu. Neodevzdá-li žák do 31. března, resp. do 30. června. vlastní seznam literárních děl, losuje si u zkoušky z pracovních listů ke všem dílům maturitního seznamu literárních děl pro daný obor vzdělání. 
Ústní zkouška se uskutečňuje formou řízeného rozhovoru s využitím pracovního listu obsahujícího úryvek nebo úryvky z konkrétního literárního díla. Ředitel školy zajistí pracovní listy pro žáky k dílům z jejich vlastních seznamů literárních děl. Součástí pracovního listu je i zadání ověřující znalosti a dovednosti žáka vztahující se k učivu o jazyce a slohu. 
To neplatí, pokud žák koná maturitní zkoušku způsobem komplexní profilové práce, viz kapitola Komplexní profilová práce. 
Hodnocení profilové zkoušky z českého jazyka a literatury 
U zkoušky z českého jazyka a literatury tvoří hodnocení písemné práce 40 % a ústní zkoušky 60 %. Je na škole samotné, zda výsledná známka bude vypočtena z jednotlivých bodů či procentuální stupnice. 
Ústní zkouška má vyšší hodnotu, podle jejího hodnocení na stupnici 1–4 převáží známka celkového hodnocení. 
Př.: Z písemné práce hodnocen žák 2, z ústní zkoušky hodnocen 3, výsledné hodnocení: dobrý. 
Způsob a kritéria hodnocení každé zkoušky nebo její části včetně hranic úspěšnosti navrhuje ředitel, nejpozději před konáním první zkoušky schvaluje zkušební maturitní komise. 
Způsob hodnocení – stanovuje podle jaké stupnice (známky, bodové škály, procenta) probíhá hodnocení. 
Kritéria hodnocení stanovují hranice úspěšnosti jednotlivých zkoušek, dále specifikují minimální a maximální hodnocení, tj. jaké bodové či procentuální hodnocení odpovídá jakému výsledku. 
Žák vykoná zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny části dané zkoušky. 
(V případě, že žák nevykonal úspěšně písemnou práci, neprospěl, a to i v případě, že by z ústní zkoušky získal plný počet bodů nebo známku výbornou, opakuje pak pouze písemnou práci.)

Zkouška z cizího jazyka 
Účelem maturitní zkoušky je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových vědomostí a dovedností žáka, které jsou důležité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání nebo odborných činností. 
Písemná práce z cizího jazyka 
Písemnou prací z cizího jazyka se rozumí vytvoření souvislého textu nebo textů v celkovém minimálním rozsahu 200 slov, hodnotit lze práci, která obsahuje 200 a více slov; písemná práce trvá nejméně 60 minut včetně času na volbu zadání. Konkrétní délku konání a počet slov stanovuje ředitel školy. Při konání písemné práce má žák možnost použít překladový slovník. 
Ředitel školy stanoví 1 nebo více zadání, která se žákům zpřístupní bezprostředně před zahájením zkoušky. Pokud je stanoveno více než 1 zadání, žák si po zahájení zkoušky 1 zadání zvolí. Zadání písemné práce obsahuje název zadání, způsob zpracování zadání, popřípadě výchozí text k zadání. Součástí výchozího textu k zadání může být i obrázek, graf. 
Zadání písemné práce z konkrétního cizího jazyka jsou stejná pro všechny žáky daného oboru vzdělání příslušné školy. Písemnou práci konají žáci daného oboru vzdělání ve stejný den a čas. V případě stejného zadání písemné práce pro více oborů vzdělání téže školy konají ve stejný den a čas písemnou práci žáci těchto oborů. 
(v úrovni B1 žák napíše dle zadání jednoduchý souvislý text na známá témata nebo na témata z oblasti svých zájmů, témata související s běžným životem, prací, koníčky, aktuálním děním atd. Prokáže, že umí plynule vyprávět příběh nebo v hrubých rysech přiblížit obsah knihy či filmu a vylíčit své reakce, popsat zážitky a události, sny a stručně zdůvodnit a jednoduše vysvětlit své názory a plány a srozumitelně vyjádřit podstatu myšlenky. Dokáže k vyjádření používat širokou škálu jazykových funkcí a v jejich rámci reagovat. 
Stanovením kritérií lze určit princip bodového hodnocení, sledují se jevy jako téma a obsah, funkčnost textu vzhledem ke komunikační situaci. Pokud práce obsahuje odchylky od zadání, vykazuje gramatické nesrovnalosti, chudou slovní zásobu apod., sníží se bodové hodnocení. 
Rozsah a jeho dodržení je pro práci zásadní, žákům je potřeba sdělit, že minimální rozsah je nutné dodržet, pak v kritériích lze stanovit, např. že práce může být v rozsahu 200–250 slov, ale práci obsahující méně než 200 slov již nelze hodnotit kvůli nedodržení rozsahu.) 
Zadání mohou tvořit např. 2 texty o různých délkách, v takovém případě je nutné popsat v kritériích, jak obě části budou hodnoceny, jaké jsou minimální rozsahy jednotlivých textů, kdy bude text ještě hodnocen. 
Zadání písemné práce v úrovni B1 by mělo obsahovat téma (název zadání), popř. výchozí text v cizím jazyce, např. „My Hobby“, ale konkrétní instrukce a pokyny týkající se rozsahu, slohového útvaru a náležitostí, jež práce musí obsahovat, mohou být uvedeny v češtině. 
Ústní zkouška z cizího jazyka před zkušební maturitní komisí 
Úroveň maturitní zkoušky z cizího jazyka stanoví školní vzdělávací program, jak vyplývá z § 79 odst. 1 školského zákona. Tato úroveň musí být stejná nebo vyšší než jak vyžaduje rámcový vzdělávací program daného oboru vzdělání. 
Ředitel školy v souladu s rámcovým a školním vzdělávacím programem stanoví 20 až 30 témat. Témata jsou platná i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku. 
Ústní zkouška z cizího jazyka koresponduje s podmínkami všech profilových zkoušek konaných formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí dle § 16 vyhlášky č. 177/2009 Sb. Všechny zkoušky konané formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí musí být monotematické. 
Ústní zkouška z cizího jazyka se uskutečňuje formou řízeného rozhovoru s využitím pracovního listu obsahujícího 1 nebo více zadání ke konkrétnímu tématu. U oborů vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M a L je součástí pracovního listu i zadání ověřující znalost terminologie vztahující se ke vzdělávací oblasti odborného vzdělávání. Prověření odborné slovní zásoby v rámci ústní zkoušky z cizího jazyka nemusí být vázáno na losované téma. 
Bezprostředně před zahájením přípravy k ústní zkoušce si žák vylosuje 1 téma. Příprava k ústní zkoušce trvá 15 až 20 minut (dle rozhodnutí ředitele školy). Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut. V jednom dni nelze losovat dvakrát stejné téma. 
(Pracovní list je monotematický, z toho vyplývá, že pod vhodně zvoleným obecnějším tématem se může při řízeném rozhovoru nad pracovním listem využít více takových zadání, která z daného tématu vycházejí, ale mohou ověřovat různé maturantovy kompetence. Obdobně tomu tak bylo i v letech předchozích v rámci 4 zadání v jednom pracovním listu (z toho 3. zadání z nich si tvořila většina škol sama a zaměřila ho na odborný profil absolventa). 
Současný požadavek vyplývající z vyhlášky č. 177/2009 Sb., na sjednocení principu ústní zkoušky konané před zkušební maturitní komisí s ostatními zkouškami konanými touto formou i z jiných předmětů vychází z toho, že všechna zadání v pracovním listu musí vycházet z vylosovaného zastřešujícího tématu. Pracovní list může obsahovat úryvek z textu, obrázek, graf apod., na kterých zkoušející mohou ověřit různé znalosti či schopnosti zkoušeného. 
Odborná terminologie v případě oborů vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M a L nemusí být vázána na vylosované téma. Použití zadání z dřívějších pracovních listů od CZVV je možné, pokud budou jednotlivá zadání vhodně sestavena tak, aby tematicky odpovídala losovaným tématům. Nad přípravou pracovních listů je vhodná vzájemná spolupráce učitelů cizích jazyků a učitelů odborných předmětů, aby ověřované znalosti u maturitní zkoušky odpovídaly reálným potřebám jak osobního, tak i profesního života. 
Hodnocení profilové zkoušky z cizího jazyka 
U zkoušky z cizího jazyka tvoří hodnocení písemné práce 40 % a ústní zkoušky 60 %. Je na škole samotné, zda výsledná známka bude vypočtena z jednotlivých bodů či procentuální stupnice. Způsob a kritéria hodnocení každé zkoušky nebo její části včetně hranic úspěšnosti navrhuje ředitel, nejpozději před konáním první zkoušky schvaluje zkušební maturitní komise. 
Žák vykoná zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny části dané zkoušky. 

Společná ustanovení ke konání zkoušek profilové části maturitní zkoušky 
Ředitel školy zveřejní konkrétní délku konání a rozsah textu písemné práce, maturitní seznam literárních děl a kritéria pro sestavení žákovského seznamu literárních děl, podrobnosti o délce obhajoby maturitní práce, délce a způsobu konání písemné zkoušky a praktické zkoušky spolu s nabídkou zkoušek profilové části maturitní zkoušky na veřejně přístupném místě ve škole i způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 7 měsíců před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky. 
V případě, že ředitel školy stanoví pro konání zkoušek z dalších zkušebních předmětů kombinaci 2 nebo více forem uvedených v § 15 až 18 vyhlášky č. 177/2009 Sb., postupuje se při konání jednotlivých částí zkoušky podle ustanovení vyhlášky vztahujícího se k příslušné formě zkoušky. 
V případě, že součástí nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky pro daný obor vzdělání je zkouška z cizího jazyka, z kterého žák nekoná povinnou zkoušku společné části maturitní zkoušky, koná žák tuto zkoušku také ve formě písemné práce a ústní zkoušky. 
Pro konání písemné práce a písemné zkoušky stanoví ředitel školy způsob záznamu vytvářeného textu, a seznámí s tímto rozhodnutím žáky nejpozději 2 měsíce před konáním příslušné zkoušky. 
(Způsobem záznamu je myšlena varianta rukopisná či strojopisná, tj. ředitel školy může rozhodnout o tom, že žáci budou zkoušky konané těmito formami konat na počítači.)

Nahrazující zkouška (§ 81a školského zákona, § 19a vyhlášky č. 177/2009 Sb.) 
Nově školský zákon a vyhláška umožňují nahradit mimo zkoušky z cizího jazyka i jinou zkoušku profilové části maturitní zkoušky standardizovanou zkouškou. Je plně v kompetenci ředitele školy v souladu se stanovenými podmínkami pro konání profilových zkoušek rozhodnout, zda umožní žákům nahradit celou profilovou zkoušku nebo pouze její část. 
MŠMT nebude zveřejňovat seznam, ředitel školy ho stanoví v souladu s § 81b školského zákona. 
Ředitel školy 7 měsíců před konáním první profilové zkoušky stanoví seznam standardizovaných zkoušek, jimiž umožní nahrazovat zkoušky, a také, zda umožní nahrazení celé zkoušky či části zkoušky. 
Lze předpokládat, že tyto nově doplňované standardizované zkoušky mohou mít i mezinárodní charakter a mohou být konány i v cizím jazyce, je možné nahrazovat i těmito zkouškami. 
V případě, že je v cizím jazyce nahrazována pouze část zkoušky, její zbývající část je již konána standardně v českém jazyce (vyjma zkoušky z cizího jazyka). Pouze v případě, kdy škola má pro daný předmět, ze kterého je profilová zkouška konána, povoleno odlišné konání maturitní zkoušky podle § 81 odst. 9 školského zákona, je i zbývající část profilové zkoušky konána v příslušném cizím jazyce. 
Nahradit lze povinnou i nepovinnou zkoušku, ředitel školy může umožnit nahrazení celé zkoušky nebo části zkoušky. V případě, že žák standardizovanou zkouškou nebo zkouškami nahrazuje část zkoušky, ze zbývajícího rozsahu koná zkoušku v profilové části maturitní zkoušky. Ředitel školy musí v takovém případě zveřejnit kritéria pro stanovení výsledného stupně prospěchu, který bude uveden na vysvědčení o maturitní zkoušce. 
Pokud ředitel školy při zvažování, zda umožnit nahrazení standardizovanou zkouškou, dospěje k závěru, že nahrazení umožní, ale že daná standardizovaná zkouška (případně více standardizovaných zkoušek), nepokrývá obsah profilové zkoušky v celém rozsahu, pak stanoví povinnost konat profilovou zkoušku pro zbývající rozsah. 
(Pozn.: 
Ohledně obsahového překrytí je třeba rozlišovat, zda jde o nahrazení zkoušky z cizího jazyka, nebo o jiné zkoušky. 
U zkoušky z cizího jazyka nemusí být splněna podmínka, že standardizovaná zkouška ověřuje obdobný rozsah vzdělávání. V tomto případě ředitel může (a nemusí) stanovit, že uzná celou zkoušku. Ředitel může (a nemusí) stanovit, že zkoušku uzná pouze částečně a bude vyžadovat, aby žák částečně konal profilovou zkoušku. Např. u gymnázií lze standardizovanou zkouškou uznat písemnou práci a vyžadovat konání ústní zkoušky. Např. u středních odborných škol lze standardizovanou zkoušku z cizího jazyka uznat celou, nebo s výjimkou odborné terminologie, a vyžadovat konání ústní zkoušky v rozsahu odborné terminologie. 
Oproti tomu u zkoušky z jiného předmětu (než je cizí jazyk) je nutné dodržet podmínku, že zkouška ověřuje odborný rozsah. Pokud ředitel školy dospěje k závěru, že standardizovaná zkouška obsahově zcela odpovídá, a uzná celou zkoušku, může (a nemusí) přesto vyžadovat konání profilové zkoušky v určitém rozsahu (viz postup výše). Pokud ředitel školy dospěje k závěru, že standardizovaná zkouška obsahově odpovídá pouze částečně, pak musí vyžadovat konání profilové zkoušky ve zbývajícím rozsahu, např. u odborné terminologie, a nemůže zkoušku uznat zcela. 
Tj. např. žák v rámci ústní zkoušky z cizího jazyka vylosuje téma, stejně jako ostatní žáci, ale ústní zkouška bude vedena pouze k části pracovního listu týkající se ověření odborné terminologie. Na přípravu ke zkoušce žák bude mít adekvátní část z celkové doby na přípravu, stejně tak, jako bude snížen rozsah vlastního ústního zkoušení před zkušební komisí, např. pouze 5 minut. Hodnocení pak bude vycházet z kritérií pro nahrazení zkoušky certifikátem (např. v rozsahu 70 %) a z výsledného hodnocení za ústní zkoušku (např. 30 %). Obdobně lze použít pro zkoušky konané v jiných formách.) 
Povinnou nebo nepovinnou zkoušku z cizího jazyka lze nahradit výsledkem standardizované zkoušky podle školského zákona dokládajícím jazykové znalosti žáka na jazykové úrovni stanovené rámcovým vzdělávacím programem daného oboru vzdělání, nebo na úrovni vyšší podle SERR, nejméně však na úrovni B1 podle SERR. Pro gymnázia musí být úroveň zkoušky minimálně B2 pro první cizí jazyk, jak vyplývá z rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia. 
(Nahradit lze profilovou část maturitní zkoušky z cizího jazyka, tj. i písemnou práci a ústní zkoušku navázanou na konání didaktického testu; didaktický test ve společné části žák koná vždy. Nahradit lze jednu povinnou a jednu nepovinnou zkoušku z cizího jazyka.) 
Povinnou zkoušku z cizího jazyka lze nahradit pouze za předpokladu, že v profilové části maturitní zkoušky je žák přihlášen ke konání alespoň 4 zkoušek. 
Pokud by ředitel školy stanovil vlastní další 2 profilové zkoušky, mimo zkoušky z jazyků navázaných na společnou část, a žák si ve společné části zvolil didaktický test z matematiky, pak nemůže zkoušku z cizího jazyka nahradit výsledkem standardizované zkoušky. V takovém případě je totiž žák přihlášen ke konání pouze 3 profilových zkoušek. Na možnost nahrazení nepovinné zkoušky z cizího jazyka se stanovený počet povinných zkoušek v profilové části nevztahuje. 
Obdobně lze nahradit další zkoušku konanou v profilové části, pokud žák vedle zkoušky z českého jazyka a literatury a případně z cizího jazyka koná (tedy nejsou zcela nahrazeny) další alespoň dvě povinné zkoušky. Pod pojmem „koná“ se rozumí konání profilové zkoušky některou z forem stanovených v § 79 odst. 4 školského zákona. Za zkoušku, kterou žák koná, je možné považovat i zkouškou, kterou žák standardizovanou zkouškou nahrazuje pouze částečně a ve zbylé části ji koná. 
Možnost nahrazení další profilové zkoušky není limitována možností nahrazení zkoušky z cizího jazyka a obráceně. 
Všichni žáci jednoho oboru vzdělání musí mít stejný počet dalších povinných zkoušek profilové části – není možné, aby ti, kteří si vyberou ve společné části cizí jazyk, měli v profilové části 2 další povinné zkoušky a žáci, kteří si vyberou ve společné části matematiku, měli v profilové části 3 další povinné zkoušky. 
Př: Pokud žák ve společné části koná zkoušku z ČJL a z CJ a v profilové části ředitel školy stanoví další dvě zkoušky, tj. v profilové části je žák přihlášen ke konání 2 zkoušek navazujících + 2 dalších profilových zkoušek = 4, v takovém případě může žák nahradit profilovou zkoušku z cizího jazyka (nebo její část), ale nemůže nahradit další celou profilovou zkoušku (viz § 81a odst. 4 školského zákona). 
V případě, že žák ve společné části je přihlášen ke konání zkoušky z ČJL a z MAT a v profilové části k navazující zkoušce z ČJL + dalším 2 zkouškám, tj. pouze ke 3 profilovým zkouškám, v takovém případě nemůže žák žádnou zkoušku nahradit. 
Je-li žák přihlášen ve společné části k ČJL + MAT a v profilové části k navazující zkoušce z ČJL + dalším 3 zkouškám = 4 zkouškám, může buď nahradit zkoušku z cizího jazyka v profilové části, nebo jednu další povinnou zkoušku konanou v profilové části maturitní zkoušky. 
Je důležité, aby pro nahrazení byly splněny podmínky: 
- pro nahrazení jazykové zkoušky jde o podmínku, že žák je přihlášen k celkem alespoň 4 profilovým zkouškám. 
- pro nahrazení nejazykové zkoušky jde o podmínku, že žák koná alespoň 2 další povinné profilové zkoušky, které nejsou vázané na společnou část. (vedle ČJL a případně CJ ve společné části, které se přenášejí do profilové části, tedy žák musí konat alespoň 2 celé zkoušky nebo jejich části ze skupiny dalších zkoušek. 

Pokud by žák nahrazoval pouze část profilové zkoušky, pak de facto stále koná 2 zkoušky, přestože z jedné zkoušky má část nahrazenu. V tomto případě je tedy podmínka konání 2 dalších povinných profilových zkoušek splněna. 
Ředitel školy možnost nahrazujících standardizovaných zkoušek musí stanovit 7 měsíců před konáním první zkoušky v profilové části, určí seznam zkoušek, které umožní nahradit a kterou standardizovanou zkouškou a v jakém rozsahu (zda celou zkoušku nebo jen její část), pro zkoušky z cizího jazyka stanoví, v jaké jazykové úrovni dle SERR. Pro všechny nahrazující zkoušky ředitel školy stanoví nejnižší hranici pro úspěšné vykonání standardizované zkoušky. 

Standardizovaná zkouška (§ 81b školského zákona) 
Ředitel může stanovit možnost nahrazení, pokud standardizovaná zkouška ověřuje obdobný rozsah vzdělávání jako nahrazovaná zkouška dle školního vzdělávacího programu a organizace zkoušky skýtá záruku řádného průběhu. MŠMT již nebude zveřejňovat seznam standardizovaných zkoušek. 
Je vhodné, aby ředitel školy měl k dispozici standard dané zkoušky, dle kterého je zkouška koncipovaná a koná se. 
Standardizovaná zkouška může být vykonána v cizím jazyce. 
Ředitel školy sdělí žákovi do 14 dnů od předložení certifikátu, zda uznal nahrazení zkoušky (nejpozději však do dne konání této zkoušky, resp. s předstihem před konáním této zkoušky, aby ji žák mohl v případě neuznání certifikátu vykonat). Lhůta pro podání žádosti žákem končí 31. března. Vzhledem k uvedeným termínům je vhodné, aby případné dubnové předtermíny se nekonaly začátkem dubna, ale až později. Na sdělení není stanoven formulář a nejde o správní rozhodnutí. 
V případě, že žák nahradil zkoušku nebo její část standardizovanou zkouškou, uvede se v protokolu o výsledcích profilové části maturitní zkoušky název standardizované zkoušky, u zkoušky z cizího jazyka úroveň dle SERR a přílohou protokolu je doklad (tj. originál nebo úředně ověřená kopie) o úspěšném vykonání této zkoušky. 
V případě komplexní profilové práce není možné nahradit povinné zkoušky standardizovanou zkouškou. Nepovinné zkoušky nahradit lze. 
Odlišnosti konání maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky 
Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky mají podle závažnosti svého znevýhodnění právo na úpravu prostředí, navýšení časového limitu, obsahové a formální úpravy zadání zkoušek společné a profilové části maturitní zkoušky, odlišnosti v hodnocení, použití kompenzačních pomůcek, tlumočení a technickou nebo speciálně pedagogickou asistenci a přepis řešení zkoušek do záznamových archů v souladu s doporučením vydaným školským poradenským zařízením. Podrobnější vymezení těchto služeb je uvedeno v příloze č. 3 k vyhlášce č. 177/2009 Sb. 
Podmínky pro konání maturitní zkoušky se upraví žákovi na základě doporučení. Pokud potřeba vznikne v době, kdy již není možné vydat doporučení, může ředitel školy v dohodě s daným školským poradenským zařízením, a v případě společné části maturitní zkoušky rovněž v dohodě s CZVV, uzpůsobit konání zkoušky s přihlédnutím k pravidlům uzpůsobení maturitní zkoušky podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. 
(Škola bude ve spolupráci se školským poradenským zařízením navazovat na opatření, s nimiž se žáky pracovali a hodnotili je po celou dobu vzdělávání.) 
Nárok na uzpůsobení podmínek konání maturitní zkoušky pro cizince dle § 20 odst. 6 školského zákona 
Podmínky a způsob konání maturitní zkoušky upraví ředitel školy na žádost osobě, která se 
a) vzdělává ve škole mimo území České republiky ve školním roce, ve kterém koná maturitní zkoušku, a vzdělávala se ve škole mimo území České republiky alespoň 1 školní rok ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku k této zkoušce, nebo 
b) vzdělávala ve škole mimo území České republiky alespoň 2 školní roky ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku k této zkoušce.
Změny se uplatní od jarního zkušebního období 2026. 
Žák požádá v přihlášce (zatrhnutím příslušné kolonky) o uzpůsobení podmínek pro konání zkoušek na základě § 20 odst. 6 školského zákona a přiloží k přihlášce originály nebo úředně ověřené kopie o předchozím vzdělání mimo území ČR včetně jejich překladu do českého jazyka. (V případě pochybností o správnosti překladu může ředitel školy požadovat o předložení úředně ověřeného překladu.) 
Maturitní práce s obhajobou 
Nově není možné, aby maturitní práci s obhajobou zpracovávalo a obhajovalo několik žáků společně. Je nutné témata a způsob zpracování individualizovat tak, aby každý žák zpracoval a obhajoval svou práci s jedinečným tématem. Opravné a náhradní zkoušky na základě přechodného ustanovení se dokončují podle dosavadních právních předpisů, tj. v těchto případech může maturitní práci obhajovat více žáků společně. 

3. CELKOVÉ HODNOCENÍ ZKOUŠEK 

Hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky 
MŠMT zveřejní kritéria hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky způsobem umožňujícím dálkový přístup do 31. března roku, v němž se maturitní zkouška koná. Žák vykoná zkoušku úspěšně, pokud dosáhne alespoň hranice úspěšnosti. Hranici uvede CZVV v testových sešitech didaktických testů. 
I nadále platí, že didaktický test je vyhodnocován Centrem a že výsledky didaktických testů zpřístupní CZVV řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra v jarním zkušebním období nejpozději do 15. května, v podzimním zkušebním období nejpozději do 10. září. 
Ředitel školy zpřístupní žákům výsledky v nejbližším možném termínu formou protokolu o výsledcích didaktických testů žáka. Protokol zhotoví ředitel školy prostřednictvím informačního systému Centra pro každého žáka, který konal didaktický test. 
Didaktické testy společné části maturitní zkoušky se hodnotí slovně „uspěl(a)“, nebo „neuspěl(a)“ s procentuálním vyjádřením úspěšnosti. Převedení procentuální úspěšnosti na známky např. pro potřeby zahraničního studia umožňuje Europass. 
Pokud žák zkoušku nekonal, uvádí se v protokolu u příslušného zkušebního předmětu místo stupně prospěchu slovo „nekonal(a)“. 

Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky 
Každá zkouška profilové části je hodnocena zvlášť. 
Způsob a kritéria hodnocení každé zkoušky nebo její části včetně hranice úspěšnosti a způsob stanovení výsledného hodnocení zkoušek navrhuje ředitel školy, není-li stanoveno jinak, a nejpozději před začátkem konání první zkoušky schvaluje zkušební maturitní komise. 
Ředitel školy zveřejní schválený způsob hodnocení a zkušební maturitní komisí schválená kritéria hodnocení na přístupném místě ve škole a zároveň způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději před začátkem konání první ze zkoušek profilové části. V případě, že se zkouška skládá z více částí konaných různou formou, jsou hodnoceny také části zkoušky. Hodnocení každé části zkoušky se zohlední v návrhu výsledného hodnocení zkoušky. 
V případě zkoušek z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka tvoří hodnocení písemné práce 40 % a hodnocení ústní zkoušky 60 % celkového hodnocení zkušebního předmětu. 
Pokud se zkouška skládá z více částí konaných různou formou, vykoná žák zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny části dané zkoušky.
V případě, že žák povinnou zkoušku nebo její část ve společné části nebo v profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. 
(Toto pravidlo umožňuje, aby žák mohl opravnou zkoušku konat dvakrát z každé části zkoušky, zkouška konaná kombinací forem se již nepočítá jako 1 zkouška. 
Př. řádný termín: žák ÚZ vykonal nedostatečně, z písemné práce se omluvil 
náhradní termín: ÚZ nedostatečný, PP omluven 
náhradní termín: ÚZ výborný, PP nedostatečný 
cílem změny je, že žák v tuto chvíli má žák stále možnost vykonat dvakrát opravný termín z písemné práce.) 
Úspěšně vykonané části zkoušky se uznávají, a to i při konání maturitní zkoušky žákem, který nemohl tuto maturitní zkoušku dokončit v řádném termínu, neboť neukončil úspěšně poslední ročník vzdělávání. 
Pokud žák zkoušku nebo část zkoušky nekonal, uvádí se v protokolech u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nekonal(a)“. 
Ředitel školy nejpozději před začátkem konání první ze zkoušek profilové části v kritériích hodnocení stanoví pravidla převodu hodnocení na stupeň prospěchu, kterým na vysvědčení bude hodnocena zkouška, jejíž část nebo celá zkouška byla nahrazena úspěšně vykonanou standardizovanou zkouškou. 
Jedná se o stanovení konkrétního postupu převodu hodnocení na stupeň prospěchu části nebo celé zkoušky, je-li nahrazena část zkoušky, jsou v návrhu výsledného hodnocení zohledněna hodnocení každé části zkoušky. 
Hodnocení zkoušek s výjimkou písemné zkoušky, písemné práce a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise veřejně ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku nebo její část konal. Hodnocení písemné zkoušky, písemné práce a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise bez zbytečného odkladu po vyhodnocení zkoušky zkušební maturitní komisí. Pokud se písemná zkouška, písemná práce a praktická zkouška konají před ústními zkouškami, oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise jejich hodnocení nejpozději v době konání ústních zkoušek, pokud se komise sejde a o hodnocení hlasuje dříve, může předseda zkušební maturitní komise seznámit s výsledky písemných prací, praktických zkoušek či písemných zkoušek dříve než v den konání ústních zkoušek. 
(Pro hodnocení a možné přezkoumání zkoušek profilové části je nutné stanovit kritéria hodnocení, aby žák, zkoušející, ten, kdo práce opravuje, případně přezkumný orgán věděli, jaká kritéria nebyla dodržena či splněna. Krajské úřady budou rozhodovat na základě ředitelem školy stanovených kritérií včetně hranice úspěšnosti a zkušební dokumentace.) 
Není v souladu s platnou legislativou, aby výsledky jakékoliv zkoušky oznamoval žákům třídní učitel, zkoušející učitel nebo kdokoliv jiný než předseda zkušební maturitní komise. 

Celkové hodnocení maturitní zkoušky a vydání vysvědčení 
Celkové hodnocení maturitní zkoušky se provádí podle výsledků všech povinných zkoušek společné a profilové části maturitní zkoušky, podle stupnice 
a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky hodnocen stupněm horším než 2 – chvalitebný a zároveň prostý aritmetický průměr hodnocení ze všech povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky není vyšší než 1,50 a žák uspěl u povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky, 
b) prospěl(a), jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky hodnocen stupněm 5 – nedostatečný a žák uspěl u povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky, 
c) neprospěl(a), jestliže žák byl z některé povinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky hodnocen stupněm 5 – nedostatečný nebo žák neuspěl u některé povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky nebo povinnou zkoušku z jiného důvodu nevykonal úspěšně.

Zkušební maturitní komise 
Hodnocení maturitní práce navrhuje zkušební maturitní komisi vedoucí maturitní práce. Hodnocení ústní zkoušky navrhuje zkušební maturitní komisi zkoušející. Hodnocení praktické zkoušky, písemné zkoušky a písemné práce navrhuje zkušební maturitní komisi učitel pověřený ředitelem školy. 
Hodnocení praktické zkoušky v konzervatoři s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M navrhuje zkušební maturitní komisi učitel hlavního oboru. 
Hodnocení praktické zkoušky v oborech vzdělání skupiny Umění a užité umění navrhuje zkušební maturitní komisi umělecký vedoucí oboru. 
V rámci zkušební maturitní komise dochází ke zpřesnění pojmu zkoušející, kterým je učitel zkušebního předmětu, v případě komplexní profilové práce se jedná o učitele každého zkušebního předmětu, který zahrnuje tato práce. 
Přísedící je vymezen jako učitel vyučující týž nebo příbuzný předmět. 
Dalšími členy zkušební maturitní komise jsou v případě, že se zkouška nebo její část koná formou vypracování maturitní práce, také vedoucí maturitní práce a oponent. V případě komplexní profilové práce jsou dalšími členy zkušební maturitní komise také vedoucí a oponent této práce. 
Dalším členem komise může být i odborník z praxe, který vykonává činnost související s daným nebo příbuzným oborem vzdělání, ve kterém se zkouška koná. 
V případě duálního praktického vyučování může být dalším členem zkušební maturitní komise zástupce duálního poskytovatele jako přísedící s hlasem poradním, který ale nehlasuje o hodnocení žáka. 
Změny se poprvé použijí od jarního zkušebního období 2026. 

4. VYMEZENÍ DALŠÍCH ČINNOSTÍ ORGÁNŮ A OSOB ZABEZPEČUJÍCÍCH MATURITNÍ ZKOUŠKY 

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání 
CZVV zpracovává a vydává metodické postupy pro výkon funkce orgánů zajišťujících maturitní zkoušky, ředitele školy, komisaře, zadavatele a sleduje jejich dodržování při přípravě podmínek pro konání didaktických testů zkoušek společné části maturitní zkoušky ve škole, při jejich průběhu. 
Zadavatel je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky společné části maturitní zkoušky. (§ 80a odst. 4) 

Ředitel školy 
Ředitel školy navrhuje CZVV pedagogické pracovníky pouze pro výkon funkce komisaře a zadavatele pro společnou část maturitní zkoušky. Povinností ředitele školy pro profilové zkoušky je dále určit a pověřit učitele, který bude zkušební komisi navrhovat hodnocení praktické zkoušky, písemné zkoušky a písemné práce. 
Ředitel školy pověřuje učitele zajištěním řádného průběhu praktické zkoušky, písemné zkoušky nebo písemné práce. (§ 80 odst. 5 písm. e) 
Učitel zajišťující řádný průběh praktické zkoušky, písemné zkoušky nebo písemné práce je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky, a to v případě, že žák vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání těchto zkoušek nebo jiným způsobem vážně narušil průběh zkoušek; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne učitel bezprostředně. Důvody k vyloučení žáka zaznamená učitel v protokolu o maturitní zkoušce. (§ 80a odst. 6) 
Tato změna dává učiteli, který je v učebně přítomen, možnost bezprostředně vyloučit žáka, obdobně jako je v pravomoci zadavatele toto učinit. Předseda zkušební maturitní komise nebývá při konání profilových zkoušek přítomen v učebnách (dílnách, laboratořích, školním pracovišti), právě přítomný učitel tak může účinně zamezit případnému narušení průběhu zkoušky pro ostatní žáky.

5. JEDNOTLIVÁ ZKOUŠKA 

K jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, se uchazeč přihlašuje v termínech stanovených v § 4 odst. 1 vyhlášky č. 177/2009 Sb. prostřednictvím informačního systému Centra. Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, se koná ve zkušebních obdobích podle § 2 vyhlášky č. 177/2009 Sb. Součástí přihlášení k jednotlivé zkoušce je přiložení souboru obsahujícího kopii originálu či úředně ověřené kopie dokladu o získání alespoň základního vzdělání. 
K přihlášce je případně přiloženo čestné prohlášení uchazeče, že pro stejné zkušební období se ve zkušebních předmětech český jazyk a literatura nebo cizí jazyk přihlásil také k oběma částem, které svým obsahem a formou odpovídají zkoušce profilové části maturitní zkoušky. 
Osvědčení o vykonání jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, vydá CZVV. 
Odpovídá-li zkouška zkušebnímu předmětu profilové části, vydá osvědčení o vykonání jednotlivé zkoušky ředitel školy. 
Za konání jednotlivé zkoušky se hradí úplata ve výši 2.000 Kč, a to před zahájením zkoušky. Konkrétní výši úplaty za konání jednotlivé zkoušky podle § 48 stanoví CZVV a za konání jednotlivé zkoušky podle § 49 ředitel školy, včetně snížení úplaty podle odstavce 2, současně se zveřejněním termínu konání zkoušky. 
Pokud se uchazeč pro stejné zkušební období přihlásí ke zkouškám ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura nebo cizí jazyk, které svým obsahem a formou odpovídají zkouškám společné a profilové části maturitní zkoušky, za konání každé takové jednotlivé zkoušky se hradí úplata nejvýše 1.000 Kč, pokud uchazeč v přihlášce prohlásí, že jsou splněny podmínky pro nižší úplatu. 
V rámci přihlášení k jednotlivé zkoušce může uchazeč uvést požadavek dle § 20 školského zákona na úpravu podmínek a způsob konání jednotlivé zkoušky z českého jazyka a literatury, z matematiky a matematiky rozšiřující. 

6. KOMPLEXNÍ PROFILOVÁ PRÁCE (KPP) 

Nově se upravuje vedle běžného způsobu konání profilové části maturitní zkoušky další možný způsob konání profilové části maturitní zkoušky zpracováním komplexní profilové práce (dále také jen „KPP“). 
Podstatou KPP je, že žák zpracováním jediné práce a její obhajobou propojí všechny zkušební předměty, které by jinak konal samostatně. Žák při využití KPP ostatní zkoušky nekoná (v řádném termínu). 
Pravidla pro KPP upravuje § 80d školského zákona a dále pak zejména § 18a až 18f vyhlášky č. 177/2009 Sb. 
KPP je možné využít ve všech oborech středního vzdělání, s výjimkou oborů vzdělání v konzervatoři, jak vyplývá z § 2a nařízení vlády č. 211/2010 Sb. 
Základní harmonogram lze ve stručnosti shrnout: Ředitel školy zveřejnění zadání KPP, žák se přihlásí, žák ve spolupráci s pracovištěm zpracuje práci, vedoucí a oponent zpracují posudky, žák práci obhajuje a případně koná opravné nebo náhradní zkoušky. 

Před zveřejněním zadání KPP 
Je na řediteli školy, zda možnost KPP využije, nejde o povinnost. Pokud ji využije, pak je důležité, aby předjednal se zaměstnavateli možnost konání KPP. 
Dále je třeba počítat s tím, že při umožnění KPP je nutné ji nabídnout všem maturantům daného oboru vzdělání, k čemuž je nutné mít připraveno dostatek témat. 
Určení témat je na řediteli školy, který může přihlédnout k podnětům od žáků.

Zadání KPP 
Ředitel školy nejpozději do 15. června školního roku předcházejícího školnímu roku, ve kterém se bude komplexní profilová práce realizovat, určí zadání komplexní profilové práce. 
Náležitosti zadání určuje § 18a odst. 2 vyhlášky č. 177/2009 Sb. 
Zadání kromě samotného tématu práce musí obsahovat mj. i údaj, které povinné předměty KPP nahrazuje, a dále i způsob spolupráce s pracovištěm jiné osoby. 
Téma a zadání KPP se nesmí shodovat s tématem jiného žáka. Téma i zadání KPP se zachovává i pro řádný termín v podzimním zkušebním období, pro opravnou i náhradní zkoušku. 
Přechodným ustanovením je pro školní rok 2025/2026 stanoveno, že ředitel školy zveřejní zadání komplexní profilové práce do 8. září 2025. 
KPP zahrnuje všechny povinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky. Jde o: 
- profilovou zkoušku z českého jazyka a literatury, 
- profilovou zkoušku z cizího jazyka v případě, že žák maturuje z předmětu cizí jazyk ve společné části maturitní zkoušky, 
- 2 nebo 3 další povinné zkoušky. 

Přihlašování ke KPP 
Koná-li žák profilovou část maturitní zkoušky způsobem zpracování KPP, podává přihlášku podle vzoru v příloze č. 1b k vyhlášce č. 177/2009 Sb., a to do 15. září pro řádný termín pro jarní zkušební období. Ředitel školy předá prostřednictvím informačního systému Centra údaje podle § 4 odst. 2 CZVV nejpozději do 30. září. 
V přihlášce k maturitní zkoušce žák uvede všechny povinné zkoušky společné i profilové části a zároveň uvede, že bude konat komplexní profilovou práci. Kromě KPP se může přihlásit také k nepovinným zkouškám profilové části, které koná podle standardních pravidel. 
V případě, že se žák po podání přihlášky následně rozhodne, že nechce konat profilovou část maturitní zkoušky zpracováním komplexní profilové práce, ale chce ji konat standardním způsobem, může do 1. prosince svou přihlášku ke KPP vzít zpět a podat novu přihlášku k maturitní zkoušce konané podle běžných pravidel. 
Pokud žák úspěšně dokončí poslední ročník později a podává přihlášku k řádnému termínu pro podzimní zkušební období, mohou nastat různé situace: 
- Pokud se žák pro jarní zkušební období nepřihlásil ke KPP, nemůže se k ní přihlásit ani pro podzimní zkušební období. 
	- Pokud se žák pro jarní zkušební období přihlásil ke KPP, pak má žák na výběr: o Žák se může opět přihlásit ke KPP, a to v obvyklém termínu (do 25. června). V tomto případě se žák musí přihlásit ke stejnému zadání jako dříve. 
	o Žák se může přihlásit k maturitní zkoušce konané běžným způsobem. 
K náhradním a opravným zkouškám viz dále. 

Vedoucí a oponent komplexní profilové práce 
Vedoucího komplexní profilové práce určí ředitel školy nejpozději v termínu pro zveřejnění zadání. Vedoucí KPP koordinuje činnost dalších učitelů a osob, které při tvorbě práce spolupracují. 
Oponenta určí ředitel školy nejpozději dva měsíce před termínem obhajoby. Oponentem může být i externí osoba, tedy někdo, kdo není v pracovně právním vztahu k dané škole, ale má zkušenosti v oboru, ke kterému se téma práce vztahuje.
V případě jarního zkušebního období 2025 je termín pro určení vedoucího do 5. září 2025. 

Hodnocení práce a posudky 
Vedoucí i oponent vypracují písemné posudky na práci. Vedoucí práce do svého posudku zahrne také vyjádření učitelů zahrnutých zkušebních předmětů. Dále by se měl vyjádřit i kdokoliv, kdo se podílel na zadání práce nebo žákovi asistoval při jejím vypracování. 
Posudky se odevzdávají žákovi a členům zkušební maturitní komise nejpozději 14 dní před termínem obhajoby. 

Obhajoba komplexní profilové práce 
Profilová část maturitní zkoušky zahrnuje zkoušku z českého jazyka a literatury. V případě, že si žák ve společné části maturitní zkoušky zvolil cizí jazyk, je součástí profilové části také zkouška z tohoto cizího jazyka. Dále se skládá ze dvou až tří dalších povinných zkoušek, jejichž počet je stanoven v souladu s § 79 odst. 1 školského zákona a obhajoby KPP. 
Obhajoba se koná v běžném období pro konání profilových zkoušek. 
Ředitel školy stanoví dobu přípravy a dobu trvání obhajoby s ohledem na rozsah a náročnost komplexní profilové práce. Minimální časové rozmezí je: 
- 20 minut na přípravu žáka, 
- 45 minut na samotnou obhajobu. 

Pro účely hodnocení se obhajoba dělí na 
- vlastní obhajobu a 
- ústní přezkoušení, ze kterého vychází hodnocení jednotlivých předmětů. 

Vlastní obhajoba se hodnotí slovem „uspěl/a“, nebo „neuspěl/a“. 
Jednotlivé předměty se hodnotí klasifikačním stupněm. 

Vlastní obhajoba 
Vlastní obhajoba se skládá z prezentace komplexní profilové práce a z ověření použitých postupů souvisejících s KPP 
- Žák prezentuje svou práci a vysvětluje použité postupy, metody a řešení související s tématem. 
- Cílem je ověřit, zda žák rozumí obsahu práce a dokáže jej obhájit. 

V rámci vlastní obhajoby lze zohlednit následující aspekty: 
- Znalost a využití odborné literatury – posuzuje se, zda žák pracoval s relevantními a kvalitními zdroji a jak je dokázal propojit s tématem KPP. 
- Schopnost vyhodnocovat informace – hodnotí se, jak žák analyzuje a interpretuje získané poznatky. 
- Práce s odborným textem – sleduje se úroveň porozumění odborným materiálům a schopnost jejich smysluplného začlenění do vlastní práce. 
- Kompetenční přístup – hodnotí se, jak žák využívá své znalosti, dovednosti a postoje při řešení odborného problému. 
- Ověřování věrohodnosti informací – sleduje se, zda a jakým způsobem žák ověřoval správnost a důvěryhodnost použitých údajů a zdrojů. 

Hodnocení českého jazyka a literatury 
Hodnocení zkušebního předmětu Český jazyk a literatura v souvislosti s komplexní profilovou prací se provádí na základě dvou složek: 
1. Ústního přezkoušení žáka, které spočívá v kladení dotazů souvisejících s tématem KPP. 
2. Posouzení jazykové úrovně zpracování komplexní profilové práce, které spočívá v hodnotí zejména stylistické úrovně, gramatické správnosti a celkové jazykové kultury textu. V rámci zpracování odborných informací se posuzuje struktura, logika a jazyková úroveň zpracování odborného tématu. 

Hodnocení cizího jazyka 
Hodnocení zkušebního předmětu Cizí jazyk v souvislosti s komplexní profilovou prací se provádí na základě těchto tří složek: 
1. Ústní přezkoušení – členové zkušební maturitní komise kladou žákovi otázky v cizím jazyce vztahující se k tématu komplexní profilové práce. Při ústním hodnocení zkušebního předmětu Cizí jazyk v rámci obhajoby komplexní profilové práce se doporučuje zaměřit na následující oblasti: porozumění odborným otázkám a schopnost reagovat, plynulost a srozumitelnost projevu, odborná slovní zásoba a jazyková přesnost. 
2. Schopnost vést rozhovor na obecná témata – hodnotí se, zda žák prokazuje schopnost komunikovat v běžných situacích, reagovat na otázky a klást doplňující dotazy. Nemohou být kladeny odborné otázky na literaturu nebo reálie států, kde se používá daný cizí jazyk. 
3. Posouzení jazykové úrovně části textu komplexní profilové práce, která je zpracována v daném cizím jazyce – hodnotí se gramatická správnost, stylistická úroveň a celková jazyková kultura. 

Hodnocení ostatních profilových předmětů 
Hodnocení ostatních předmětů profilové části maturitní zkoušky se provede na základě textu komplexní profilové práce a obhajoby komplexní profilové práce, přičemž se vychází z částí, které odpovídají nahrazovanému předmětu. 
Hodnocení ostatních předmětů vychází z ústního přezkoušení kladením dotazů souvisejících s tématem. Např. pokud se KPP týká zpracování optického přístroje, pak v rámci hodnocení předmětu fyzika zkušební maturitní komise klade otázky, které se týkají oblasti optiky ve fyzice, ale nemůže se ptát z oblasti teorie strun. 

Podmínky úspěšného vykonání profilové části maturitní zkoušky 
Žák úspěšně vykoná profilovou část maturitní zkoušky formou komplexní profilové práce, pokud uspěje při vlastní obhajobě (prezentace, vysvětlení práce, dotazy k použitým postupům) a uspěje při ústním přezkoušení (dotazy komise a případný jazykový rozhovor). 

Omluva a náhradní termín odevzdání KPP 
Pokud žák z vážných důvodů neodevzdá komplexní profilovou práci ve stanoveném termínu, je povinen se písemně omluvit řediteli školy, a to nejpozději v den původního termínu odevzdání. Uzná-li ředitel školy omluvu jako oprávněnou, stanoví žákovi náhradní termín pro odevzdání práce.

Neodevzdání KPP bez omluvy nebo neuznaná omluva 
V případě, že žák neodevzdá práci ve stanoveném termínu bez omluvy, nebo jeho omluva není uznána, je zkouška hodnocena jako neúspěšně vykonaná. Žák je klasifikován: nedostatečně ze všech zkušebních předmětů, které komplexní profilová práce zahrnuje, a jako „neuspěl/a“ z vlastní obhajoby. 
Neúspěšná obhajoba 
Zkušební maturitní komise na základě posudků a průběhu obhajoby posoudí, zda žák uspěl při vlastní obhajobě. Pokud žák neuspěje, opakuje obhajobu v opravném termínu. Komise může zároveň rozhodnout o nutnosti přepracování komplexní profilové práce. V takovém případě: 
- žák práci přepracuje, 
- vedoucí práce i oponent vypracují nové posudky, 
- ředitel školy stanoví termín odevzdání přepracované komplexní profilové práce. Zároveň je třeba dodržet související termíny, zejména lhůtu 14 dnů na předložení posudků před konáním obhajoby (§ 18c odst. 2 vyhlášky). 

Neúspěch v jednotlivém zkušebním předmětu 
Pokud je žák hodnocen nedostatečně z některého zkušebního předmětu, který je součástí komplexní profilové práce, opakuje zkoušku v opravném termínu podle pravidel pro běžnou profilovou zkoušku. 

Náhradní zkoušky 
V případě náhradního termínu za řádný termín se koná obhajoba KPP podle výše uvedených pravidel. 
V případě náhradního termínu za opravný termín se koná 
- obhajoba KPP, pokud jde o náhradní termín za vlastní obhajobu, 
- profilová zkouška podle běžných pravidel, pokud jde o náhradní termín za opravnou zkoušku nahrazovaného zkušebního předmětu. 

Informace k vyplňování vysvědčení 
Žákům konající KPP ředitel školy vydává vysvědčení o maturitní zkoušce podle nového vzoru uvedeného v příloze č. 5 vyhlášky č. 3/2015 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění pozdějších předpisů. 
Na lícní straně vysvědčení se uvede výsledek hodnocení Obhajoby KPP. Obhajoba KPP se neklasifikuje známkou, ale uvádí se „uspěl/a“/„neuspěl/a“. Hodnocení Obhajoby KPP se nepromítá do celkového průměru hodnocení maturitní zkoušky. 
Na vysvědčení je uvedeno hodnocení těch profilových zkušebních předmětů, které KPP nahrazuje, a hodnocení jako celku. Vysvědčení o maturitní zkoušce obsahuje na rubové straně text: „Profilová část maturitní zkoušky konaná způsobem vypracování komplexní profilové práce na téma: …“. Zde se uvede téma, které žák zpracovával. 

7. SPOLEČNÁ USTANOVENÍ 

Při konání didaktických testů, písemných zkoušek a písemných prací profilové části maturitní zkoušky je zakázána jakákoliv vzájemná komunikace mezi žáky. 
Opuštění učebny v průběhu konání didaktických testů z jiných než zdravotních důvodů se posuzuje, jako by žák zkoušku ukončil.
Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou a žádá o nekonání zkoušek společné části maturitní zkoušky nebo profilové části maturitní zkoušky v souladu s § 81 odst. 6 školského zákona, přiloží tuto žádost k přihlášce k maturitní zkoušce; pokud střední vzdělání žák získá až po podání přihlášky k maturitní zkoušce, předloží žádost řediteli školy bezprostředně po vydání vysvědčení o maturitní zkoušce na jiné střední škole. 

8. INFORMACE K VYPLŇOVÁNÍ VYSVĚDČENÍ O MATURITNÍ ZKOUŠCE VE STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH A KONZERVATOŘÍCH 

Při zadávání podkladů pro tisk vysvědčení o maturitní zkoušce je nutné důsledně zadávat v informačním systému Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen „IS Certis“) datum, kdy žák vykonal úspěšně poslední zkoušku profilové části maturitní zkoušky (jedná se o datum shodné s datem konání zkoušky uvedeným v protokolu o průběhu profilové části maturitní zkoušky a v protokolu o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka). Stejné datum bude použito v IS Certis pro tisk na vysvědčení o maturitní zkoušce žáka (žáci, kteří vykonají úspěšně poslední zkoušku maturitní zkoušky v jeden den, budou mít shodné datum na vysvědčení o maturitní zkoušce). 
Součástí maturitní zkoušky je i její hodnocení, proto v případě odůvodněné časové prodlevy v hodnocení zkoušky je datem vykonání zkoušky datum jejího celkového vyhodnocení. 
Obdobně se zadá v IS Certis jako datum poslední úspěšně vykonané zkoušky profilové části maturitní zkoušky datum uvedené na vyrozumění o přezkoumání výsledku zkoušky maturitní zkoušky v případě, že krajský úřad (Magistrát hlavního města Prahy) u profilových zkoušek maturitní zkoušky změní výsledek zkoušky z klasifikačního stupně „nedostatečný“ na jiný klasifikační stupeň. Návod pro vyplnění data, kdy žák konal poslední zkoušku profilové části maturitní zkoušky, v IS Certis je součástí metodického pokynu Centra. 
V případě, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy u zkoušek společné části maturitní zkoušky změní v rámci přezkoumání výsledku zkoušky hodnocení z „neuspěl“ na „uspěl“, připraví CZVV vysvědčení o maturitní zkoušce s odpovídajícím datem, tj. datem vydání kladného vyrozumění o přezkoumání žádosti žadatele. 
V evidenci žáků (školní matrice) je třeba v položce „datum ukončení vzdělávání“ žáka uvést datum (v souladu s § 81 odst. 11 školského zákona), kdy byl žák poslední den žákem dané školy. V případě úspěšně vykonané maturitní zkoušky tedy datum jejího úspěšného vykonání (viz výše), resp. 30. června pro žáky neúspěšné (včetně těch, kteří zkoušku vůbec nekonali). 
Pravidla pro vyplňování vysvědčení o maturitní zkoušce pro komplexní profilovou práci jsou uvedena v kapitole Komplexní profilová práce.

Informace MŠMT o zkouškách určených k nahrazování zkoušek z cizího jazyka profilové části maturitní zkoušky konané v roce 2026

MŠMT vydává seznam jazykových zkoušek, kterými lze v roce 2026 nahradit jednu povinnou a jednu nepovinnou zkoušku z cizího jazyka v profilové části maturitní zkoušky podle § 81 odst. 7 školského zákona.
S ohledem na časté dotazy upozorňujeme na následující zvláštnosti: Cambridgeské zkoušky umožňují, že v případě, kdy uchazeč dosáhne hraničních bodů, obdrží certifikát vyšší či nižší úrovně, než na jakou se přihlásil. V případě, že se např. přihlásil na zkoušku Cambridge English: Key, která je v úrovni A2, dosáhl ale nejlepší známky A s celkovým skóre 140–159 bodů, obdrží certifikát s úrovní B1. Pokud se např. přihlásí na zkoušku Cambridge B2 First for Schools, a dosáhne známky A s celkovým skóre 180–199 bodů, obdrží certifikát s úrovní C1. Pokud však obdrží známku C s celkovým skóre 140–159 bodů, dostane certifikát B1. Samotný seznam byl proto opatřen vysvětlivkou, viz *.  
V případě zkoušek TOEFL, které se konají ve zkouškových centrech online, je digitálně zasílán i certifikát. Za ověřenou kopii lze v tomto případě považovat kopii certifikátu-score reportu, kterou škola získá zdarma přes registraci do portálu ETS, viz ETS Data Management:  https://www.ets.org/institution-portal.html, podrobný postup pro přihlášení zde. Příp. uchazeč již při konání zkoušky může požádat o zaslání „score report“ přímo škole. 
Dále upozorňujeme na změnu v případě Goethe certifikátu: nově vydané Goethe certifikáty jsou generovány jen v elektronické podobě, tedy jako PDF ke stažení. K dispozici je tedy nyní online stránka pro okamžité ověření platnosti certifikátu: VERIFIKATION VON GOETHE-ZERTIFIKATEN. V tomto případě škola nepožaduje notářské ověření, ale ředitel školy ověří vše v databázi sám.

Soubor pedagogicko-organizačních informací pro školy na školní rok 2025/2026

6.2   Termíny maturitních zkoušek 
Maturitní zkouška se ve školním roce 2025/2026 koná podle ustanovení § 77 až 82 školského zákona a podle ustanovení vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 177/2009 Sb.“).
V jarním zkušebním období se maturitní zkoušky konají od 4. května do 10. června 2026, v podzimním zkušebním období od 1. do 20. září 2026. 

V jarním zkušebním období se písemné práce, písemné zkoušky a praktické zkoušky profilové části mohou konat i v dřívějším termínu, nejdříve však 1. dubna 2026. V podzimním zkušebním období se tyto zkoušky mohou konat nejdříve 25. srpna. V případech, kdy to povaha zkoušky vyžaduje, je možné konat praktickou zkoušku profilové části v jarním i podzimním zkušebním období dříve. 

Nabídku povinných a nepovinných zkoušek profilové části určí ředitel školy podle rámcového a školního vzdělávacího programu, včetně formy a témat těchto zkoušek. Své rozhodnutí zveřejní na veřejně přístupném místě ve škole a současně též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 7 měsíců před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky. 

Ke stejnému termínu ředitel školy zveřejní také konkrétní délku konání a rozsah textu písemné práce podle § 14a a 14c, maturitní seznam literárních děl a kritéria pro sestavení žákovského seznamu literárních děl podle § 14b, podrobnosti o délce obhajoby maturitní práce podle § 15, podrobnosti o délce a způsobu konání písemné zkoušky podle § 17 a praktické zkoušky podle § 18. 

Pokud se v profilové části maturitní zkoušky konají 4 povinné zkoušky, může ředitel školy stanovit, že za podmínek stanovených vyhláškou č. 177/2009 Sb. lze jednu povinnou zkoušku konanou z cizího jazyka nebo nově pouze část zkoušky nahradit výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího jazyka doložené jazykovým certifikátem. Na základě rozhodnutí ředitele školy lze jazykovým certifikátem také nahradit jednu nepovinnou zkoušku z cizího jazyka profilové části. Nově MŠMT nestanovuje seznam standardizovaných zkoušek, které může ředitel školy umožnit nahradit. Seznam pro účely nahrazení zkoušek ve škole stanovuje ředitel školy  

Žák může dále nahradit 1 povinnou nebo 1 nepovinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky, případně pouze část profilové zkoušky, výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky nebo zkoušek z dané vzdělávací oblasti odpovídající školnímu vzdělávacímu programu doložené osvědčením o vykonání zkoušky nebo zkoušek, pokud koná vedle profilové zkoušky z českého jazyka a literatury a případně povinné profilové zkoušky z cizího jazyka další alespoň 2 povinné zkoušky. Pokud žák standardizovanou zkouškou nebo zkouškami nahrazuje část zkoušky profilové části maturitní zkoušky, ze zbývajícího rozsahu koná zkoušku profilové části maturitní zkoušky. Zkouška nahrazená vykonáním standardizované zkoušky je hodnocena stupněm prospěchu dle konkrétního postupu zveřejněného ředitelem školy nejpozději před začátkem konání první ze zkoušek profilové části. Ředitel školy může umožnit konání profilové části maturitní zkoušky způsobem zpracování komplexní profilové práce v oborech vzdělání, které stanoví nařízení vlády. Dle přechodného ustanovení pro školní rok 2025/2026 ředitel školy zveřejní zadání komplexní profilové práce do 8. 9. 2025. 

Žáci se přihlašují k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce podáním přihlášky k maturitní zkoušce řediteli školy, a to do 1. prosince 2025 pro jarní zkušební období 2026 a do 25. června 2026 pro podzimní zkušební období 2026. Pokud žák zvolí konání maturitní zkoušky způsobem komplexní profilové práce, pak podává přihlášku řediteli školy nejpozději do 15. září pro řádný termín pro jarní zkušební období. Do 1. prosince může žák přihlášku k maturitní zkoušce vzít zpět a podat přihlášku k maturitní zkoušce podle § 78 až §79 školského zákona. 

Podmínky a způsob konání maturitní zkoušky upraví ředitel školy na žádost (která je dle § 20 odst. 6 součástí přihlášky k maturitní zkoušce) osobě, která se vzdělává ve škole mimo území České republiky alespoň 1 školní rok ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku k této zkoušce, nebo se vzdělávala ve škole mimo území České republiky alespoň 2 školní roky ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku. 

Předsedy zkušebních maturitních komisí jmenuje příslušný krajský úřad do 28. února 2026, jmenování je platné pro daný kalendářní rok. Místopředsedy a další členy zkušebních komisí jmenuje ředitel školy alespoň 1 týden před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky, nejpozději do 31. března 2026 pro jarní zkušební období a do 30. června 2026 pro podzimní zkušební období.

Centrum jmenuje školního maturitního komisaře pro danou školu, pro jarní zkušební období do 28. února 2026 a pro podzimní zkušební období do 30. června 2026. 

6.3 Jarní zkušební období 
6.3.1 Společná část maturitní zkoušky 
Didaktické testy se konají v pracovní dny v období od 4. do 15. května 2026. Konkrétní termíny konání didaktických testů určí MŠMT nejpozději 15. srpna 2025 a jednotné zkušební schéma pro jejich konání nejpozději do 15. ledna 2026. Tyto údaje zveřejní MŠMT způsobem umožňujícím dálkový přístup. 

Výsledky didaktických testů společné části maturitní zkoušky zpřístupní Centrum ředitelům škol prostřednictvím informačního systému Centra do 15. května 2026. Nejpozději následující pracovní den po zpřístupnění výsledků je ředitel školy zpřístupní žákům. 

6.3.2 Profilová část maturitní zkoušky 
Zkoušky profilové části konané před zkušební maturitní komisí (tj. ústní zkoušky a obhajoby maturitních prací) se konají v období od 16. května do 10. června 2026. 

Písemné práce, písemné zkoušky a praktické zkoušky profilové části se konají od 1. dubna 2026, v případech, kde to povaha zkoušky vyžaduje, je možné praktické a písemné zkoušky konat i dříve. Konkrétní termíny zkoušek stanoví ředitel školy nejpozději dva měsíce před jejich konáním, a to tak, aby se nepřekrývaly s jednotným zkušebním schématem společné části. 

Hodnocení zkoušek s výjimkou písemné zkoušky, písemné práce a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise veřejně ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku nebo její část vykonal. Hodnocení písemné zkoušky, písemné práce a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise bez zbytečného odkladu po vyhodnocení zkoušky zkušební maturitní komisí, koná-li se zkouška před ústními zkouškami, pak oznámí jejich hodnocení předseda zkušební maturitní komise nejpozději v době konání ústních zkoušek. 

6.3.3 Celkové hodnocení maturitní zkoušky 
Centrum zpřístupní řediteli školy výsledky celkového hodnocení žáků nejpozději do dvou pracovních dnů od shromáždění výsledků maturitní zkoušky za jednotlivou třídu, a to prostřednictvím informačního systému Centra. Ředitel školy poté bez zbytečného odkladu vydá žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce. 

Pokud žák konal profilovou část maturitní zkoušky způsobem komplexní profilové práce, ředitel školy vydává vysvědčení o maturitní zkoušce konané komplexní profilovou prací dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 3/2015 Sb. 

6.4 Podzimní zkušební období 
6.4.1 Společná část maturitní zkoušky 
Didaktické testy společné části se konají ve spádových školách v pracovní dny v období od 1. do 10. září 2026. Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací určí MŠMT nejpozději do 15. ledna 2026 a jednotné zkušební schéma pro jejich konání do 15. srpna 2026. Tyto údaje zveřejní MŠMT způsobem umožňujícím dálkový přístup. 

Výsledky didaktických testů zpřístupní Centrum ředitelům škol prostřednictvím informačního systému nejpozději 10. září 2026. Nejpozději následující pracovní den po zpřístupnění výsledků je ředitel kmenové školy zpřístupní žákům.

6.4.2 Profilová část maturitní zkoušky 
Zkoušky profilové části všech forem se konají v období od 1. do 20. září 2026, praktické zkoušky, zkoušky konané formou písemné zkoušky, písemné práce a praktické zkoušky se konají nejdříve 25. srpna. Konkrétní termíny zkoušek stanoví ředitel školy nejpozději do 25. srpna 2026, a to tak, aby se nepřekrývaly s jednotným zkušebním schématem společné části. 

6.4.3 Celkové hodnocení maturitní zkoušky 
Centrum zpřístupní ředitelům kmenových škol výsledky celkového hodnocení žáků nejpozději do 2 pracovních dnů od shromáždění výsledků jednotlivého žáka, a to prostřednictvím informačního systému Centra. Ředitel školy bez zbytečného odkladu vydá žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce. 

Komplexní informace o maturitní zkoušce jsou k dispozici na https://maturita.cermat. cz/. 

Bližší informace poskytne Oddělení všeobecného vzdělávání (tel.: 234 811 314). 

Jednotné zkušební schéma (JZS) – jarní maturita 2026

Přehled pro vedení školy / maturitní komisaře

1. Co je JZS a k čemu slouží
Jednotné zkušební schéma (JZS) určuje:
•	časový harmonogram konání didaktických testů společné části maturitní zkoušky,
•	včetně rozlišení podle kategorií a skupin uzpůsobení podmínek (žáci se SVP).
Cíl:
•	sjednotit časy konání zkoušek,
•	zajistit spravedlivé podmínky pro všechny skupiny žáků,
•	zpřehlednit organizaci zkoušek školám i žákům.

2. Právní základ
•	§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 177/2009 Sb.
•	Sdělení MŠMT čj. MSMT-474/2026-1 (leden 2026)

3. Rozdělení žáků podle podmínek konání
Skupina žáků	Prodloužení času	Příloha
Běžní žáci (bez uzpůsobení)	0 %	Příloha 1
SPUO-1	+25 %	Příloha 2
SPUO-2, SPUO-2-N	+50 %	Příloha 3
SP-1 (bez poslechu z CJ)	+50 %	Příloha 4
TP-1, ZP-1	+75 %	Příloha 5
SP-2, SP-2-N, SP-2-A, SP-2-N-A, SP-3-T, SP-3-T-A	+100 %	Příloha 6
SPUO-3-A, TP-2, TP-3-A, ZP-2-, ZP-3-	+100 %	Příloha 7
(Pozn.: ZP-2-14, ZP-2-16, ZP-2-20, ZP-2-26, ZP-2-BR a analogicky ZP-3…)

4. Specifika některých skupin
•	Některé skupiny SP nekonají poslechový subtest z cizího jazyka.
•	Některé skupiny (např. SP-3-T, SP-3-T-A) konají modifikovaný didaktický test z ČJL a CJ pro neslyšící.
•	Tyto rozdíly jsou již zapracovány do příslušných příloh.

5. Kde je co v dokumentu
Příloha	Obsah
1	Harmonogram pro běžné žáky
2	Harmonogram pro +25 %
3	Harmonogram pro +50 % (SPUO-2…)
4	+50 % bez poslechu
5	+75 %
6	+100 % – vybrané SP
7	+100 % – další skupiny
8	Podrobné JZS – kompletní časová tabulka všech testů
Pro praktickou organizaci školy je klíčová Příloha 8.

6. Praktické dopady pro školu
Škola musí:
•	správně zařadit každého žáka do příslušné kategorie,
•	podle toho:
o	naplánovat místnosti,
o	zajistit dozory,
o	upravit časy příchodů / odchodů,
o	případně zajistit oddělené skupiny (např. bez poslechu).
Doporučení:
•	udělat si interní tabulku žáků: jméno – kategorie – příloha – čas testu,
•	zkontrolovat soulad s doporučeními SPC / PPP,
•	zohlednit rozdílné časy konce zkoušek při dozorech a odchodech žáků.

7. Shrnutí v jedné větě
MŠMT stanovilo jednotné časové schéma didaktických testů pro jarní maturitu 2026 s rozlišením podle kategorií uzpůsobení podmínek (+0 až +100 % času), přičemž konkrétní harmonogramy jsou rozděleny do 8 příloh, z nichž Příloha 8 je souhrnný přehled pro praktickou organizaci.
Skvěle — tady je stejně přehledné zpracování Příloh 1–7 k JZS pro jarní maturitu 2026 👇
(vycházím přímo z dokumentu JZS_jaro-2026_prilohy_1–7.pdf )

Jednotné zkušební schéma – Přílohy 1–7 (jaro 2026)
Praktický přehled pro školu

1. Společná pravidla (platí pro všechny přílohy)
•	Čas zahájení přípravy v učebně = nejzazší čas příchodu žáka.
Pozdní příchod → zadavatel může žáka vyloučit ze zkoušky (uvedeno na každé příloze).
•	Uvedené časy ukončení jsou orientační, mohou se mírně lišit podle skutečného zahájení a průběhu.

2. Přehled podle příloh / kategorií
Příloha 1 – běžní žáci (bez uzpůsobení)
Předmět	Datum	Zahájení přípravy	Zahájení	Konec zkoušky
Matematika	4. 5.	8:00	8:15	10:30
Anglický jazyk	4. 5.	13:30	13:45	15:45
ČJL	5. 5.	8:00	8:15	9:40
Matematika rozš.	6. 5.	8:00	8:15	10:45
Cizí jazyky (DE, FR, RU, ES)	6. 5.	13:00	13:15	15:15

Příloha 2 – SPUO-1 (+25 % času)
Předmět	Datum	Zahájení	Konec
Matematika	4. 5.	8:15	11:05
AJ	4. 5.	13:45	16:20
ČJL	5. 5.	8:15	10:05
Mat. rozš.	6. 5.	8:15	11:25
Cizí jazyky	6. 5.	13:15	15:50

Příloha 3 – SPUO-2, SPUO-2-N (+50 %)
Předmět	Datum	Zahájení	Konec
Matematika	4. 5.	8:15	11:40
AJ	4. 5.	13:45	16:35
ČJL	5. 5.	8:15	10:25
Mat. rozš.	6. 5.	8:15	12:00
Cizí jazyky	6. 5.	13:15	16:05

Příloha 4 – SP-1 (+50 %, bez poslechu)
Předmět	Datum	Zahájení	Konec
Matematika	4. 5.	8:15	11:40
AJ	4. 5.	14:35	16:20
ČJL	5. 5.	8:15	10:25
Mat. rozš.	6. 5.	8:15	12:00
Cizí jazyky	6. 5.	14:05	15:50

Příloha 5 – ZP-1, TP-1 (+75 %)
Předmět	Datum	Zahájení	Konec
Matematika	4. 5.	8:15	12:15
AJ	4. 5.	13:45	16:55
ČJL	5. 5.	8:15	10:45
Mat. rozš.	6. 5.	8:15	12:40
Cizí jazyky	6. 5.	13:15	16:25

Příloha 6 – SP-2, SP-3-T (+100 %)*
Předmět	Datum	Zahájení	Konec
Matematika	4. 5.	8:15	12:45
AJ	4. 5.	14:35	16:55
ČJL	5. 5.	8:15	11:05
(bez poslechu, případně modifikované testy)

Příloha 7 – SPUO-3-A, TP-2, TP-3-A, ZP-2, ZP-3 (+100 %)
Předmět	Datum	Zahájení	Konec
Matematika	4. 5.	8:15	12:45
AJ	4. 5.	13:45	17:10
ČJL	5. 5.	8:15	11:05
Mat. rozš.	6. 5.	8:15	13:15
Cizí jazyky	6. 5.	13:15	16:40

3. Shrnutí pro praxi školy
•	Všechny skupiny začínají přípravu v učebně ve stejný čas, liší se délka zkoušky.
•	Některé skupiny:
o	nemají poslech,
o	mají modifikovaný test,
o	mají výrazně posunuté konce → nutné upravit dozory, přestávky, stravování.
•	Doporučení:
o	vytvořit si interní tabulku žáků: jméno – kategorie – příloha – čas,
o	podle ní rozplánovat místnosti a dozory.

4. Jednověté shrnutí
Přílohy 1–7 JZS stanovují přesné časy konání didaktických testů pro jednotlivé skupiny žáků podle míry uzpůsobení (+0 až +100 % času), přičemž klíčové rozdíly jsou v délce zkoušky, posunu zahájení u jazyků a v tom, zda se koná poslech či modifikovaná verze testu.
 Níže máš stejně přehledné zpracování Přílohy 8 – Podrobného jednotného zkušebního schématu (JZS) pro jarní maturitu 2026 

Podrobné JZS – jaro 2026 (Příloha 8)
Praktický průvodce pro školu

1. K čemu Příloha 8 slouží
Příloha 8 je nejdetailnější organizační rozpis didaktických testů. Uvádí:
•	přesné časové bloky administrace a testů,
•	rozlišení podle kategorií PUP MZ (uzpůsobení podmínek),
•	zvlášť pro poslech, čtení, vlastní test a administraci.
Je určena hlavně pro:
•	management školy,
•	maturitní komisaře,
•	zadavatele,
•	organizátory zkoušek.

2. Vysvětlení sloupců tabulek (jak tabulku číst)
Sloupec	Význam
Uzpůsobení podmínek	Kategorie žáků (bez PUP, SPUO-1, SPUO-2, SP-1, TP-1, ZP-1 atd.)
Začátek administrace	Čas, kdy už musí být žáci v učebně
Úvodní administrace	Evidence žáků, rozdání materiálů, pokyny
Zkouška – poslech	Pouze u cizích jazyků (délka + časový úsek)
Administrace	Přibližný čas na vybrání části archů po poslechu
Zkouška – čtení	Druhá část CJ (délka + časový úsek)
Zkouška	Vlastní test (u MAT, ČJL, MAT rozš.)
Závěrečná administrace	Vybrání archů, ukončení

3. Přehled podle dnů a předmětů
4. května 2026
Matematika
•	Administrace: 8:00–8:15
•	Test:
o	běžní žáci: 135 min (8:15–10:30)
o	SPUO-1: 170 min (8:15–11:05)
o	SPUO-2 / SP-1: 205 min (8:15–11:40)
o	TP-1 / ZP-1: 240 min (8:15–12:15)
o	+100 % skupiny: 270 min (8:15–12:45)
•	Žáci vzdělávaní v zahraničí: +10 min navíc
Anglický jazyk
•	Poslech:
o	běžní: 40 min (13:45–14:25)
o	SPUO-1: 40 + 15 min
o	SPUO-2: upravená nahrávka cca 50 + 5 min kontrola
o	SP-1, SP-2, SP-3: poslech nekonají
•	Čtení:
o	běžní: 70 min (14:35–15:45)
o	SPUO-1: 90 min
o	SPUO-2: 105 min
o	TP-1 / ZP-1: 125 min
o	+100 % skupiny: 140 min
•	Začátky administrace:
o	většina: 13:30
o	SP-1 a SP-2/3: 14:20
5. května 2026 – Český jazyk a literatura
•	Administrace: 8:00–8:15
•	Test:
o	běžní: 85 min (8:15–9:40)
o	SPUO-1: 110 min
o	SPUO-2 / SP-1: 130 min
o	TP-1 / ZP-1: 150 min
o	+100 % skupiny: 170 min
•	Žáci vzdělávaní v zahraničí: +30 min
6. května 2026
Matematika rozšiřující
•	Administrace: 8:00–8:15
•	Test:
o	běžní: 150 min (8:15–10:45)
o	SPUO-1: 190 min
o	SPUO-2 / SP-1: 225 min
o	TP-1: 265 min
o	+100 % skupiny: 300 min
•	Vzdělávání v zahraničí: +15 min
Cizí jazyky (FR, DE, RU, ES)
•	Administrace většinou 13:00 (SP-1 má posun na 13:50)
•	Poslech:
o	běžní: 40 min
o	SPUO-1: 40 + 15
o	SPUO-2 / 3: upravená cca 50 + 5
o	SP-1, SP-2, SP-3: nekonají
•	Čtení:
o	běžní: 70 min
o	SPUO-1: 90 min
o	SPUO-2: 105 min
o	TP-1: 125 min
o	+100 % skupiny: 140 min

4. Praktické poznámky pro školu
•	U jazyků je klíčové správně rozdělit skupiny podle toho, zda konají poslech.
•	Různé skupiny končí v různých časech → nutné plánovat dozory a odchody.
•	Doporučení: připravit si rozpis po učebnách: předmět – skupina – čas příchodu – čas konce.

5. Shrnutí jednou větou
Příloha 8 detailně rozepisuje jednotlivé fáze didaktických testů (administrace, poslech, čtení, test, závěrečná administrace) v minutách a časech pro každou kategorii žáků s i bez uzpůsobení podmínek a slouží jako praktický nástroj pro přesné naplánování organizace maturit ve škole.

Informace ke vzdělávání osob, které pobývaly dlouhodobě v zahraničí, MŠMT 2020
 
Základní informace k přijímání ke střednímu (popř. vyššímu odbornému) vzdělávání a k ukončování středního vzdělávání cizinců a osob pobývajících dlouhodobě v zahraničí  

Maturitní zkouška
Podle § 20 odst. 4 školského zákona osoby, které se vzdělávaly alespoň 4 roky v přecházejících 8 letech před příslušnou zkouškou ve škole mimo území České republiky, mají právo na úpravu podmínek a způsobu konání zkoušky ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura u společné části maturitní zkoušky tak, aby byla zachována rovnost přístupu ke vzdělání. 

Ustanovení § 5 odst. 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů, stanoví úpravu podmínek a způsobu konání zkoušky žáků, kteří se vzdělávali alespoň 4 roky v přecházejících 8 letech před příslušnou zkouškou ve škole mimo území ČR takto: na žádost žáka se prodlužuje doba konání didaktického testu z českého jazyka a literatury o 30 minut a písemné práce z českého jazyka a literatury o 45 minut. Při konání didaktického testu má možnost použít překladový slovník, při konání písemné práce překladový slovník a Slovník spisovné češtiny. 
Svůj nárok na takové uzpůsobení musí žák podle § 4 odst. 3 vyhlášky č. 177/2009 Sb. doložit tak, že k přihlášce k maturitní zkoušce přiloží úředně ověřené kopie dokladů o vzdělání vydaných školou mimo území České republiky, včetně jejich překladu do českého jazyka; v případě pochybností o správnosti překladu je ředitel školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu dokladů o vzdělání.

Sborník stanovisek veřejného ochránce práv 23 (Školství), rok 2021

13. CO DĚLAT, POKUD ŽÁK NEUSPĚL U MATURITNÍ ZKOUŠKY? 
Neúspěšný maturant může do 20 dnů od konce období pro konání zkoušek požádat o přezkum maturity krajský úřad (v případě profilové části zkoušky) nebo ministerstvo školství (v případě společné části). Proti rozhodnutí o žádosti o přezkum je možné se následně bránit žalobou u soudu. Postupem krajského úřadu a ministerstva při přezkumu se může zabývat také veřejný ochránce práv.

Informace k docházce, školnímu stravování a ubytování žáků v době, kdy konají maturitní zkoušku nebo se připravují na její konání, Č.j.: MSMT-17742/2012-20

V době po uzavření klasifikace v posledním ročníku středního vzdělávání se žáci již zpravidla nezúčastňují výuky (výuka v jejich ročníku neprobíhá), ale účastní se pouze maturitních zkoušek. K četným dotazům škol, jaké jsou v tomto období povinnosti školy vůči žákům například z hlediska bezpečnosti a jaká jsou práva žáků, pokud jde třeba o ubytování nebo školní stravování, sděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy následující informaci:

I. Docházka do školy a odpovědnost školy vůči žákovi
Škola není povinna požadovat po žácích, aby v tomto období do školy docházeli, nemají-li právě naplánován termín zkoušky. Může však žákům nabídnout například semináře, konzultace nebo možnost připravovat se k maturitní zkoušce v prostorách školy (případně může i tyto aktivity stanovit jako povinné, nepřekrývají-li se s termíny zkoušek nebo „svatého týdne“). Stanovení rozsahu, povahy a způsobu plnění školních povinností žáků a nabídky nepovinných aktivit v tomto období záleží zásadně na řediteli školy.
Pokud škola tuto nabídku pro žáky vytvoří, má po dobu přítomnosti žáků ve škole vůči nim stejný vztah jako v době vyučování.
Pokud žáci nemusejí být ve škole a ani nevyužijí možnosti do školy docházet, pohlíží se na vztah školy k žákům obdobně jako třeba v době prázdnin. Nelze tedy ani mluvit o absenci žáka. Případná nepřítomnost při zkouškách je právními předpisy upravena samostatně (např. § 81 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů).
Z hlediska své odpovědnosti tedy škola postupuje v souladu s ustanovením § 391 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého odpovídá žákům za škodu, která jim vznikla porušením právních povinností nebo úrazem při teoretickém nebo praktickém vyučování, nebo v přímé souvislosti s ním. Tedy vždy při činnosti organizované školou pro žáky. Odpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví žáka má škola také v případě, že žák školu navštíví například kvůli vyřízení administrativních záležitostí.
Z důvodu právní jistoty žáků se doporučuje ve školním řádu uvést, že v období školního vyučování, kdy je ukončena výuka v posledním ročníku vzdělávání, již žák školu nenavštěvuje (pokud nekoná školou stanovené aktivity). Ředitel školy tak školním řádem podle § 30 odst. 1 a 2, případně § 164 odst. 1 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb. upravuje harmonogram období vzdělávání školního roku, jehož součástí je vedle rozvrhu vyučovacích hodin i harmonogram zkoušek maturitní zkoušky.

II. Hmotné zabezpečení žáků
1. Obecné podmínky hmotného zabezpečení žáků 
Školní stravování a ubytování žáků středních škol upravuje § 122 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., kde se stanovují podmínky poskytování hmotného zabezpečení žákům středních škol takto: 
-	Podmínkou poskytování školního stravování je pobyt žáka ve škole nebo ve školském zařízení podle § 117 odst. 1 písm. b) a c), tedy i pobyt v domově mládeže. 
-	Ubytování se žákům poskytuje v případě potřeby. 
2. Ubytování v domově mládeže 
Školská výchovná a ubytovací zařízení, mezi něž patří i domovy mládeže, mohou provozovat svou činnost i ve dnech pracovního volna nebo v období školních prázdnin (§ 117 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.). Tím spíše mohou poskytovat školské služby i v období školního vyučování, byť by se jednalo o ubytování žáků, kteří v dané době vyučováni nejsou. „Potřebu“ ubytování posuzuje ředitel domova mládeže. Dovozuje se proto, že ubytování žáků v domově mládeže v období konání maturitních zkoušek je možné, a to v případě potřeby i během tzv. „svatého týdne“. Nebrání tomu ani ustanovení vyhlášky č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních. 
3. Školní stravování 
Pokud jde o školní stravování, je potřeba rozlišit tyto případy: 
-	Žák je ubytován v domově mládeže – školní stravování mu bude příslušet vždy z důvodu pobytu v zařízení podle § 117 odst. 1 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb. 
-	Žák není ubytován v domově mládeže – platí pravidlo „pobytu ve škole“. Pobytem ve škole se rozumí faktická přítomnost žáka ve škole v souladu s organizací vzdělávání. Za důvod přítomnosti žáka ve škole lze považovat nejen vyučování, ale také jiné aktivity školy, jako například předmaturitní seminář nebo konzultace, jichž se žák účastní. Pravidlo faktického pobytu ve škole dotvrzuje nepřímo i § 4 odst. 9 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování, který stanoví pro účely této vyhlášky fikci pobytu ve škole pouze pro první den neplánované nepřítomnosti strávníka ve škole. 
Například během „svatého týdne“, rozumíme-li jím období, kdy škola neuskutečňuje pro žáka ani vyučování ani jiné činnosti, na nichž by měl nebo mohl být žák ve škole účasten, jde o „plánovanou nepřítomnost“ ve škole. 
Pokud by škola organizovala dobrovolné vzdělávací aktivity i v průběhu „svatého týdne“, může být v těchto dnech žákovi poskytnuto školní stravování. 
Naopak u žáka připravujícího se během „svatého týdne“ doma na maturitní zkoušku není podmínka pobytu ve škole splněna. (Příspěvková organizace vykonávající činnost zařízení školního stravování bude oprávněna poskytovat takovému žákovi stravování pouze v rámci doplňkové činnosti.) 

Ing. Ladislav Němec
I. náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U03B05H192 — Maturitní zkouška – protokoly a další dokumenty

Maturitní zkouška – protokoly a další dokumenty

§ 26a vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů

(1) Protokoly podle § 27 až 31 a záznamy podle § 32 jsou součástí povinné dokumentace maturitní zkoušky; vyhotovují a předávají se mezi školou nebo komisařem a Centrem prostřednictvím informačního systému Centra. Tiskopisy protokolů a záznamů zpřístupní Centrum prostřednictvím informačního systému Centra před zahájením zkoušek maturitní zkoušky, nejpozději do 1. dubna příslušného školního roku, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Protokoly podle § 27 až 31 se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů (Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Skartační lhůta činí:
a) 5 let pro protokoly podle § 27 a 28, a záznam podle § 32,
b) 45 let pro protokoly podle § 29 až 31.

§ 27 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů

Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně
(1) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně je součástí zkušební dokumentace pro danou učebnu.
(2) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně zpracuje zadavatel po ukončení didaktického testu nebo písemné práce v příslušné učebně a předá komisaři bezprostředně po vykonání zkoušky v učebně; protokol podepisuje zadavatel a komisař. Komisař převede protokol do elektronické podoby a prostřednictvím informačního systému Centra jej odešle do Centra.
(3) Nejpozději poslední den konání didaktických testů a písemných prací komisař všechny protokoly o průběhu maturitní zkoušky v učebně předá řediteli školy k uložení.
(4) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně obsahuje
a) identifikační údaje školy a zadavatele včetně názvu a adresy sídla školy, resortního identifikátoru právnické osoby, která vykonává činnost školy, evidenčního čísla protokolu, jména, popřípadě jmen, a příjmení, data a místa narození zadavatele,
b) údaje o průběhu zkoušky v učebně včetně označení učebny, data a názvu zkoušky, času zahájení a ukončení zkoušky, informace o žácích v učebně a počtech odevzdaných záznamových archů, případných připomínkách žáka k průběhu zkoušky, záznamu o řešení mimořádných situací, podpisu zadavatele, podpisu komisaře,
c) v případě asistence nebo tlumočení žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky obsahuje též jméno, popřípadě jména, a příjmení asistenta nebo tlumočníka a záznam o podstatných skutečnostech ovlivňujících průběh a výsledky maturitní zkoušky.

§ 28 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů

Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě
(1) Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě zpracovává komisař po ukončení všech didaktických testů a písemných prací společné části maturitní zkoušky, a to na základě údajů z protokolů o průběhu maturitní zkoušky v učebně; protokol podepisuje komisař a ředitel školy. Komisař zpracuje protokol v elektronické podobě a prostřednictvím informačního systému Centra jej odešle do Centra; výtisk protokolu předá řediteli školy k uložení.
(2) Přílohou protokolu o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě jsou protokoly o průběhu maturitní zkoušky v učebně.
(3) Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě obsahuje
a) identifikační údaje školy a komisaře včetně názvu a adresy školy, resortního identifikátoru školy, evidenčního čísla protokolu, jména, popřípadě jmen, a příjmení, data a místa narození komisaře,
b) údaje o průběhu zkoušky ve zkušebním místě včetně záznamu o řešení mimořádných situací, data vyhotovení protokolu, podpisu komisaře, podpisu ředitele školy.

§ 29 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů

Protokol o výsledcích didaktických testů žáka
(1) Protokol o výsledcích didaktických testů žáka je dokladem o hodnocení žáka ve zkušebních předmětech společné části maturitní zkoušky.
(2) Protokol o výsledcích didaktických testů žáka zpracovává Centrum a zpřístupní jej řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra v jarním zkušebním období do 15. května a v podzimním zkušebním období do 10. září.
(3) Protokol o výsledcích didaktických testů žáka obdrží žák, který konal alespoň 1 didaktický test. Protokol obdrží žák buď v listinné podobě od ředitele školy, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup na základě své žádosti autorizované v informačním systému Centra.
(4) Protokol o výsledcích didaktických testů žáka obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy a adresu sídla školy, resortní identifikátor právnické osoby, která vykonává činnost školy, obor vzdělání, evidenční číslo protokolu, v případě žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky údaj o konání maturitní zkoušky za uzpůsobených podmínek,
b) údaje o výsledcích didaktických testů
1.název zkušebního předmětu,
2.úspěšnost žáka v procentech v jednotlivých zkušebních předmětech,
3.percentilové umístění v jednotlivých zkušebních předmětech, vztažené k výsledkům zkoušky v řádném termínu maturitní zkoušky,
4.výsledky hodnocení žáka v jednotlivých zkušebních předmětech,
5. datum konání zkoušky,
c) faksimile podpisu ředitele Centra,
d) datum jeho vyhotovení.
 (5) Protokol o výsledcích didaktických testů žáka se vyhotovuje na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

§ 29a vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů

zrušen vyhláškou č. 405/2020 Sb.

§ 30 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů

Protokol o průběhu profilové části maturitní zkoušky
(1) Ředitel školy vytiskne prostřednictvím informačního systému Centra formulář protokolu o průběhu profilové části maturitní zkoušky; před zahájením činnosti zkušební maturitní komise předá formulář protokolu jejímu předsedovi spolu s údaji uvedenými v odstavci 3 písm. a).
(2) Protokol o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky zpracovává předseda zkušební maturitní komise po ukončení všech zkoušek profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky v dané třídě; protokol podepisuje předseda zkušební maturitní komise a ředitel školy. Protokol zůstává k uložení ve škole.
(3) Protokol o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky obsahuje
a) identifikační údaje školy, včetně názvu a adresy školy, resortního identifikátoru právnické osoby, která vykonává činnost školy, evidenčního čísla protokolu,
b) údaje o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky v dané třídě, včetně termínů zkoušek, složení zkušební maturitní komise, záznamu o řešení mimořádných situací, data vyhotovení protokolu, podpisu předsedy zkušební maturitní komise a podpisu ředitele školy. 

§ 31 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů

Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka
(1) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka je dokladem o hodnocení žáka v profilové části maturitní zkoušky. Ředitel školy vytiskne prostřednictvím informačního systému Centra formulář protokolu pro každého žáka; před zahájením činnosti zkušební maturitní komise předá formulář protokolu jejímu předsedovi spolu s údaji uvedenými v odstavci 3 písm. a).
(2) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka zpracovává předseda zkušební maturitní komise, který jej předá bez zbytečného odkladu řediteli školy po ukončení zkoušek profilové části maturitní zkoušky.
(3) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy a adresu sídla školy, resortní identifikátor školy, obor vzdělání, evidenční číslo protokolu,
b) údaje o výsledcích zkoušek profilové části maturitní zkoušky,
8.	název zkoušky, popřípadě její části,
9.	forma zkoušky,
10.	jazyk zkoušky, v případě žáků škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny a žáků dvojjazyčných tříd gymnázií,
11.	datum konání zkoušky,
12.	číslo a název zadání písemné práce z českého jazyka a literatury a písemné práce z cizího jazyka,
13.	název pracovního listu pro zadání ústní zkoušky z českého jazyka a literatury, číslo, popřípadě téma pracovního listu pro zadání ústní zkoušky z cizího jazyka,
14.	název zadání nebo tématu zkoušek z dalších zkušebních předmětů,
8. název standardizované zkoušky, pokud žák touto zkouškou nahradil celou zkoušku nebo část zkoušky podle § 19a, a v případě zkoušky z cizího jazyka úroveň podle Společného evropského referenčního rámce,
9. hodnocení žáka v jednotlivých zkušebních předmětech, popřípadě v jejich částech,
c) podpis předsedy zkušební maturitní komise.
(4) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka je součástí školní matriky. Pokud žák nahradil celou nebo část zkoušky standardizovanou podle § 19a, je přílohou protokolu také doklad o úspěšném vykonání této zkoušky. Pokud žák vykonal úspěšně některou z povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury nebo cizího jazyka, kterou žák koná ve společné části maturitní zkoušky, je přílohou protokolu profilové části maturitní zkoušky protokol o výsledcích didaktických testů žáka.
(5) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka se zhotoví i pro žáka, který se ke zkoušce přihlásil a zkoušku nebo její část nekonal.

§ 32 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů

Záznam o předání a záznam o uložení zkušební dokumentace
(1) Záznam o předání zkušební dokumentace se pořizuje při úkonech podle § odst. 3 až 5 a podle § 13 odst. 1 a 2.
(2) Záznam o předání zkušební dokumentace obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis předávajícího, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis přijímajícího, přesný popis předávané zkušební dokumentace, identifikační čísla předávaných bezpečnostních schránek se zkušební dokumentací, datum, hodinu a místo předání zkušební dokumentace.
(3) Záznam o uložení zkušební dokumentace je dokladem o způsobu uložení bezpečnostních schránek se zkušební dokumentací a nakládání s nimi a obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis osoby, která bezpečnostní schránku uložila nebo vyjmula, datum, hodinu a čas uložení nebo vyjmutí bezpečnostní schránky podle § 38 písm. d).
(4) Záznam o předání a záznam o uložení zkušební dokumentace se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů11).

§ 33 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů

zrušen vyhláškou č. 371/2012 Sb.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
Přihláška k maturitní zkoušce

Příloha č. 1a k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
Přihláška k jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá společné části maturitní zkoušky

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
Kategorizace žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
Uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky

Příloha č. 3a k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
Formulář doporučení k uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
Osvědčení o jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
Osvědčení o jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky

Úřad pro ochranu osobních údajů nemá námitky proti vydání maturitních dat - tisková zpráva 5. 5. 2016

Úřad pro ochranu osobní údajů (ÚOOÚ) chápe anonymizaci dat jako nevratný proces, po jehož provedení nelze data vztáhnout ke konkrétním fyzickým osobám. Zákon o ochraně osobních údajů se na zveřejňování anonymizovaných prvotních maturitních dat nevztahuje. 

K problému dodáváme, že anonymizaci dat je třeba provést tak, aby nebylo možné ztotožnit výsledky státních maturit s konkrétními žáky a školami, ale zůstaly zachovány takové údaje, které umožní hledat v datech odpovědi na důležité otázky. Takovými údaji jsou například pohlaví maturanta, zda psal testy poprvé nebo zkoušku opakuje, zda je z gymnázia nebo ze střední odborné školy apod.
Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „Ze stanoviska úřadu vyplývá, že zákon o ochraně osobních údajů se na zveřejňování anonymizovaných prvotních maturitních dat nevztahuje. A samozřejmě se tedy nevztahuje ani na zveřejňování či poskytování souhrnných výsledků jednotlivých úloh, o něž budou žádat účastníci naší iniciativy, která chce zprůhlednit fungování státních maturit.“

Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) k bližším podrobnostem vedení a uchovávání dokumentace o konání maturitní zkoušky, č. j.: MSMT-30972/2016-1

Obecné podmínky zpracování dokumentů, výběru, evidence, uložení a zpřístupnění archiválií a výkonu spisové služby upravuje zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a změně některých zákonů (dále jen „archivní zákon“), ve znění pozdějších předpisů. 
V souladu s § 3 odst. 1 písm. j) archivního zákona mají povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií také střední školy; přitom podle přílohy 2 bodu 16 tohoto zákona jsou za dokumenty, které budou podle obsahu vždy předloženy k výběru za archiválie, považovány „třídní výkazy, katalogy, katalogové listy, protokoly o závěrečných zkouškách, protokoly o maturitních zkouškách vydané základními a středními školami a protokoly o státních závěrečných zkouškách na vysokých školách“.
Specifika vedení dokumentace škol a školských zařízení obecně stanoví § 28 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podrobnosti k tomu jsou obsahem vyhlášky č. 364/2005 Sb., o dokumentaci škol a školských zařízení, ve znění pozdějších předpisů. 
Zároveň ředitel střední školy vydává vnitřní předpis (spisový řád), který stanoví základní pravidla pro manipulaci s dokumenty a skartační řízení a vychází z výše uvedených právních předpisů. 
Bližší podrobnosti o uchovávání dokumentace o konání maturitní zkoušky upravuje vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů, takto: 

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 3/2015 Sb.

Vzory tiskopisů podle § 2 odst. 2 písm. c) 
Vysvědčení o maturitní zkoušce
5.1 Vysvědčení o maturitní zkoušce pro střední školy - univerzální
5.2 Vysvědčení o maturitní zkoušce zahrnující praktickou zkoušku v konzervatoři
5.3 Vysvědčení o maturitní zkoušce ve vybraných výtvarných oborech
5.4 Vysvědčení o maturitní zkoušce v českém jazyce a cizím jazyce v dvojjazyčných gymnáziích
5.5 Vysvědčení o maturitní zkoušce pro střední školy - polské

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U03B05H193 — Maturitní zkouška – přezkoumání průběhu a výsledků

Maturitní zkouška - přezkoumání průběhu a výsledků

§ 82 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky
(1) Každý, kdo konal
a) závěrečnou zkoušku,
b) maturitní zkoušku, kromě zkoušky společné části, anebo byl z konání těchto zkoušek vyloučen,
může písemně požádat krajský úřad o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení. Krajský úřad rozhodne o žádosti ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že výsledek zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky; v opačném případě výsledek zkoušky potvrdí. Škola, v níž žák konal maturitní zkoušku, Česká školní inspekce a ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba při plnění úkolů podle § 80 odst. 1 nebo 2 poskytují krajskému úřadu součinnost při posuzování žádosti. Opakování zkoušky s výjimkou zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí se koná nejpozději do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí, a to před zkušební komisí, kterou jmenuje krajský úřad. Opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí se koná v nejbližším možném termínu, který stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Každý, kdo konal zkoušku společné části maturitní zkoušky, nebo byl z konání této zkoušky vyloučen, může písemně požádat ministerstvo o přezkoumání výsledku této zkoušky nebo přezkoumání rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky. Ministerstvo žadateli odešle písemné vyrozumění o výsledku přezkoumání nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti.
(3) Žádost podle odstavce 1 nebo 2 lze podat příslušnému správnímu úřadu do 20 dnů od konce období stanoveného prováděcím právním předpisem pro konání příslušné závěrečné nebo maturitní zkoušky nebo v případě zkoušek společné části maturitní zkoušky od konce období stanoveného prováděcím právním předpisem pro konání příslušné zkoušky.
(4) Každý má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku zkoušky.

§ 51 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

Společná ustanovení
(6) Náležitosti žádosti o přezkoumání průběhu a výsledku maturitní zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení z konání této zkoušky podle § 82 odst. 1 písm. b) a § 82 odst. 2 školského zákona jsou uvedeny v příloze č. 7 a v příloze č. 8 k této vyhlášce, které současně obsahují doporučené vzory žádostí. Doporučené vzory ministerstvo zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Výnos č. 10/2013 ze dne 18. 12. 2013, kterým se upravuje postup při organizaci vyřizování žádostí žáků o přezkoumání maturitní zkoušky, Č.j. MSMT-32193/2013-3 

První náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy podle části I. čl. 1a Organizačního řádu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 15. 6. 2004, č. j. 20 841/2004-14, ve znění pozdějších dodatků, a podle Příkazu ministra č. 20/2013 k vydání tohoto výnosu, stanoví: 
Čl. 1 
Předmět úpravy 
V souladu s § 82 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) přezkoumává výsledek didaktického testu konaného v rámci společné části maturitní zkoušky nebo přezkoumává rozhodnutí o vyloučení z konání didaktického testu. 
Čl. 2 
Organizační zajištění 
(1) Všechny útvary ministerstva, které obdrží žádosti žáků o přezkoumání maturitní zkoušky v písemné nebo elektronické formě, jsou povinny tyto žádosti bez jakéhokoliv odkladu předat sekretariátu oddělení středního a vyššího odborného vzdělávání. 
(2) Všechny útvary skupiny pro vzdělávání jsou povinny vyčlenit pracovníky k zajištění vyřizování žádostí žáků o přezkoumání maturitní zkoušky v rozsahu schváleném náměstkem ministra pro vzdělávání. 
(3) Pracovníci skupiny pro vzdělávání vyčleněni k zajištění vyřizování žádostí žáků o přezkoumání maturitní zkoušky jsou metodicky vedeni oddělením středního a vyššího odborného vzdělávání a jsou povinni pracovat v rozsahu a kvalitě stanovené vedoucím oddělení středního a vyššího odborného vzdělávání. 
(4) Ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen „Centrum“) je při vyřizování žádostí žáků o přezkoumání maturitní zkoušky povinen maximální součinností s vedoucím oddělení středního a vyššího odborného vzdělávání. 
(5) Ředitel Centra zodpovídá za úplnost a věcnou správnost poskytnutých podkladů souvisejících s předmětem žádosti žáků o přezkoumání maturitní zkoušky a za dodržení lhůty pro jejich předání pracovníkům ministerstva vyčleněným k zajištění vyřizování žádostí žáků.
(6) Vedoucí zaměstnanci ministerstva jsou povinni provést potřebná opatření vyplývající z tohoto výnosu. 
Čl. 3 
Účinnost 
Tento výnos nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014. 

Informace MŠMT k procesu vyřizování žádostí o přezkoumání společné části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) bude v procesu přezkoumání výsledků hodnocení zkoušek z didaktických testů (podle § 82 školského zákona) stejně jako v předchozích letech i v roce 2016 postupovat s největší možnou transparentností. 
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV) vedle zadání testových úloh, písemných prací a klíčů správných řešení zveřejní validační protokol, který mimo jiné obsahuje výsledky validačního procesu (včetně vyjádření validační komise k souladu zadání s katalogy požadavků a rámcovými vzdělávacími programy), přijatá opatření CZVV k závěrům validační komise a její jmenné a profesní složení. Zveřejnění uvedených materiálů uskuteční CZVV nejpozději v den, kdy uvolní výsledky didaktických testů školám. 
MŠMT před zahájením přezkoumání maturitní zkoušky na svých webových stránkách zveřejňuje základní informace, které mají žákům usnadnit orientaci v termínech, formálních náležitostech a krocích spojených s procesem přezkoumání maturitní zkoušky. 
MŠMT vydává odůvodněná vyrozumění MŠMT, ve kterých reaguje na námitky žadatelů o přezkoumání maturitní zkoušky. 
Do procesu přezkoumání maturitní zkoušky je začleněna Nezávislá odborná komise zřízená při MŠMT jako poradní orgán, která vystavuje odborné oponentní posudky k závěrečnému validačnímu protokolu CZVV a posuzuje identifikované specifické žádosti o přezkoumání maturitní zkoušky. 

Seznam členů Nezávislé odborné komise MŠMT 

člen 	zaměstnavatel 
PhDr. Martin CHVÁL, Ph.D. 	Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta – Ústav rozvoje a výzkumu vzdělávání 
PaedDr. Květoslava KLÍMOVÁ, Ph.D. 	Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta – Katedra českého jazyka a literatury 
Mgr. Jitka ALTMANOVÁ 	Národní ústav pro vzdělávání 
doc. RNDr. Eduard FUCHS, CSc. 	Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta – Ústav matematiky a statistiky 2 
RNDr. Eva ZELENDOVÁ 	Národní ústav pro vzdělávání 
doc. PhDr. Lucie BETÁKOVÁ, M. A., Ph.D. 	Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta – Katedra Anglistiky 
PhDr. Jitka TŮMOVÁ 	Národní ústav pro vzdělávání 
Prof. PhDr. Věra JANÍKOVÁ, Ph.D. 	Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta – Katedra německého jazyka a literatury 
Mgr. Kamila SLADKOVSKÁ 	Národní ústav pro vzdělávání 
PhDr. Simona KORYČÁNKOVÁ, Ph.D. 	Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta – Katedra ruského jazyka a literatury 
PaedDr. Zuzana VLČKOVÁ 	Národní ústav pro vzdělávání 
Mgr. Olga NÁDVORNÍKOVÁ, Ph.D. 	Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta – Ústav románských studií 
Mgr. Daniel Hanšpach, M. A. 	Národní ústav pro vzdělávání 
Mgr. Veronika CAMACHO 	Masarykova univerzita Brno, Oddělení Centra jazykového vzdělávání na Filozofické fakultě a Fakultě sociálních studií 
Mgr. Martina HULEŠOVÁ, M. A. 	Národní ústav pro vzdělávání 

Jak postupovat při podání žádosti o přezkoumání výsledku hodnocení společné části maturitní zkoušky z didaktického testu? 

Před podáním žádosti o přezkoumání je potřeba zvážit všechny relevantní důvody pro podání této žádosti, výchozími podklady jsou: 
- vlastní zadání didaktických testů, klíče správných řešení a výsledky validačního procesu včetně vyjádření validační komise CZVV k souladu zadání s katalogy požadavků (validační protokol CZVV) – vše volně dostupné na webových stránkách http:/www.novamaturita.cz, 
- kritéria pro hodnocení dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky – volně dostupné na webových stránkách http:/www.novamaturita.cz a MŠMT, 
- výsledkový portál žáka, který umožní zaslání vybraného dokumentu s výsledkem zkoušky společné části maturitní zkoušky (MZ) e-mailem. Portál je založen na principu jednoznačné registrace a autentizace žáka a jeho následném souhlasu se zasláním příslušných výsledkových dokumentů na žákem zadanou e-mailovou adresu. Portál se nachází na adrese https://vpz.cermat.cz, 
- Záznamový arch žáka a Protokol o průběhu zkoušky z didaktického testu v učebně – dostupné ve škole, kde žák dílčí zkoušku společné části maturitní zkoušky z didaktického testu konal. 

Pokud se žák rozhodne podat žádost o přezkoumání, musí tak učinit písemně (na podatelnu MŠMT, prostřednictvím poštovních služeb, datovou schránkou); žádosti lze podávat i prostřednictvím e-mailu podepsané uznávaným elektronickým podpisem (zákon č. 227/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Doporučujeme, aby žádost byla podána doporučenou poštou a na obálce označena „Žádost o přezkoumání“ (doručovací adresa: MŠMT, Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1) nebo datovou schránkou. 

Žadatel o přezkum má právo se vyjádřit k podkladům vyrozumění po dobu tří dnů od podání žádosti. 

Náležitosti žádosti: 
- jméno a příjmení žadatele, 
- telefonní, případně e-mailový kontakt na žadatele, 
- REDIZO střední školy kde žák zkoušku konal, 
- Kód žáka, který je uveden na výpisu o výsledcích didaktických testů žáka, 
- doručovací adresa kam má být vyrozumění o přezkoumání výsledku zkoušky z didaktického testu zasláno, 
- označení didaktického testu/didaktických testů (uvedení zkušebního předmětu), jejichž výsledek chce žadatel přezkoumat (např. didaktický test z matematiky), 
- uvedení důvodu/ů námitky/tek žadatele, 
- žádost může podat pouze sám žadatel nebo jeho zplnomocněný zástupce (plná moc pak musí být přiložena k žádosti), žádost musí být vlastnoručně podepsána s výjimkou žádosti podané prostřednictvím datové schránky). 
Žádost je třeba podat nejpozději do 20 dnů od konce období stanoveného prováděcím právním předpisem pro konání příslušné dílčí zkoušky, nejpozději tedy do 4. června 2016. 

Výsledkový portál žáka 

Portál má za cíl předat žákovi jednoduše a efektivně dokument, týkající se jeho výsledku a umožnit mu kromě jiného i rychlé a relevantní rozhodnutí o smysluplnosti případné žádosti o přezkoumání výsledků. 
Portál je založen na principu jednoznačné registrace a autentizace žáka a jeho následném souhlasu se zasláním příslušných výsledkových dokumentů na e-mailovou adresu. Autentizace probíhá pomocí tzv. „Autentizačního kódu VPŽ“. Ten je uveden na výpisu z přihlášky k maturitní zkoušce, který každý žák obdržel od ředitele školy. 
Přes výsledkový portál dává žák souhlas s odesláním následujících dokumentů: 
1. Výpis výsledků didaktického testu žáka; 
2. Opravený záznamový arch didaktického testu žáka; 
3. Záznam o hodnocení písemné práce z cizího jazyka; 
4. Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka. 
Záznam o hodnocení písemné práce z českého jazyka a literatury se prostřednictvím portálu nezasílá. Písemné práce z českého jazyka jsou hodnoceny hodnotiteli jmenovanými ředitelem školy. Hodnocení ústních zkoušek společné části, které se rovněž hodnotí přímo ve škole, se přes portál rovněž neodesílá. 

Co se děje po doručení žádosti na MŠMT? 

Po doručení žádosti na MŠMT je každá žádost zaevidována a individuálně přezkoumána. Základním podkladem pro posouzení jednotlivých námitek žadatelů o přezkoumání je zadání didaktického testu, klíč správných řešení, validační protokol CZVV, záznamový arch žáka, protokol o průběhu zkoušky v učebně, kritéria pro hodnocení dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky a odborný oponentní posudek Nezávislé odborné komise MŠMT k závěrečnému validačnímu protokolu CZVV. 
Na základě výše uvedených podkladů MŠMT rozhodne o důvodnosti nebo nedůvodnosti žádosti a posoudí jednotlivé námitky žadatele z formálního i odborného hlediska. 
MŠMT žádost přezkoumá nejdéle do 30 dní od jejího doručení na MŠMT a vydá Vyrozumění MŠMT, které je žadateli odesláno doporučeným dopisem. 
Pokud žadatel MŠMT žádá o přezkoumání průběhu a výsledku písemné nebo ústní zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení z těchto zkoušek, postoupí MŠMT tuto žádost dle místní příslušnosti krajskému úřadu nebo Magistrátu hl. m. Prahy. O postoupení žádosti příslušnému krajskému úřadu MŠMT žadatele písemně vyrozumí. 

Nejčastější obecné námitky/podněty žadatelů 

Podezření na organizační incident 

Pokud je v žádosti žadatele identifikováno podezření na organizační incident, MŠMT žádost prošetří a o výsledku šetření informuje žadatele ve Vyrozumění MŠMT. 

Nahlížení do materiálů 

V souladu s § 82 odst. 4 školského zákona má každý, kdo konal didaktický test společné části maturitní zkoušky, právo nahlédnout do podkladů pro vydání vyrozumění, resp. do všech materiálů týkajících se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku zkoušky. Dokumenty související s žákovou dílčí zkouškou konanou formou didaktického testu jsou každému žákovi dostupné na výsledkovém portálu žáka https://vpz.cermat.cz a na webových stránkách www.novamaturita.cz. Jedná se o dokumenty: vlastní zadání didaktických testů, klíče správných řešení a výsledky validačního procesu včetně vyjádření validační komise CZVV k souladu zadání s katalogy požadavků, kritéria pro hodnocení dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky, Výpis výsledků didaktického testu žáka, Opravený záznamový arch didaktického testu žáka, Záznam o hodnocení písemné práce z cizího jazyka, Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka.
Uvedené právo zajišťuje i ředitel školy, ve které je uložen originál neopraveného záznamového archu žáka. 

Dodatečné zohlednění zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění žadatele o přezkoumání 

Pro účely maturitní zkoušky a jejího uzpůsobení žákům se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním jsou žáci zařazováni do jednotlivých kategorií a skupin. Hlavním kritériem pro zařazení žáků s přiznaným uzpůsobením pro konání maturitní zkoušky (PUP) do jedné z kategorií a skupin jsou funkční důsledky (tj. konkrétní dopady určité vady, poruchy, onemocnění nebo postižení na činnost žáka) a z nich vyplývající vzdělávací potřeby. Označení kategorií podle druhu postižení (tělesné postižení, sluchové postižení, zrakové postižení, specifické poruchy učení a ostatní) je nutno chápat jako orientační, neboť rozhodujícím kritériem pro zařazení žáka do jedné z kategorií není jeho diagnóza, ale především funkční důsledek jeho zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění ve vztahu ke konání maturitní zkoušky. K zařazení žáků do kategorií a skupin se přistupuje individuálně, neboť ani u žáků se stejnou diagnózou nemůžeme předpokládat, že funkční důsledky zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění budou stejného rozsahu a stejné závažnosti. 
Žák dokládá svůj nárok na přiznané uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky posudkem školského poradenského zařízení, kterým je na základě odborného vyšetření zařazen do jedné z kategorií a skupin. Při stanovování míry uzpůsobení konání maturitní zkoušky berou školská poradenská zařízení v úvahu současnou praxi a průběh vzdělávání žáka se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním a jeho skutečné potřeby. 
Na tvorbě zadání maturitní zkoušky pro žáky s PUP spolupracují a záznamové archy hodnotí k tomuto účelu zvlášť proškolení pedagogičtí pracovníci – hodnotitelé. Hodnocení žáků s PUP se řídí kritérii hodnocení schválenými MŠMT. Uvedený postup zajišťuje, že žáci se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním nejsou v průběhu konání maturitní zkoušky nikterak znevýhodněni. 
Žák odevzdá posudek školského poradenského zařízení řediteli školy spolu s přihláškou k maturitní zkoušce. Případnou změnu v posudku, či nový posudek související se změnou zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění žáka v době od podání přihlášky po konání zkoušek oznámí ředitel školy CZVV neprodleně. Ředitel školy po dohodě s CZVV rozhodne, zda je technicky možné zajistit úpravu podmínek konání maturitní zkoušky pro žáka s PUP ještě v daném zkouškovém období. V případě, že toto možné není, může ředitel školy na základě žádosti žáka rozhodnout o omluvení žáka z konání zkoušky v daném termínu a žák může konat zkoušku za upravených podmínek v termínu náhradním. 
Zařazení žáka s PUP se děje na základě přihlášky k maturitní zkoušce a v rámci přezkumu výsledku hodnocení didaktického testu se neposuzuje! 

Dodatečné zohlednění změny zdravotního stavu a rodinné/sociální situace v době konání zkoušek 

Žák může písemně omluvit řediteli školy svou nepřítomnost u zkoušky z vážných důvodů (např. z důvodu změny zdravotního stavu nebo změny rodinné/sociální situace), které by mohly nepříznivě ovlivnit žákův výkon při konání zkoušky, nejpozději do 3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky. Pokud ředitel školy uzná důvody žáka za relevantní, má žák právo konat náhradní zkoušku. Nedodržení stanovené lhůty 3 pracovních dnů může v závažných případech ředitel školy prominout. Pokud se žák rozhodne zkoušku vykonat, jedná se o projev jeho svobodné vůle se všemi důsledky z tohoto jednání vyplývajícími. 

Dodatečné zohlednění změny zdravotního stavu a rodinné/sociální situace žáka v době konání zkoušek není při hodnocení jeho výsledku u již vykonaných zkoušek z právního ani pedagogického hlediska možné. 

Žádost o výjimky z nastavených pravidel 

Pravidla pro konání maturitní zkoušky stanovuje školský zákon a vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů. MŠMT nemá zákonné zmocnění k tomu, aby z nastavených pravidel udělovalo výjimky. 

Tento postup považuje MŠMT za nutný, aby byl zachován rovný přístup žáků ke vzdělávání a k hodnocení výsledků jejich vzdělávání. 

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U03B05H194 — Maturitní zkouška – termíny konání

Maturitní zkouška – termíny konání

§ 2 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů

Termíny konání zkoušek společné a profilové části maturitní zkoušky
(1) Maturitní zkoušky se konají v jarním zkušebním období a podzimním zkušebním období.
(2) V jarním zkušebním období se maturitní zkoušky konají v období od 2. května do 10. června, v podzimním zkušebním období od 1. září do 20. září.
(3) V jarním zkušebním období se didaktické testy konají v období od 2. května do 15. května. Konkrétní termíny konání didaktických testů v jarním zkušebním období určí ministerstvo4) nejpozději do 15. srpna, který předchází školnímu roku, v němž se maturitní zkouška koná. Časový rozvrh konání didaktických testů (dále jen „jednotné zkušební schéma“) určí ministerstvo do 15. ledna školního roku, v němž se maturitní zkouška koná; údaje ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky5) se v jarním zkušebním období konají v období od 16. května do 10. června. Zkoušky konané formou písemné zkoušky (dále jen „písemná zkouška“), zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka konané formou písemné práce (dále jen „písemná práce“) a zkoušky konané a formou praktické zkoušky (dále jen „praktická zkouška“) se konají nejdříve 1. dubna. V případech, kde to povaha zkoušky vyžaduje, je možné praktickou zkoušku a písemnou zkoušku konat i v dřívějším termínu.
(5) V podzimním zkušebním období se didaktické testy konají v období od 1. září do 10. září. Konkrétní termíny konání didaktických testů v podzimním zkušebním období určí ministerstvo4) nejpozději do 15. ledna před konáním maturitní zkoušky v následujícím školním roce. Jednotné zkušební schéma určí ministerstvo nejpozději do 15. srpna před konáním maturitní zkoušky a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se v podzimním zkušebním období konají v období od 1. září do 20. září, zkoušky konané formou písemné zkoušky, písemné práce a praktické zkoušky se konají nejdříve 25. srpna. V případech, kde to povaha zkoušky vyžaduje, je možné praktickou zkoušku konat i v dřívějším termínu.
(7) Konkrétní termíny povinných a nepovinných zkoušek profilové části stanoví ředitel školy pro jarní zkušební období nejpozději 2 měsíce před jejich konáním a pro podzimní zkušební období nejpozději do 25. srpna před konáním maturitní zkoušky a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Konkrétní termíny podle věty první stanoví ředitel školy v souladu s odstavci 3 až 6 tak, aby se nepřekrývaly s jednotným zkušebním schématem zkoušek jednotlivých žáků.

§ 3 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů

(1) Didaktické testy se zahajují vždy ve stejnou dobu podle jednotného zkušebního schématu.
(2) Termíny podle § 2 odst. 3 až 7 jsou platné i pro vykonání opravné a náhradní zkoušky. Lhůta podle § 2 odst. 7 věty první se neuplatní při postupu podle § 25 odst. 2 věty druhé.

§ 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů

Přihlašování k maturitní zkoušce
(1) Žák podává k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce přihlášku k maturitní zkoušce (dále jen "přihláška"), jejíž vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, řediteli školy, a to nejpozději do
a) 1. prosince pro jarní zkušební období,
b) 25. června pro podzimní zkušební období.
(2) V přihlášce žák uvede
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, školu, třídu a obor vzdělání, formu vzdělávání, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a místo narození, státní občanství,
b) názvy zkušebních předmětů povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky7),
c) názvy zkušebních předmětů povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky8),
d) názvy zkušebních předmětů nepovinných zkoušek společné části maturitní zkoušky9),
e) názvy zkušebních předmětů nepovinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky10),
f) označení zkušebního předmětu, který bude žák konat ve společné a profilové části maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny,
g) zařazení žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky do kategorie a skupiny uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce za účelem uzpůsobení podmínek pro konání společné části maturitní zkoušky,
h) požadavek žáka podle § 20 odst. 4 věty třetí školského zákona na úpravu podmínek a způsobu konání zkoušky z českého jazyka a literatury.
(3) K přihlášce podle odstavce 2 písm. g) přiloží žák doporučení školského poradenského zařízení podle § 20. Toto doporučení se založí do školní matriky podle § 28 odst. 2 písm. f) školského zákona. K přihlášce podle odstavce 2 písm. h) přiloží žák úředně ověřené kopie dokladů o vzdělání vydaných školou mimo území České republiky, včetně jejich překladu do českého jazyka; v případě pochybností o správnosti překladu je ředitel školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu dokladů o vzdělání.
(4) Žák se v řádném termínu přihlašuje na všechny zkušební předměty uvedené v odstavci 2 písm. b) a c). Přihláška ke zkoušce podle § 81 odst. 5 školského zákona se podává podle odstavců 1 až 3; v přihlášce se uvede rok úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání. Přihlášku k opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce podává žák ke všem částem zkoušky příslušného zkušebního předmětu profilové části maturitní zkoušky, u kterých neuspěl nebo které nekonal. Přihláška k opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce se ukládá ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů11). Skartační lhůta činí 5 let.
(5) Ředitel školy předá prostřednictvím informačního systému Centra údaje podle odstavců 2 až 4 Centru nejpozději do
a) 15. prosince pro jarní zkušební období,
b) 30. června pro podzimní zkušební období.
(6) Změny v údajích žáka podle odstavce 2 písm. a) a g), k nimž došlo od předání údajů Centru podle odstavce 5, oznámí ředitel školy Centru neprodleně. Změny v údajích žáka podle odstavce 2 písm. c) a e), k nimž došlo v době od předání údajů Centru podle odstavce 5 z důvodu přestupu žáka podle § 66 odst. 4 školského zákona nebo změny oboru vzdělání podle § 66 odst. 3 školského zákona, oznámí ředitel školy Centru neprodleně. Změny podle věty druhé lze provést nejpozději do začátku zkoušek profilové části maturitní zkoušky v souladu s § 2 odst. 4 a 6.
(7) Žák, který byl přijat do posledního ročníku vzdělávání podle § 63 školského zákona po termínu podle odstavce 5 písm. a), podává přihlášku na následující podzimní zkušební období. Toto období se pro konání maturitní zkoušky tímto žákem považuje také za řádný termín.
(8) Škola předá žákovi potvrzený výpis z přihlášky z informačního systému Centra nejpozději do 5 dnů od předání údajů Centru podle odstavce 5. V případě nesouladu údajů uvedených ve výpisu se skutečným stavem žák zašle škole do 5 dnů správné údaje.

Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se určuje časové schéma (jednotné zkušební schéma) konání didaktických testů společné části maturitní zkoušky pro podzimní zkušební období roku 2025 
Praha, červenec 2025 č. j. MSMT-135/2025-5 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souladu s § 2 odst. 5 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), určuje časové schéma (jednotné zkušební schéma) konání didaktických testů společné části maturitní zkoušky pro podzimní zkušební období roku 2025 následovně: 

a) všichni žáci s výjimkou žáků, kteří mají přiznané uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky ve smyslu příloh č. 2 a 3 vyhlášky, konají zkoušky dle harmonogramu uvedeného v Příloze 1 tohoto sdělení; 

b) žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky kategorie a skupiny SPUO-1 s prodlouženým časem konání zkoušky o 25 % konají zkoušky dle harmonogramu uvedeného v Příloze 2 tohoto sdělení; 

c) žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky kategorie a skupiny SPUO-2 a SPUO-2-N s prodlouženým časem konání zkoušky o 50 % konají zkoušky dle harmonogramu uvedeného v Příloze 3 tohoto sdělení; 

d) žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky kategorie a skupiny SP-1 s prodlouženým časem konání zkoušky o 50 %, kteří nekonají poslechový subtest při didaktickém testu z cizího jazyka, konají zkoušky dle harmonogramu uvedeného v Příloze 4 tohoto sdělení; 

e) žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky kategorií a skupin TP-1 a ZP-1 s prodlouženým časem konání zkoušky o 75 % konají zkoušky dle harmonogramu uvedeného v Příloze 5 tohoto sdělení; 

f) žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky kategorií a skupin SP-2, SP-2-N, SP-2-A a SP-2-N-A s prodlouženým časem konání zkoušky o 100 %, kteří nekonají poslechový subtest při didaktickém testu z cizího jazyka, a žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky kategorie a skupiny SP-3-T a SP-3-T-A s prodlouženým časem konání zkoušky o 100 %, kteří konají modifikovaný didaktický test z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka v úpravě pro neslyšící, konají zkoušky dle harmonogramu uvedeného v Příloze 6 tohoto sdělení; 

g) žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky kategorií a skupin SPUO-3-A, TP-2, TP-3-A, ZP-2-14, ZP-2-16, ZP-2-20, ZP-2-26, ZP-2-BR, ZP-3-14-A, ZP-3-16-A, ZP-3-20-A, ZP-3-26-A a ZP-3-BR-A s prodlouženým časem konání zkoušky o 100 % konají zkoušky dle harmonogramu uvedeného v Příloze 7 tohoto sdělení; 

Příloha 8 tohoto sdělení pak obsahuje podrobné jednotné zkušební schéma (JZS) pro podzimní zkušební období roku 2025. Smyslem podrobného JZS je zpřehlednit managementu škol, školním maturitním komisařům, zadavatelům a žákům časové údaje jednotlivých zkoušek a ulehčit jim tak orientaci v časovém rozvrhu zkoušky.

Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se určují konkrétní termíny konání didaktických testů společné části maturitní zkoušky v jarním zkušebním období roku 2026 
Praha, červenec 2025 č. j.: MSM-135/2025-6 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů, určuje konkrétní termíny konání didaktických testů společné části maturitní zkoušky v jarním zkušebním období roku 2026 od pondělí 4. května 2026 do čtvrtka 7. května 2026.

Soubor pedagogicko-organizačních informací pro školy na školní rok 2025/2026

6.2   Termíny maturitních zkoušek 
Maturitní zkouška se ve školním roce 2025/2026 koná podle ustanovení § 77 až 82 školského zákona a podle ustanovení vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 177/2009 Sb.“).
V jarním zkušebním období se maturitní zkoušky konají od 4. května do 10. června 2026, v podzimním zkušebním období od 1. do 20. září 2026. 

V jarním zkušebním období se písemné práce, písemné zkoušky a praktické zkoušky profilové části mohou konat i v dřívějším termínu, nejdříve však 1. dubna 2026. V podzimním zkušebním období se tyto zkoušky mohou konat nejdříve 25. srpna. V případech, kdy to povaha zkoušky vyžaduje, je možné konat praktickou zkoušku profilové části v jarním i podzimním zkušebním období dříve. 

Nabídku povinných a nepovinných zkoušek profilové části určí ředitel školy podle rámcového a školního vzdělávacího programu, včetně formy a témat těchto zkoušek. Své rozhodnutí zveřejní na veřejně přístupném místě ve škole a současně též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 7 měsíců před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky. 

Ke stejnému termínu ředitel školy zveřejní také konkrétní délku konání a rozsah textu písemné práce podle § 14a a 14c, maturitní seznam literárních děl a kritéria pro sestavení žákovského seznamu literárních děl podle § 14b, podrobnosti o délce obhajoby maturitní práce podle § 15, podrobnosti o délce a způsobu konání písemné zkoušky podle § 17 a praktické zkoušky podle § 18. 

Pokud se v profilové části maturitní zkoušky konají 4 povinné zkoušky, může ředitel školy stanovit, že za podmínek stanovených vyhláškou č. 177/2009 Sb. lze jednu povinnou zkoušku konanou z cizího jazyka nebo nově pouze část zkoušky nahradit výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího jazyka doložené jazykovým certifikátem. Na základě rozhodnutí ředitele školy lze jazykovým certifikátem také nahradit jednu nepovinnou zkoušku z cizího jazyka profilové části. Nově MŠMT nestanovuje seznam standardizovaných zkoušek, které může ředitel školy umožnit nahradit. Seznam pro účely nahrazení zkoušek ve škole stanovuje ředitel školy  

Žák může dále nahradit 1 povinnou nebo 1 nepovinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky, případně pouze část profilové zkoušky, výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky nebo zkoušek z dané vzdělávací oblasti odpovídající školnímu vzdělávacímu programu doložené osvědčením o vykonání zkoušky nebo zkoušek, pokud koná vedle profilové zkoušky z českého jazyka a literatury a případně povinné profilové zkoušky z cizího jazyka další alespoň 2 povinné zkoušky. Pokud žák standardizovanou zkouškou nebo zkouškami nahrazuje část zkoušky profilové části maturitní zkoušky, ze zbývajícího rozsahu koná zkoušku profilové části maturitní zkoušky. Zkouška nahrazená vykonáním standardizované zkoušky je hodnocena stupněm prospěchu dle konkrétního postupu zveřejněného ředitelem školy nejpozději před začátkem konání první ze zkoušek profilové části. Ředitel školy může umožnit konání profilové části maturitní zkoušky způsobem zpracování komplexní profilové práce v oborech vzdělání, které stanoví nařízení vlády. Dle přechodného ustanovení pro školní rok 2025/2026 ředitel školy zveřejní zadání komplexní profilové práce do 8. 9. 2025. 

Žáci se přihlašují k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce podáním přihlášky k maturitní zkoušce řediteli školy, a to do 1. prosince 2025 pro jarní zkušební období 2026 a do 25. června 2026 pro podzimní zkušební období 2026. Pokud žák zvolí konání maturitní zkoušky způsobem komplexní profilové práce, pak podává přihlášku řediteli školy nejpozději do 15. září pro řádný termín pro jarní zkušební období. Do 1. prosince může žák přihlášku k maturitní zkoušce vzít zpět a podat přihlášku k maturitní zkoušce podle § 78 až §79 školského zákona. 

Podmínky a způsob konání maturitní zkoušky upraví ředitel školy na žádost (která je dle § 20 odst. 6 součástí přihlášky k maturitní zkoušce) osobě, která se vzdělává ve škole mimo území České republiky alespoň 1 školní rok ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku k této zkoušce, nebo se vzdělávala ve škole mimo území České republiky alespoň 2 školní roky ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku. 

Předsedy zkušebních maturitních komisí jmenuje příslušný krajský úřad do 28. února 2026, jmenování je platné pro daný kalendářní rok. Místopředsedy a další členy zkušebních komisí jmenuje ředitel školy alespoň 1 týden před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky, nejpozději do 31. března 2026 pro jarní zkušební období a do 30. června 2026 pro podzimní zkušební období.

Centrum jmenuje školního maturitního komisaře pro danou školu, pro jarní zkušební období do 28. února 2026 a pro podzimní zkušební období do 30. června 2026. 

6.3 Jarní zkušební období 
6.3.1 Společná část maturitní zkoušky 
Didaktické testy se konají v pracovní dny v období od 4. do 15. května 2026. Konkrétní termíny konání didaktických testů určí MŠMT nejpozději 15. srpna 2025 a jednotné zkušební schéma pro jejich konání nejpozději do 15. ledna 2026. Tyto údaje zveřejní MŠMT způsobem umožňujícím dálkový přístup. 

Výsledky didaktických testů společné části maturitní zkoušky zpřístupní Centrum ředitelům škol prostřednictvím informačního systému Centra do 15. května 2026. Nejpozději následující pracovní den po zpřístupnění výsledků je ředitel školy zpřístupní žákům. 

6.3.2 Profilová část maturitní zkoušky 
Zkoušky profilové části konané před zkušební maturitní komisí (tj. ústní zkoušky a obhajoby maturitních prací) se konají v období od 16. května do 10. června 2026. 

Písemné práce, písemné zkoušky a praktické zkoušky profilové části se konají od 1. dubna 2026, v případech, kde to povaha zkoušky vyžaduje, je možné praktické a písemné zkoušky konat i dříve. Konkrétní termíny zkoušek stanoví ředitel školy nejpozději dva měsíce před jejich konáním, a to tak, aby se nepřekrývaly s jednotným zkušebním schématem společné části. 

Hodnocení zkoušek s výjimkou písemné zkoušky, písemné práce a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise veřejně ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku nebo její část vykonal. Hodnocení písemné zkoušky, písemné práce a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise bez zbytečného odkladu po vyhodnocení zkoušky zkušební maturitní komisí, koná-li se zkouška před ústními zkouškami, pak oznámí jejich hodnocení předseda zkušební maturitní komise nejpozději v době konání ústních zkoušek. 

6.3.3 Celkové hodnocení maturitní zkoušky 
Centrum zpřístupní řediteli školy výsledky celkového hodnocení žáků nejpozději do dvou pracovních dnů od shromáždění výsledků maturitní zkoušky za jednotlivou třídu, a to prostřednictvím informačního systému Centra. Ředitel školy poté bez zbytečného odkladu vydá žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce. 

Pokud žák konal profilovou část maturitní zkoušky způsobem komplexní profilové práce, ředitel školy vydává vysvědčení o maturitní zkoušce konané komplexní profilovou prací dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 3/2015 Sb. 

6.4 Podzimní zkušební období 
6.4.1 Společná část maturitní zkoušky 
Didaktické testy společné části se konají ve spádových školách v pracovní dny v období od 1. do 10. září 2026. Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací určí MŠMT nejpozději do 15. ledna 2026 a jednotné zkušební schéma pro jejich konání do 15. srpna 2026. Tyto údaje zveřejní MŠMT způsobem umožňujícím dálkový přístup. 

Výsledky didaktických testů zpřístupní Centrum ředitelům škol prostřednictvím informačního systému nejpozději 10. září 2026. Nejpozději následující pracovní den po zpřístupnění výsledků je ředitel kmenové školy zpřístupní žákům.

6.4.2 Profilová část maturitní zkoušky 
Zkoušky profilové části všech forem se konají v období od 1. do 20. září 2026, praktické zkoušky, zkoušky konané formou písemné zkoušky, písemné práce a praktické zkoušky se konají nejdříve 25. srpna. Konkrétní termíny zkoušek stanoví ředitel školy nejpozději do 25. srpna 2026, a to tak, aby se nepřekrývaly s jednotným zkušebním schématem společné části. 

6.4.3 Celkové hodnocení maturitní zkoušky 
Centrum zpřístupní ředitelům kmenových škol výsledky celkového hodnocení žáků nejpozději do 2 pracovních dnů od shromáždění výsledků jednotlivého žáka, a to prostřednictvím informačního systému Centra. Ředitel školy bez zbytečného odkladu vydá žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce. 

Komplexní informace o maturitní zkoušce jsou k dispozici na https://maturita.cermat. cz/. 

Bližší informace poskytne Oddělení všeobecného vzdělávání (tel.: 234 811 314). 

Jednotné zkušební schéma (JZS) – jarní maturita 2026

Přehled pro vedení školy / maturitní komisaře

1. Co je JZS a k čemu slouží
Jednotné zkušební schéma (JZS) určuje:
•	časový harmonogram konání didaktických testů společné části maturitní zkoušky,
•	včetně rozlišení podle kategorií a skupin uzpůsobení podmínek (žáci se SVP).
Cíl:
•	sjednotit časy konání zkoušek,
•	zajistit spravedlivé podmínky pro všechny skupiny žáků,
•	zpřehlednit organizaci zkoušek školám i žákům.

2. Právní základ
•	§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 177/2009 Sb.
•	Sdělení MŠMT čj. MSMT-474/2026-1 (leden 2026)

3. Rozdělení žáků podle podmínek konání
Skupina žáků	Prodloužení času	Příloha
Běžní žáci (bez uzpůsobení)	0 %	Příloha 1
SPUO-1	+25 %	Příloha 2
SPUO-2, SPUO-2-N	+50 %	Příloha 3
SP-1 (bez poslechu z CJ)	+50 %	Příloha 4
TP-1, ZP-1	+75 %	Příloha 5
SP-2, SP-2-N, SP-2-A, SP-2-N-A, SP-3-T, SP-3-T-A	+100 %	Příloha 6
SPUO-3-A, TP-2, TP-3-A, ZP-2-, ZP-3-	+100 %	Příloha 7
(Pozn.: ZP-2-14, ZP-2-16, ZP-2-20, ZP-2-26, ZP-2-BR a analogicky ZP-3…)

4. Specifika některých skupin
•	Některé skupiny SP nekonají poslechový subtest z cizího jazyka.
•	Některé skupiny (např. SP-3-T, SP-3-T-A) konají modifikovaný didaktický test z ČJL a CJ pro neslyšící.
•	Tyto rozdíly jsou již zapracovány do příslušných příloh.

5. Kde je co v dokumentu
Příloha	Obsah
1	Harmonogram pro běžné žáky
2	Harmonogram pro +25 %
3	Harmonogram pro +50 % (SPUO-2…)
4	+50 % bez poslechu
5	+75 %
6	+100 % – vybrané SP
7	+100 % – další skupiny
8	Podrobné JZS – kompletní časová tabulka všech testů
Pro praktickou organizaci školy je klíčová Příloha 8.

6. Praktické dopady pro školu
Škola musí:
•	správně zařadit každého žáka do příslušné kategorie,
•	podle toho:
o	naplánovat místnosti,
o	zajistit dozory,
o	upravit časy příchodů / odchodů,
o	případně zajistit oddělené skupiny (např. bez poslechu).
Doporučení:
•	udělat si interní tabulku žáků: jméno – kategorie – příloha – čas testu,
•	zkontrolovat soulad s doporučeními SPC / PPP,
•	zohlednit rozdílné časy konce zkoušek při dozorech a odchodech žáků.

7. Shrnutí v jedné větě
MŠMT stanovilo jednotné časové schéma didaktických testů pro jarní maturitu 2026 s rozlišením podle kategorií uzpůsobení podmínek (+0 až +100 % času), přičemž konkrétní harmonogramy jsou rozděleny do 8 příloh, z nichž Příloha 8 je souhrnný přehled pro praktickou organizaci.
Skvěle — tady je stejně přehledné zpracování Příloh 1–7 k JZS pro jarní maturitu 2026 👇
(vycházím přímo z dokumentu JZS_jaro-2026_prilohy_1–7.pdf )

Jednotné zkušební schéma – Přílohy 1–7 (jaro 2026)
Praktický přehled pro školu

1. Společná pravidla (platí pro všechny přílohy)
•	Čas zahájení přípravy v učebně = nejzazší čas příchodu žáka.
Pozdní příchod → zadavatel může žáka vyloučit ze zkoušky (uvedeno na každé příloze).
•	Uvedené časy ukončení jsou orientační, mohou se mírně lišit podle skutečného zahájení a průběhu.

2. Přehled podle příloh / kategorií
Příloha 1 – běžní žáci (bez uzpůsobení)
Předmět	Datum	Zahájení přípravy	Zahájení	Konec zkoušky
Matematika	4. 5.	8:00	8:15	10:30
Anglický jazyk	4. 5.	13:30	13:45	15:45
ČJL	5. 5.	8:00	8:15	9:40
Matematika rozš.	6. 5.	8:00	8:15	10:45
Cizí jazyky (DE, FR, RU, ES)	6. 5.	13:00	13:15	15:15

Příloha 2 – SPUO-1 (+25 % času)
Předmět	Datum	Zahájení	Konec
Matematika	4. 5.	8:15	11:05
AJ	4. 5.	13:45	16:20
ČJL	5. 5.	8:15	10:05
Mat. rozš.	6. 5.	8:15	11:25
Cizí jazyky	6. 5.	13:15	15:50

Příloha 3 – SPUO-2, SPUO-2-N (+50 %)
Předmět	Datum	Zahájení	Konec
Matematika	4. 5.	8:15	11:40
AJ	4. 5.	13:45	16:35
ČJL	5. 5.	8:15	10:25
Mat. rozš.	6. 5.	8:15	12:00
Cizí jazyky	6. 5.	13:15	16:05

Příloha 4 – SP-1 (+50 %, bez poslechu)
Předmět	Datum	Zahájení	Konec
Matematika	4. 5.	8:15	11:40
AJ	4. 5.	14:35	16:20
ČJL	5. 5.	8:15	10:25
Mat. rozš.	6. 5.	8:15	12:00
Cizí jazyky	6. 5.	14:05	15:50

Příloha 5 – ZP-1, TP-1 (+75 %)
Předmět	Datum	Zahájení	Konec
Matematika	4. 5.	8:15	12:15
AJ	4. 5.	13:45	16:55
ČJL	5. 5.	8:15	10:45
Mat. rozš.	6. 5.	8:15	12:40
Cizí jazyky	6. 5.	13:15	16:25

Příloha 6 – SP-2, SP-3-T (+100 %)*
Předmět	Datum	Zahájení	Konec
Matematika	4. 5.	8:15	12:45
AJ	4. 5.	14:35	16:55
ČJL	5. 5.	8:15	11:05
(bez poslechu, případně modifikované testy)

Příloha 7 – SPUO-3-A, TP-2, TP-3-A, ZP-2, ZP-3 (+100 %)
Předmět	Datum	Zahájení	Konec
Matematika	4. 5.	8:15	12:45
AJ	4. 5.	13:45	17:10
ČJL	5. 5.	8:15	11:05
Mat. rozš.	6. 5.	8:15	13:15
Cizí jazyky	6. 5.	13:15	16:40

3. Shrnutí pro praxi školy
•	Všechny skupiny začínají přípravu v učebně ve stejný čas, liší se délka zkoušky.
•	Některé skupiny:
o	nemají poslech,
o	mají modifikovaný test,
o	mají výrazně posunuté konce → nutné upravit dozory, přestávky, stravování.
•	Doporučení:
o	vytvořit si interní tabulku žáků: jméno – kategorie – příloha – čas,
o	podle ní rozplánovat místnosti a dozory.

4. Jednověté shrnutí
Přílohy 1–7 JZS stanovují přesné časy konání didaktických testů pro jednotlivé skupiny žáků podle míry uzpůsobení (+0 až +100 % času), přičemž klíčové rozdíly jsou v délce zkoušky, posunu zahájení u jazyků a v tom, zda se koná poslech či modifikovaná verze testu.
 Níže máš stejně přehledné zpracování Přílohy 8 – Podrobného jednotného zkušebního schématu (JZS) pro jarní maturitu 2026 

Podrobné JZS – jaro 2026 (Příloha 8)
Praktický průvodce pro školu

1. K čemu Příloha 8 slouží
Příloha 8 je nejdetailnější organizační rozpis didaktických testů. Uvádí:
•	přesné časové bloky administrace a testů,
•	rozlišení podle kategorií PUP MZ (uzpůsobení podmínek),
•	zvlášť pro poslech, čtení, vlastní test a administraci.
Je určena hlavně pro:
•	management školy,
•	maturitní komisaře,
•	zadavatele,
•	organizátory zkoušek.

2. Vysvětlení sloupců tabulek (jak tabulku číst)
Sloupec	Význam
Uzpůsobení podmínek	Kategorie žáků (bez PUP, SPUO-1, SPUO-2, SP-1, TP-1, ZP-1 atd.)
Začátek administrace	Čas, kdy už musí být žáci v učebně
Úvodní administrace	Evidence žáků, rozdání materiálů, pokyny
Zkouška – poslech	Pouze u cizích jazyků (délka + časový úsek)
Administrace	Přibližný čas na vybrání části archů po poslechu
Zkouška – čtení	Druhá část CJ (délka + časový úsek)
Zkouška	Vlastní test (u MAT, ČJL, MAT rozš.)
Závěrečná administrace	Vybrání archů, ukončení

3. Přehled podle dnů a předmětů
4. května 2026
Matematika
•	Administrace: 8:00–8:15
•	Test:
o	běžní žáci: 135 min (8:15–10:30)
o	SPUO-1: 170 min (8:15–11:05)
o	SPUO-2 / SP-1: 205 min (8:15–11:40)
o	TP-1 / ZP-1: 240 min (8:15–12:15)
o	+100 % skupiny: 270 min (8:15–12:45)
•	Žáci vzdělávaní v zahraničí: +10 min navíc
Anglický jazyk
•	Poslech:
o	běžní: 40 min (13:45–14:25)
o	SPUO-1: 40 + 15 min
o	SPUO-2: upravená nahrávka cca 50 + 5 min kontrola
o	SP-1, SP-2, SP-3: poslech nekonají
•	Čtení:
o	běžní: 70 min (14:35–15:45)
o	SPUO-1: 90 min
o	SPUO-2: 105 min
o	TP-1 / ZP-1: 125 min
o	+100 % skupiny: 140 min
•	Začátky administrace:
o	většina: 13:30
o	SP-1 a SP-2/3: 14:20
5. května 2026 – Český jazyk a literatura
•	Administrace: 8:00–8:15
•	Test:
o	běžní: 85 min (8:15–9:40)
o	SPUO-1: 110 min
o	SPUO-2 / SP-1: 130 min
o	TP-1 / ZP-1: 150 min
o	+100 % skupiny: 170 min
•	Žáci vzdělávaní v zahraničí: +30 min
6. května 2026
Matematika rozšiřující
•	Administrace: 8:00–8:15
•	Test:
o	běžní: 150 min (8:15–10:45)
o	SPUO-1: 190 min
o	SPUO-2 / SP-1: 225 min
o	TP-1: 265 min
o	+100 % skupiny: 300 min
•	Vzdělávání v zahraničí: +15 min
Cizí jazyky (FR, DE, RU, ES)
•	Administrace většinou 13:00 (SP-1 má posun na 13:50)
•	Poslech:
o	běžní: 40 min
o	SPUO-1: 40 + 15
o	SPUO-2 / 3: upravená cca 50 + 5
o	SP-1, SP-2, SP-3: nekonají
•	Čtení:
o	běžní: 70 min
o	SPUO-1: 90 min
o	SPUO-2: 105 min
o	TP-1: 125 min
o	+100 % skupiny: 140 min

4. Praktické poznámky pro školu
•	U jazyků je klíčové správně rozdělit skupiny podle toho, zda konají poslech.
•	Různé skupiny končí v různých časech → nutné plánovat dozory a odchody.
•	Doporučení: připravit si rozpis po učebnách: předmět – skupina – čas příchodu – čas konce.

5. Shrnutí jednou větou
Příloha 8 detailně rozepisuje jednotlivé fáze didaktických testů (administrace, poslech, čtení, test, závěrečná administrace) v minutách a časech pro každou kategorii žáků s i bez uzpůsobení podmínek a slouží jako praktický nástroj pro přesné naplánování organizace maturit ve škole.

Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se určují konkrétní termíny konání didaktických testů společné části maturitní zkoušky v podzimním zkušebním období roku 2026
Praha, leden 2026
č. j.: MSMT-474/2026-2
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souladu s § 2 odst. 5 vyhlášky č. 177/2009 Sb.,
o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve
znění pozdějších předpisů, určuje konkrétní termíny konání didaktických testů společné části
maturitní zkoušky v podzimním zkušebním období roku 2026 od úterý 1. září 2026
(od 12:00 hodin) do pátku 4. září 2026.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
